Druhý den jsme ráno měli poradu se zbytkem Avengers. Táta všechny svolal hned ráno a já jsem samozřejmě nemohla chybět. Když jsem vstala, rozčesala jsem své černé vlasy, vyčistil si zuby, hodila na sebe nějaké oblečení a šla jsem na onu poradu.
Všimla jsem si, že jsem přišla poslední, ostatně to se ale stávalo často.
Všichni mě přivítali až na Steva, ten zakroutil hlavou a posměšně si něco zamumlal.

Koukla jsem se na něj a už jenom z pohledu na něj se ve mně vařila krev.

,,Co máš zase za problém, ty idiote." nevydržela jsem a rýpla jsem si do něj.

,,Jen mi přijde úsměvné, že tady paní důležitá ví všechno nejlíp ale hodiny jí očividně nikdo nenaučil." odpověděl.

Celou dobu, co do mě kapitán rýpal, si ale udržoval klidnou hlavu a v jeho tváři nebyl vidět ani náznak agrese. Vzhledem k tomu, že já jsem ale Starková, jsem už začala být agresivní a už jsem po něm chtěla vyběhnout ale jen tak tak mě Bruce zastavil.

,,Dnes není čas na to vaše dětinské hašteření."řekl Bruce a já s kapitánem jsme se na sebe povýšeně podívali ale už jsme byli ticho.

,, Mě ty jejich hádky baví." Namítnul otec s úsměvem. Pak ale vyměnil úsměv za svůj vážný výraz a napřímil se.

,, Všechny jsem vás už se situací, kterou nám oznámil Thor, seznámil. Nikdy nevíme, kdy čekat útok a proto musíme být neustále ve střehu. Proto jsem rozhodl, že od dnešního dne tu všichni z vás budou bydlet, minimálně do doby, než de to nevydrží. Také se bude častěji trénovat. Do dvojic se přiřaďte sami. Až na jednu, Claire bude trénovat s kapitánem, tím, že máte spory bude boj realističtější." dokončil proslov otec a já hned vyštěkla.

,,Tati já s ním nebudu trénovat ani omylem."ukázala jsem na Steva, který z Tonyho nápadu nebyl o nic víc nadšený než já.

,,Už jsem řekl, Friday řekni všem kde mají pokoje." Dodal ještě táta a odešel.

No to je výborný, trénovat zrovna s ním. Pomyslela jsem si a už jen z té představy mi nebylo dobře. Zalezla jsem si k sobě do pokoje a začala si prohlížet staré fotky mé maminky. Nikdy jsem neměla šanci ji poznat. Najednou mi z očí začaly kapat slzy. Svoje slabé stránky jsem před nikým neukazovala. Dokonce ani před tátou. Všechna slabost zůstala u mě v pokoji. Ležela jsem na posteli když v tom mi přišla textovka.

Uživatel Idiot vám poslal/a zprávu

Idiot: máme jít trénovat hned, máme volnou tělocvičnu tak se zvedej a pojď

Já: nejdu nikam
Idiot: jdeš nebo na žádnou misi už nejedeš

Bože, konverzace se Steven Rogersem. Miluju fakt. Neochotně jsem se zvedla, vzala na sebe upnuté legíny a tílko. Hodila jsem si vlasy do culíku a otráveně jsem napochodovala do tělocvičny. Kde už se Steve bez trika mlátil s pytlem.

,,Už i před boxovacím pytlem potřebuješ ukazovat jak jsi "namakanej"?" Řekla jsem ironicky a slovo namakanej jsem dala do uvozovek.

,,Pojď trénovat Starková."odsekl a já ačkoliv nerada, jsem šla.