ɛ Elias ɜ

Celé dva koncerty byl Oliver jako vyměněný. Mluvili spolu sice jen jednou, ale Elias ho téměř nepoznával, jakoby se na něm jeho zkolabování podepsalo.

Když Oliver ukončil jejich konverzaci a odcházel, Elias za ním ještě zvolal: "Nemusíš se bát, nic to nebylo ten minulý týden. Pravděpodobně se to za celé tour ještě párkrát stane, zkrátka jsem byl vyčerpaný."

Oliver přikývl. Na druhý den se už choval úplně jako předtím. To Eliase pobavilo.

Pak přišel den onoho společného rozhovoru. Bylo to poprvé, co se s Oliverem sešel už na hotelu a jedním autem jeli na místo akce. Elias se k němu naklonil. "Víš co můžeš a nemůžeš říkat?" zeptal se.

Oliver nehnul ani brvou. "Jo, Harper to do mě hustila včera celou cestu z koncertu pod hrozbou, že jinak budu do konce turné muset poslouchat Take it Easy."

Elias se uchechtl. Už dávno věděl, že tato jeho písnička je snad Oliverova nejmíň oblíbená. Eliasova vlastně taky, protože to byla jedna z písní, kde udělali nejvíce změn bez jeho souhlasu.

Proto ho taky překvapilo, když právě tohle odpověděl v rozhovoru na otázku, která písnička od Eliase je jeho nejoblíbenější. Oliver byl viditelně nervózní a Elias měl v tu chvíli co dělat, aby se nerozesmál.

Oliver po něm trhl pohledem. Elias doufal, zme to vystřihnou.

"Jsme první z médií, komu poskytuješ rozhovor, je tomu tak?" zeptala se moderátorka Olivera. Ten přikývl. "Jaké jsi měl z výhry pocity?"

"Dobré," vyhrkl. Nic víc už asi neplánoval říct, ale Elias se k němu otočil a čekal, až odpověď trochu rozvine. "B-byl jsem rád, opravdu."

"A ty, Eliasi?" obrátila se na něj moderátorka. "Jak si spokojený s tvým parťákem na turné z řady fanoušků?"

"Je to zábava," odpověděl bez váhání, protože to byla pravda. S Oliverem a jeho lhostejností a nenávistí k němu se rozhodně nenudil. Tento důvod ale rozhodně říct nemohl. "Sice jsem hodně zaneprázdněný, ale když už máme šanci se vidět, není nuda. Oliver má skvělý smysl pro humor."

"Vážně?" zareagovala moderátorka a obrátila se zpátky na Olivera. Ten jen pokrčil rameny.

Elias netušil, jaký smysl pro humor má, převážně kvůli tomu, že s ním Oliver zase tolik nemluvil,když ho neměl rád. Většinou z něj vše tahal jako z chlupaté deky.

V tomto směru rozhovor pak pokračoval. Oliver sotva mluvil a Elias celou věc zachraňoval lživými fakty o tom, jak krásný vztah zpěvák-fanoušek mají. A fungovalo to tak. Fungovalo to tak až do konce, kde se moderátorka Olivera zeptala. "Druhá část spočívá v kvízu, jak moc výherce soutěže Eliase zná. Přesunete se prosím se mnou do druhé části studia?" zeptala se.

Oliver zpanikařil ještě víc, jako by to snad bylo možné.

Elias si odkašlal. "Nevím, jestli na to máme čas-" začal, ale moderátorka ho přerušila.

"Máme ještě dvacet minut," usmála se. 

Elias si nejistě stoupl. Otočil se k Oliverovi a naznačil mu, ať teda jdou. Zavrtěl hlavou. Elias ho pobídl znovu. Oliver si stoupl a natáhl se k jeho uchu. "Vždyť já ani nevím, jaký máš příjmení," zasyčel mu do ucha.

"A já za to můžu?" zašeptal Elias zpátky. 

A v tu chvíli sebou Oliver sekl na zem.

První Eliase vůbec nenapadlo, že by si vzal Oliver inspiraci z jeho nedávného omdlení, aby se rozhovoru vyhnul. Vážně si myslel, že tolik to nezvládal, až omdlel. Když si ale k němu klekl, přičemž opakoval jeho jméno, Oliver mu rukou šťouchl do kolene. V ten moment pochopil.

Podruhé měl co dělat, aby se hlasitě nerozesmál.

Někdo hned přispěchal s vodou. Elias se otočil na moderátorku. "Byl ze dneška vážně nervózní," vysvětlil. "Není na to zvyklý."

"Mám zavolat záchranku?" zeptala se zděšeně. "Nemáme tady nikoho ze zdravotního týmu."

