ɛ Oliver ɜ

Eliasovi fanoušci se rozdělili na dvě skupiny.

Jedna vypuštěné fotky bojkotovala - ať už kvůli tomu, že to bylo narušení jeho soukromí nebo tvrdili, že je to jen upraveno ve Photoshopu, zkrátka vše nahlašovali a marně se snažili to z internetu dostat.

Pak tu byla druhá skupina. Někteří se snažili prohánět fotky programy, které by jim fotku více zaostřily. Vytvářeli teorie. Stahovali fotky a posílali je kamarádům, kdo si myslí, že s Eliasem je.

Jedno ale bylo téměř jisté. Elias se na fotce líbal spíše s klukem než s holkou.

Oliver samozřejmě cítil pocit viny. Nejen, že si vyčítal, že fotky přemístil z jejich původního místa, litoval vůbec toho, že je kdy s Eliasem vyfotili. Což znamenalo to, že litoval, jak ho tehdy políbil. Nebál se totiž jen o Elisovu kariéru, bál se, to co udělá spíše s jeho psychikou. I když byl slavný, nezasloužil si, aby lidé o jeho sexualitě zjistili takhle. Měla to být jeho volba.

Jakmile Elias ty první minuty po zjištění domluvil s policií, sedl si zpátky vedle Olivera a povzdechl si. V ruce měl odemknutý telefon a na obrazovce onu fotku. "Řekl jsi, že mě miluješ," zamumlal spíše.

Oliver si skousl ret. "Jo..."

"Okay," odpověděl Elias. "Já jen že... manažerka na mě zkoušela, jestli mi vztah s tebou za tohle všechno stojí. Tak aspoň vím, že jo."

"Jak myslíš, že bude reagovat?"

Elias pokrčil rameny. "Nemám tušení. Když jsem s ní mluvil, měl jsem pocit, že všechno bude v pořádku. Že ať už uděláme cokoliv, bude to v pohodě, dokud se ty fotky nedostanou ven. Nechci, aby se svět o nás dozvěděl z bulváru. Tohle celý je tak... nelidský."

Policie přijela za chvíli. Elias i Oliver jim dali veškeré informace, které mohli a dosud tajili. Policie dříve nevěděla, že byl odcizen jeden pitomý kousek papíru, který byl přesto tak důležitý.

"Posíláme druhou jednotku do redakce. Uděláme, co bude v našich silách," ukončili výslech. Podle slov policie redakce časopisu nejspíše ani nevěděla, že ona fotka má co dočinění s vloupáním, ale postih je čekal už jen za vyhlášení soutěže, jak by se akce dala nazvat, na zveřejnění Oliverovy identity.

"Ať už se něco posune," zamumlal Elias, když zavřel za policií dveře. "Ať už alespoň dopadnou ty, co se sem vloupali. Jsou to sakra už tři týdny."

Kdyby si před chvílí Elias telefon nerozmlátil o zeď, nejspíš by teď bez přestání vibroval. Jeho tým, jeho manažerka, Harper, sociální sítě, všechno. Nemohl se tomu ale úplně vyhnout, a tak si šel pro počítač. Měl tam několik zpráv od Harper i od manažerky a netrvalo ani pět minut a už měl domluveno, že přijedou k němu domů za hodinu. Pak klikl na Twitter.

Oliverovi stačilo si přečíst první tři tweety, jeden třeba který už spekuloval, jestli je Elias při sexu nahoře nebo dole, aby Elisovi notebook zase sebral a zaklapl ho. "Nedívej se na to. Nejlepší bude, když se úplně vyhneme sociálním sítím, dokud nepřijedou tví lidi a nezjistíme, co dál."

Elias jen přikývl, a tak čekali.

Oliver nevěděl, co čekat. Stejně toho moc nemohli udělat, dokud jim policie nedá vědět, jak to v redakci bulvárního časopisu dopadne. Mohli diskutovat možná tak jen o tom, jestli byla na místě možnost, aby jejich vztah zveřejnili dřív, než se Oliverova identita vydraží. Aby se alespoň trochu cítili, že to celé bylo v jejich rukách.

"Já to chci udělat," řekl výrazně Elias, když se usadili společně s Harper, její mámou a dalšími třemi lidmi, kterých Oliver ani za tu dobu neznal jména (spíš si je nepamatoval, protože s tím, co měli na starosti, se pohybovali úplně jinde, jak Oliver). "Chci světu oznámit já, co je mezi mnou a Oliverem. Ne, že nějaký pitomý bulvár dostane miliony za to, že odhalí Oliverovu identitu. A jestli to policie zastaví, z tohoto stejně už jen tak nevybruslím."

Všechny oči se podívaly na Olivera. Včetně Eliase. "Jen pokud budeš chtít, samozřejmě," dodal.

