ɛ Oliver ɜ

Oliver začal brzy litovat všech svých životních rozhodnutí.

To přesně v moment, kdy se s Eliasem poprvé potkal u něj v šatně a zjistil, že ho snad ani nerozpozná od jeho bratra. A dvojčata to vážně nebyla.

Když se dozvěděl, že v soutěži vyhrál, končil střední školu. Byl přijatý jen na jednu vysokou školu ze čtyř a byla to přímo ta, kterou nechtěl studovat (alias ta záchranná). Když výhra přišla, na vysokou ani nenastoupil protože turné začínalo měsíc po zahájení semestru.

Vážně to mohl více promyslet. Kvůli možnosti cestovat zdarma se zpěvákem, kterého neměl rád, a aby jeho bývala žárlila, nenastoupil na vysokou školu. To už mu přišla jako o něco větší oběť, než kterou si tahle celá šaškárna zasloužila. 

Když měl Elias první zvukovou zkoušku v aréně, kde turné startovalo, Oliver stál na boku u výstupu do arény. Elias si ho téměř nevšímal a zpíval jednu písničku za druhou - a kupodivu zjistil, že jich opravdu docela dost zná. Nevěděl, jestli má Pheobe děkovat nebo ji proklínat.

V jednu chvíli ho oslepil blesk. Oliver několikrát zamrkal, než se vzpamatoval, a všiml si dívky, která se mu dříve představila jako Harper, s foťákem v ruce, jak ho zase fotí. ¨

"Super," zamumlala si spíše pro sebe. Vytáhla z kapsy telefon a Oliver usoudil, že si přeposílá fotky na telefon. Zaraženě stál kousek od ní a čekal, jestli promluví nebo bude po něm něco chtít. Závisel tady jenom na ní, protože netušil kam může a nemůže jít a Harper byla taková jeho průvodkyně. 

Asi po čtyřech minutách (a další Eliasově písničce), mu zavibroval telefon. Vytáhl ho z kapsy a uviděl to. Uživatel Elias vás označil v příspěvku. Jak z Twitteru, tak z Instagramu. Než upozornění rozklikl, vzhlédl k Harper. "Nespravuje si sociální sítě sám?" zeptal se. Možná to byla tajná informace, ale než se sem Oliver vůbec dostal, musel podepsat několika stránkové prohlášení plné věcí, o kterých zkrátka musí mlčet. Eliasovy sociální sítě a soukromý život byly jedněmi z nich. 

"Spravuje. Já se jen starám o ty příspěvky, které jsou takové... spíše oficiální," odpověděla z úsměvem.

Oliver rozkliknul upozornění z Twitteru. Už ale nebylo jediné. Během těch pár sekund už ho začally sledovat desítky účtů. 

Harper přidala dvě fotky. Jedna byla ze šaten, co se sotva poprvé potkali. Druhá byla ta, co vyfotila Harper teď. V popisku bylo něco o tom, jak je Elias rád, že mohl výherce soutěže konečně potkat. V další větě doslova stálo: Oliver si teď užívá zvukovou zkoušku!

Málem příspěvek okomentoval, že je to lež, že si to opravdu neužívá, ale to taky teoreticky podle prohlášení nemohl. 

Nemohl se k Eliasovi ani přiblížit bez svolení jeho samotného nebo jeho týmu.

Nemohl zveřejnit nic, co neprošlo kontrolou jeho týmu.

Nemohl Eliase fotit ani natáčet v čas mimo jeho oficiálního programu (ne, že by o to měl zájem).

A musel se zúčastnit každého koncertu.

To pro něj byla tak trochu čára přes rozpočet, protože očekával, že se objeví tak na dvou koncertech a pak v každém městě, kde bude Elias vystupovat, půjde si prostě hrát na turistu. 

Všechna očekávání, která z turné měl, se mu bortila jako domeček z karet.

"Díky," rezonoval mu Eliasův hlas v uších, jak se rozprostíral po celé vylidněné aréně. Vzhlédl k pódiu. Elias právě podíval mikrofon někomu z personálu, a tak Oliver usoudil, že zvuková zkouška skončila. 

Elias se nevydal zpátky do zákulisí. Seskočil z pódia a zamířil přímo k Oliverovi.

Harper ho ještě zastavila, aby mu něco pošeptala a podala, ale pak už byl Elias u něj. Založil si ruce na prsou. "Tak? Kolik písniček jsi znal?" zeptal se.

Oliver si ho pořádně přeměřil pohledem, aby si ho už nespletl s jeho bratrem. Měli stejně tmavě hnědé vlasy, ale ty Eliasovy byly delší, rozcuchanější. Taky měl výraznější rysy v tváři a oči tak tmavě hnědé, že v určitém světle to vypadalo, jako by vůbec panenky neměl. 

Odkašlal si. "Když tedy víš o mé bývalé přítelkyni, tak popravdě řečeno, díky ní jsem většinu písniček poznal."

Elias se ušklíbl a natáhl k němu ruku s papírem, který mu Harper před chvíli dala. "Tohle je seznam písniček na koncertě. To, že nejsi fanoušek, nám tohle celé trochu komplikuje, takže zkus se, prosím tě, na ty písničky alespoň podívat, ať na koncertech nevypadáš jako ztracené štěně."