Elias se nenápadně podíval na Harper, která mu naznačovala, ať to oba okamžitě utnou. Proto tedy zavrtěl hlavou. "Ne, je to v pohodě. Takhle omdlel, i když mě uviděl poprvé, už víme, co dělat."

Oliver ho viditelně kopnul. "Vidíte?" zasmál se Elias. "Zdravý jako řípa," zamumlal a významně se na Olivera podíval, zatímco si rukou třel místo, kam ho kopnul, jako by to snad mělo pomoct. "Vezmeme ho do šatny, ať si trochu odpočine."

Divil se, že je všichni nechali jít. Elias si stoupl, natáhl ruku k Oliverovi a pomohl mu na nohy. Pak se pomalu vydali do šaten.

"To bolelo," zasyčel Elias, když už byli v přítomnosti jen jeho lidí.

"Jo, to mě to lištění sebou o zem taky. Očividně dvakrát," odpověděl podrážděně Oliver. 

"Bylo to tvoje rozhodnutí. Mohli jsme přijít na něco jiného," pokrčil rameny.

"Na něco jiného? Vždyť už jsi byl na cestě tam, pravděpodobně by sis užíval, jak o tobě nic nevím."

"Vážně nevíš ani moje příjmení?"

"Vystupuješ jen pod křestním jménem a promiň, ale po nocích si o tobě nečtu Wikipedii," odpověděl.

Došli do šatny. V místnosti byli Eliasovi stylisti, kteří se na ně zmateně dívali, nejspíš proč se vrátili tak brzo. Elias za nimi zavřel dveře. "Avila."

"Cože?" otočil se k němu Oliver.

"Avila. Moje příjmení," vysvětlil.

"To zní... exoticky."

Elias se ušklíbl. "Můj rodinný rodokmen necháme na jidny, ještě by toho bylo na tebe dneska moc. Máš odpočívat."

Oliver protočil očima, ale Elias ten jeho lehký úsměv viděl. V tu chvíli si pomyslel, že byl i rád, že právě Oliver soutěž vyhrál. Možná ho neměl rád, ale i tak se s ním dalo bavit a vůbec ho nebral jako vítěze. Bral ho možná jako mladšího bráchu Harper, který s nimi musel na turné, protože ho neměl kdo hlídat. 

Harper ho taky úplně nebrala jako výherce. Jak bylo v podmínkách, výherce se měl s Eliasem setkávat jen při souhlasu od něj samotného nebo jeho týmu, což by ve výsledku dopadlo tak, že by se viděli čistě jen na koncertech, tak to bylo plánované. Jenže Harper brala všude Olivera s sebou, protože zkrátka věděla, že ho Elias nezajímá. Oliverův postoj k němu byl úplně jiný, než kdyby místo něj byl opravdový fanoušek.

A tak se i Elias cítil uvolněněji. Nevrtal mu hlavou fakt, že ho Oliver nemá rád, byl zkrátka rád, že nemusí udržovat zdvořilou konverzaci s fanouškem pokaždé, co se viděli. 

Než sehráli další divadýlko, že už je Oliver v pořádku, byl už čas odejít a na kvíz o Eliasovi zůstat nemohli. Když nasedli do auta, Harper vyčerpaně vydechla. "Mohli jsme to vyřešit i jinak, ale ještě, že na ten kvíz nedošlo. Zeptala jsem se tý baby na otázky a myslím, že by Oliver nevěděl jedinou."

"Třeba?" zeptal se Elias.

"Jak se jmenuje Eliasovo první album a kolik obsahuje písní?"

Oba se podívali na Olivera. Ten měl zavřené oči, jako by se snažil usnout. "We're All Messed Up - But It's Okay, ne? A písní to má tak osm?"

"Devět," odpověděla Harper překvapeně. "Ale jo, to album máš dobře."

Oliver se spokojeně usmál. Elias nestíhal zírat. "Jak-"

"Donutil jsi mě poslouchat tvé písničky před prvním koncertem. Zapamatoval jsem si to. Ten název je docela cool," nenechal ho domluvit Oliver.

"Další otázkou bylo, jak se jmenuje písnička, kterou Elias věnoval fanouškům," pokračovala Harper.

Oliver se zasmál. "Tak to už fakt nevím."

"No tak. Zpívám ji i na koncertě na konci a jmenuje se Thank you, to ti dojít mohlo," odpověděl.

A takhle se bavili celou cestu. Harper jim říkala otázky, které si pamatovala (Elias měl podezření, že pak už si další jen vymýšlela), a Oliver frustrovaně vymýšlel odpovědi, které nevěděl. 

Tohle bylo zábavné na tom, že Oliver jeho fanoušek nebyl. Navíc se mu líbilo, že ho vůbec nebral jako celosvětovou hvězdu.

ɛ ɜ

i love them already