Oliver nasucho polkl. Byli s Eliasem spolu teprve necelé dva měsíce. Zbývalo čtrnáct dnů do konce turné, čtrnáct dnů do okamžiku, kdy si mysleli, že to ukončí. Neměli vymyšlené, co pak, co budou dělat, až Oliver nebude jen ve vedlejším pokoji, ale tři hodiny jízdy od Eliase. Navíc, myslel si, že jejich vztah bude v tajnosti minimálně třikrát déle. Teď seděli u stolu s pěti lidmi, kteří o tom věděli.

Naklonil se k Eliasovi. "Můžeme si ještě promluvit jen my dva?" zeptal se.

Periferně viděl, jak Eliasova manažerka protočila očima. Elias si toho nejspíš všiml také. Přesto se postavil. "Bude to jen chvilka," promluvil na Jessicu.

Přešli z jídelny, kde seděli u stolu, do obýváku a Elias se posadil na schody. Oliver se opřel o stěnu pod schodištěm. "Tak?" vzhlédl k němu Elias.

Oliver se jeho pohledu vyhýbal. "Jen jsem si říkal... vím, že jsme už oficiálně spolu, že jsme si řekli, že co bude po turné nějak vyřešíme. Ale nevyřešili jsme to. Za dva týdny tohle všechno skončí, já budu zas natrvalo doma, ty budeš zaneprázdněný jako vždy a bude to prostě těžký." Krátce se na Eliase podíval, na jeho zmatený výraz. "Nemyslím tím, že zase přemýšlím, že to přece jen ukončíme," dodal rychle. Eliasův obličej se uvolnil. "Jen... co když zjistíme, že to nepůjde? Že nám to takhle nevyhovuje? Co když teď všem oznámíme, že jsme spolu a za měsíc tomu tak nebude?"

"Lidé se rozchází, Ollie. Mají na to právo, my na to taky máme právo," odpověděl v klidu Elias. "Když později zjistíme, že to fungovat nebude, prostě to ukončíme. I celebrity se můžou rozcházet. Ani na prstech obou rukou ti nespočítám, kolik slavných lidí znám osobně, co oznámili svůj vztah a do týdne byli zase od sebe. Lidé to přestanou po chvíli řešit. Tady jde spíš o to, jestli to chceš ty. Přál bych si, aby to tak nebylo, ale jestli řekneme světu, že jsi můj přítel, nenechají tě jen tak být. Staneš se také sledovaným tématem."

"Do jaké míry? Budou mi klepat na dveře?"

Elias si povzdechl. "Když se dozví tvou adresu, nedivil bych se, kdyby se tam někdo někdy objevil."

Oliver znejistěl. "To je dost děsivý."

"Já vím," špitl Elias. "Víš," řekl po chvíli, "je mi jasný, že jsme se díky tomu poznali, ale někdy bych si přál, abys tu soutěž nevyhrál. Kdybys byl jen naprosto neznámý obyčejný kluk, stejně jako před tou soutěží, hned by bylo lehčí zachovat celé tvé soukromí, i kdyby všichni věděli, že jsme spolu. Koukni třeba na manželku Eda Sheerana. Tak slavnej člověk a já ani nevím, jak se jeho žena jmenuje. Zatímco ty díky té podělané soutěži máš na sociálních sítích tisíce sledujících a skoro svou vlastní stránku na Wikipedii."

Elias vypadal opravdu rozrušeně, jako by nepočítal už vůbec s možností, že Oliver na tohle přistoupí. Oliver by měl možná taky, ale neměl to úplně v povaze. V takových situacích byl spíše potichu, přemýšlel, jak to vyřešit a mluvil nahlas jen, když bylo potřeba. Hlavně aby neřekl něco mimo.

Posadil se vedle Eliase. Chvíli nikdo nic neříkal. "Kdyby nebylo té soutěže, neměl bych tě ani rád. A ani bych pořádně nevěděl, jak vypadáš. Šance, že bychom skončili spolu, by se milionkrát zmenšila," pousmál se.

"Jo," odpověděl tiše Elias. "Ale co já ti tady nabízím? Omezení soukromí, hektický život a vztah na dálku. Nepřijde mi reálný, abys na to přistoupil."

"Já ti nechci moc dělat naděje," zareagoval hned Oliver, "ale víš, že se pokusím zase příští rok o vysokou. Já... chci si dát přihlášku i sem. Do Los Angeles."

Elias překvapeně vykulil oči, ale stále se díval před sebe. Čekal, co z Olivera vypadne dál.

"Nedostal jsem se, když jsem se hlásil ze střední. Byl jsem hodně pod čarou. Proto ti nechci dávat naděje, že se to tentokrát povede. Víš co, nebydlel bych tři hodiny odsud. Byl bych ve stejném městě, takže i přes tvůj vytížený život bychom se mohli vidět častěji."

"Že jsi to nikdy nezmínil, když jsme se bavili o tom, co bude po turné," přeměřil si ho Elias pohledem.

"Protože si nevěřím. Nemyslím si, že mě vezmou," pokrčil rameny. "Ale tak mám plno času se učit. A velkou motivaci," ušklíbl se.

"Byl bych klidnější, kdybys byl tady," přiznal Elias. "Pokud teda náš vztah zveřejníme."

"Udělejme to," rozhodl Oliver. "Dřív, než se moje identita dostane do světa z bulváru. Dřív než než někdo jiný o tobě rozhodne, kdy vyjít s tvou sexualitou na povrch."

Elias se uchechtl. "Myslím, že hodně lidem to už z těch fotek došlo."

"Nepřerušuj mě," zamračil se Oliver. "Mám důležitý proslov. Chci zkrátka říct, abychom to vzali do svých rukou, dokud to ještě trochu jde."

"Říkal jsem Jessice, že bych třeba mohl první přidat jen nějakou fotku, kde by bylo jasný, že mám přítele, ale ne koho. Jako je možný, že policie celou tuto akci zastaví a tvoje identita zveřejněna nebude."

"Stejně si myslím, že dokud nedopadnou ty, co se sem vloupali, nebudeme v klidu spát."

Elias sklopil hlavu. "To jo. Tak... uděláme to takhle. Vydám prohlášení ohledně té fotky. Vysvětlím situaci, že je to ve vyšetřování a nelegální. Napíšu ale, že přítele opravdu mám, ale jeho identita je soukromá záležitost. Chápeš, prostě zveřejním náš vztah, ale tebe utajíme. Ať máš ještě chvíli klid. Počkáme, co policie. Třeba budou mít přes redakci vodítko i k těm lupičům. A pokud se to bude vyvíjet dobře, třeba se nám ještě chvíli podaří ti zachovat soukromí."

"A tobě to nevadí? Tenhle náhlý coming out? Mohli bychom v tom být spolu," zašeptal Oliver.

"Však budeme. Furt tě budu mít u sebe, ne?" pousmál se. "Taková podpora mi bude stačit."

Oliver to nesnášel. Bylo mu jasné, že kdyby se tohle všechno nesemlelo, Elias by ani nepřemýšlel o tom, že by v blízké době vyšel na povrch se svou sexualitou. Ani trochu se mu nelíbilo, že k tomu byl takhle donucen.

"To už přímo můžeme počkat, jestli se to vše nevyřeší, že bys nemusel ani oznamovat, že máš přítele. Když policie zatrhne ten článek i dopadne ty lupiče."

"Lidi jsou zmatení," povzdechl si. "Další měsíce by neřešili nic jiného. Nechci, aby se na mě dívali jako na někoho, komu utekla fotka, na které se možná líbal s klukem. Chci, aby mě i nadále viděli jako hudebníka."

Zničehonic se postavil a došel si ke stolku pro počítač. Pak se vrátil k Oliverovi na schody. Najel do složky s fotkami, kterou měl napárovanou s telefonem a automaticky se mu tam ukládaly. Chvíli projížděl fotkami a hledal, dokud nenašel svou cílovou. "Tuhle bych mohl přidat," zamumlal a natočil počítač k Oliverovi.

Tu fotku fotil Oliver Eliasovým telefonem, moc dobře si to pamatoval. Bylo to, když pro něj Elias přijel a byli v autě na cestě zpátky. Oliver vyfotil jejich propletené prsty tak, aby šel vidět i název písničky, která právě hrála v rádiu. Byla Eliasova a zpíval v ní o tom jak sám se cítí. Oliver mu chtěl zkrátka v telefonu uložit vzpomínku, že sám není.

Kdyby se náhodou nějací fanoušci snažili zanalyzovat jejich ruce, u té Oliverovy by moc štěstí neměli. Jeho ruka byla zakrytá z většiny tou Eliasovou, která šla jasně poznat díky jeho klasickým dvou náramkům ze šňůrek, které nosil už dva roky v kuse a pořídil si je v Thajsku.

"Tak jo," vydechl Oliver. "Snad nás tvůj tým nepošle někam."

Diskutovali o tom opravdu dlouho. Eliasova manažerka se stále zrovna netvářila. Když ji ale Elias řekl, že stejně si ve finále může udělat co chce a nikdo ho nezastaví, svolila. "Já už nechci lhát," řekl nakonec. "A rád bych si přál, aby se to dělo za lepších podmínek, ale co už."

A tak pět hodin po zveřejnění článku bulvárním časopisem Elias světu oznámil, že je gay. A že má opravdu přítele. Svět se mohl v tu chvíli zbláznit.

ɛ ɜ

ou jé.