Oliver zamračeně na papír shlédl, ale ještě si ho od něj nevzal. "Takhle komunikuješ se všemi svými fanoušky?"

"Víš, očekával jsem spíše někoho opačného pohlaví, kdo bude znát každou mou písničku nazpaměť, a vlastně ocení mou přítomnost. Nebo celou tuhle příležitost. Jenže přišel jsi ty, takže se chceme alespoň ujistit, že jako fanoušek vypadat budeš," odpověděl klidným hlasem.

Oliver mu vytrhl papír z ruky. "Nebudeš náhodou více sledovaný médii, když praskne, že tvůj fanoušek opravdu nejsem?" zeptal se. "Viděl jsi, jak to dopadlo před týdnem. A to to byla jen nepodložená informace."

"To by mi způsobilo zbytečně moc skandálu," odpověděl. "Celá tahle soutěž už tak láká všechna média, to nám stačí."

Než stihl Oliver něco říct, Elias se otočil a dal se k odchodu. Hned, co vyšel z arény, ho na chodbě někdo odchytil kvůli nějakému problému.

To bylo naposled, co ho viděl do prvního koncertu. I když to sám nečekal, opravdu strávil několik hodin posloucháním Eliasových písní. Taky mu za tu dobu narostlo číslo sledovatelů na Twitteru z třiceti pěti na osmdesát jedna tisíc a když ze srandy před koncertem napsal, že se na koncert těší, jeho sledovatelé se ještě zdvojnásobili a růst nepřestávali.

Instagram měl stále soukromý, jinak by to nejspíš dopadlo podobně. Oliver nebyl zajímavý člověk, skoro nic na sociální sítě nepřidával, ale bylo mu jasné, že Eliasovi fanoušci něco od vítěze soutěže očekávali. V tom je musel zklamat. Ještě by si pokazil svůj neexistující feed fotkou Eliase.

Harper ho za Eliasem opět zatáhla minuty před koncertem. Byl už oblečený, upravený, s mikrofonem v ruce a poskakoval po šatně, jako by se chtěl zahřát. Harper Olivera znovu natlačila vedle něj pro další fotku. 

Když stáli vedle sebe, Elias se tichým hlasem zeptal: "Tak co písničky, umíš?"

Oliver si odfrkl a neodpověděl. Harper je vyfotila a spokojeně se na fotku podívala. "Tahle je pro tebe Olivere."

"Cože?" zeptal se zmateně. Rozhodně žádnou fotku s Eliasem nechtěl.

"Na sociální sítě. Už by sis měl zrušit ten soukromý Instagram," vysvětlila.

Oliver stále nic nechápal. "Nemusím nic přidávat, ne?" 

"Také to bylo v prohlášení, co jsi podepisoval. Tam, kde taky stálo, že vše, co přidáš, nám nejprve musí projít pod rukama. Občas po tobě můžeme chtít, aby jsi něco přidal."

Oliver protočil očima. Elias za ním se uchechtl. 

"Jdu na to," uslyšel Eliase, když kolem něj procházel. Ještě, než vyšel z místnosti směrem k pódiu, otočil se na Olivera. "Vidíme se v první řadě," ušklíbl se.

Pak začali Olivera z šatny vyhánět. Dostrkali ho až do první řady nějakým VIP vstupem (předpokládal, že právě sem stály lístky nejvíce) a hned byl šokován. Šokován tím, že se s ním začali lidi fotit.

"Jaký je Elias doopravdy? Je taky tak úžasný jako na pódiu?" ječela mu jedna fanynka do ucha. Druhá si s ním fotila selfie, aniž by o tom věděl nebo se do mobilu díval.

"Chceme znát drby!" vyhrkla na něj další. "Kolik jsi s ním už strávil času?"

Oliver je odbyl jednoduchými odpověďmi a do pár minut ho vysvobodil Elias začínajícím koncertem. Oliver mu byl tak poprvé v životě vděčný. 

Vůbec ho nenapadlo, že by se mohl stát výhrou v soutěži určitým způsobem slavný. Už ani nevěděl, kolik měl momentálně sledovatelů na sociálních sítích a opravdové fanoušky Eliase zajímalo, jak s ním tráví čas, co mu doslovně řekl, jak se chová.

Jistým způsobem se stal jedním z jejich hlavních zdrojů. Neměl ale o to nejmenší zájem. 

Začal se soustředit na koncert. Elias začal momentálně svou nejslavnější písničkou Take it Easy a Oliver se tak musel vžít do role největšího fanouška.

Když první píseň skončila, začal tleskat a vykřikl hlasité 'wow'. Elias ho vyhledal pohledem a ukázal mu palec nahoru. 

Kdyby Oliver mohl, zahrabal by se nejraději pod zem. Tahle celá výhra se pomalu ale jistě měnila spíše v noční můru.

ɛ ɜ

vy tolik hvězdičkujete a komentujete, to mi dělá takovou radost! děkuju!