19.
,,Tohle nemůžeme, víš, že je to špatně."řekla jsem mu znovu ale on moc dobře věděl, že to cítím jinak.
,,Nechtěl jsem líbat Sharon, chtěl jsem líbat tebe Clarice."řekl a chytnul mě za ruku. Já si povzdechla, jediné co jsem v tu chvíli chtěla bylo ho obejmout a už nepustit.
Usmála jsem se a lehla jsem si mu na klín. Bylo mi tak příjemně, že jsem vzápětí usnula. Po dlouhé době se mi spalo nádherně. Žádné noční můry a podobně.
Probudila jsem se až druhý den ráno akorát ne na gauči, kde jsem usnula ale místo toho ve své posteli. Steve mě tam nejspíš přenesl. Ležel vedle mě, když jsem se probudila, měla jsem pevně obmotané ruce okolo něj a pevně mě objímal..dokonce se ze spánku usmíval, nejspíš se mu zdál nějaký pěkný sen. Bylo to roztomilé, musela jsem se nad tím pousmát. Potichu, abych ho nevzbudila, jsem se zvedla a šla jsem se podívat na Buckyho. Myslela jsem si, že ještě bude spát ale omyl, byl už čilý jako rybička.
Vešla jsem k němu do pokoje a on byl vzhůru.
,,Dobré ráno princezno."řekl a já ho objala. On ale místo toho, aby mi opětoval objetí, mi dal pořádnou pusu.
Zaskočilo mě to a trochu jsem se lekla. Nic jsem na sobě ale nedala znát.
,,Jak jsi se vyspal?"zeptal jsem se a snažila jsem se nemyslet na to, co se vlastně tady děje.
,,Bez tebe špatně."zašklebil se.
,,No tak vidím, že už si zdravý."oplatila jsem mu úšklebek a šťouchla jsem ho.
,,Co Steve?"zeptal se najednou a já nechápala, co tím myslí a tak jsem se tvářila dost zmateně.
,,Jestli už se tolik nenenávidíte."dodal
,,Jo tak, no nevím, moc spolu nemluvíme."zalhala jsem. Uvědomila jsem si, že se nikdo o mě a Stevovi nesmí dozvědět. Stačí, že to ví Natasha.
,,Půjdu udělat snídani, ostatní za chvíli přijedou."řekla jsem, zvedla jsem se a odešla. Ještě před tím, než jsem se vydala dělat snídani jsem se stavila u sebe v pokoji. Steve pořád spal. Rvalo mi srdce ho probouzet. Ale musela jsem.
Naklonila jsem se nad něj a dala mu letmou pusu.
,,Vstávej kapitáne, ostatní za chvilku dorazí."zašeptala jsem a on ze zamračil.
,,Ještě neee."zamručel jako malé dítě, kterému se nechce do školy.
,,Šup."strčila jsem do něj a on neochotně vstal.
Šla jsem dělat snídani a po chvilce se rozrazily dveře a Avengers dorazili z mise.
,,Tak jak jste se měli?"zeptala se Wanda a to do místnosti přišel i Steve s Buckym.
Bucky si to okamžitě nasměroval ke mně a chytnul mě za pas.
,,Tak už jste konečně spolu?"zasmála se Wanda a než jsem cokoliv stihla říct promluvil Bucky.
,,Nojo konečně."řekl a dal mi pusu na tvář. Já se jen křečovitě usmála.
,,Ačkoliv s tím nesouhlasím, Bucky je furt lepší než támhle starouš."uchechtnul se Tony směrem ke Stevovi.
Já se na něj jen podívala a on mi pohled oplatil. Nedalo se z něj nic vyčíst.
,,Steve je stejně šťastně zadanej se Sharon."usmál se Thor.
Když jsem slyšela její jméno, dělalo se mi špatně.
Sharon ale jakmile to Thor řekl, vyběhla za Stevem a přimáčkla se na něj. Znechuceně jsem se na ni podívala a on se ušklíbla.
,,No místo toho aby se tu řešili vztahy si s vámi musím promluvit o něčem závažném."vložila jedem se do konverzace a všichni mě jen napjatě sledovali.
,,Vím jak zastavit ty, co chtějí ovládnout svět."vypadlo ze mě a celou místností se rozlehlo naprostě ticho.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro