ɛ Oliver ɜ

Oliver nebýval často nemocný a když už ano, stejně se mu nikdy nedostalo takové péče, jako teď, když jen snědl špatný oběd.

Ráno ho Elias jemně probudil po několika hodinovém spánku, který Oliver upřímně i potřeboval. Když ale za Eliasem uviděl hodiny na zdi, lekl se. "Vždyť jsme měli před hodinou odjíždět!" vykřikl.

Elias se usmál. "Však odjeli všichni kromě mého autobusu a pár lidí. O to se neboj," odpověděl a pak se narovnal. Za ním se objevil pro Olivera cizí člověk. Elias se k němu otočil.

"Zvracel dohromady asi čtyřikrát," řekl Elias muži. "Měl taky nejspíš teplotu..." A mluvil dále. Popsal skoro do detailu Oliverovu celou noc. Až v tu chvíli si Oliver uvědomil, že se mu to vlastně nezdálo a Elias opravdu zůstal u něj na pokoji přes noc. 

Když se opět probudil ze svých myšlenek, Elias odstupoval od postele aby muž, nejspíše Eliasův zdravotník, mohl projít. Málem viditelně protočil očima, než se na Eliase podíval. "Jsem v pohodě," oznámil mu, zatímco ignoroval zdravotníka, který mu už cpal teploměr pod paži. 

"To se uvidí," prohodil Elias. "Jestli ti stále bude špatně, necháme tady jedno auto, aby s tebou přijelo za námi třeba až zítra. Jestli budeš v pohodě, pojedeš s námi busem."

A samozřejmě, že Oliver v pořádku byl. Nebylo mu stále úplně nejlíp a dále raději jedl jen suché pečivo, ale zdravotník usoudil (nečekaně), že je Oliver schopný přejezdu. Proto se o hodinu později nacházel s Eliasem i tím samým zdravotníkem u něm v autobuse.

Dozvěděl se, že Elias si téměř vydupal, aby Oliver mohl déle spát a on s jeho autobusem mohli vyjet o dvě hodiny později. Těsně před tím, než vyjeli, nastoupila do autobusu Harper.

"Doufám, že to máš opravdu jen z jídla a nejsi nemocný. Protože jestli to Elias od tebe chytne a my budeme rušit půlku koncertů, tak si mě nepřej," oznámila mu zamračeně. Pak se otočila na Eliase. "A ty se opovaž ještě někdy ležet se zvracejícím člověkem v jedné posteli uprostřed turné."

"To je docela specifický," zamumlal Elias, zatímco se snažil se nerozesmát. 

Oliver ležel na sedačce pod dekou, kde mu to Elias nakázal, a Harper se posadila tak, že mu málem zasedla nohy. "Ty," ukázala na Eliase, "na druhou stranu autobusu. Hned."

Elias se zamračil. "A ty se nakazit snad můžeš?" zeptal se, zatímco k ní kývnul. Seděla od Olivera pár centimetrů.

"Třeba když budu blíž, půjdou ty bakterie na mě a ne na tebe. Já nejsem ten kritický článek turné, víš." Oliver se divil, že na něj nevyplázla jazyk.

Elias se ale ještě hlouběji zavrtal do svého místa z druhé strany Olivera, i když seděl o něco dál. "Jestli je to nakažlivý, stejně mě už nic nespasí."

Harper vydala ze sebe zvuk falešného breku. "Za tohle mě neplatí dostatečně."

"Já tě platím," odvětil Elias.

"No právě."

Oliver jen seděl a s lehkým úsměvem na rtech je poslouchal. Překvapilo ho, jak uvolněně se cítil. Jak už znal Eliase i Harper natolik, aby kolem nich nepociťoval ten divný pocit, že tam nepatří, i když opravdu nepatřil.

Autobus do deseti minut po tom, co Harper nastoupila, vyjel směr další město. Tentokrát Oliver ani nevěděl, kam jedou, protože se ani nepodíval, když mu bylo špatně. Jedině věděl, že za necelé tři týdny (po týdenní pauze) je čekala Asie. Tam se těšil neuvěřitelně. 

Zapnuli si film, který byl zábavný natolik, že i Harper po chvíli přestala předstírat, že je naštvaná. Olivera jen znervózňovalo, když tam tak seděl, jak ho od místa za řidičem neustále sledoval Eliasův zdravotník, jako by se snad měl každou chvíli pozvracet. 

Kousek od konce se Eliasovi rozezvonil telefon. Nepřítomně ho vzal ze stolu, přičemž nespouštěl oči z televize, ale když shlédl na jméno volajícího, Oliver si všiml, jak jakoby zamrzl. 

"Kdo volá?" zeptala se Harper, která si očividně Eliasovy reakce nevšimla. 

"Walter," řekl tiše Elias.

Oliver netušil, kdo Walter je, ale Harper se usmála. "Oh, že by měl pro tebe něco nového? Zvedni to, ne?"

Elias se mlčky zvedl a odešel na konec autobusu, až ke dveřím od záchodů. Zatímco Harper byla plně zaujatá filmem, Oliver trochu uši nastražil. 

Slyšel jen ústřižky, protože Elias mluvil potichu, a téměř nic nepochopil, protože Waltera samozřejmě neslyšel. Trvalo skoro dobrých deset minut, než se Elias vrátil na své místo, zatímco Oliver přestal odposlouchávat snad už po třech minutách, když stejně ničemu nerozuměl.

A jakmile si Elias sedal, vypadal, jako by zadržoval slzy. "Jsi v pohodě?" zeptal se potichu Oliver. Měl na to právo, protože Elias očividně úplně v pořádku nebyl.

"Jo," špitl směrem k Oliverovi, pak se narovnal a odkašlal si. "Walter se k nám chvíli připojí na turné. Má nějakou písničku, na které by chtěl se mnou pracovat," oznámil spíše Harper.

Ta odtrhla pohled od televize a usmála se od ucha k uchu. "Tak to je skvělý! Doufám, že to bude nějaká pecka jako Take it Easy. Zkusím mu tedy zařídit pokoje na dalších zastávkách, říkal, jak dlouho se k nám připojí?"

Elias pokrčil rameny. "Asi do konce americké větve? Ale zatím mu pokoj zařizovat nemusíš, pravděpodobně z mého uděláme zase provizorní studio."

Oliver těkal pohledem mezi oběma. Docela ho fascinovalo, jak nadšená Harper vypadala z Walterovy přítomnosti, zatímco Elias vypadal, jako by to bylo to nejhorší, co ho mohlo potkat. 

"Ne, že to dopadne jako minule," pokárala ho Harper.

"Jak to dopadlo minule?" zeptal se Oliver.

Elias otevřel pusu, ale Harper ho předběhla. "Na minulým turné už taky pracovali na pár písničkách. Elias skoro nespal, protože celé noci jen skládali a nahrávali v provizorním studiu v Eliasově pokoji. Pak už jsem dokonce i vzdala pro ně zařizovat dva různé pokoje, Walter vždy vytuhnul u Eliase."

Elias nepatrně přikývl. Oliver tedy pochopil, že Walter byl nejspíše producent, který pracoval s Eliasem na písničkách. 

Harper si hlasitě povzdechla. "Nebuď tak zklamanej," prohodila k Eliasovi. "Vím, jak jste se kvůli Take It Easy pohádali, ale hele, opravdu to hit byl. A jestli chce s tebou i dále pracovat, tak to nebude tak horký."

Tohle asi nebyla úplně konverzace, kterou měl Oliver slyšet. Ale u všech lidí přítomných na Eliasově turné si tak trochu vytvořil reputaci, že je jen šedá myška, která stejně nikomu nic neřekne, u Eliase a Harper dvojnásobně. Jak mu sama řekla, neměl jezdit Eliasovým autobusem. Neměl se setkávat s Eliasem tak často, neměl s ním být takový kamarád. 

Jenže všichni taky očekávali od vítěze soutěže tak trochu... jiný charakter. Ne někoho, komu bude naprosto jedno, že spal s Eliasem v jedné posteli.

"Jo, jo..." zamumlal nepřítomně Elias, hlavu očividně plnou myšlenek. Byl tak mimo, že ani nevěděl, jak jejich film skončil. 

Zdravotník na novém hotelu doprovodil Olivera až na pokoj a nařídil mu, ať ještě ten den odpočívá, a tak zameškal první Eliasův koncert. Překvapilo ho, když mu o půlnoci Elias napsal po tom, co se vrátil z arény, jestli je ještě vzhůru a jestli se cítí už dobře. Pak ještě dodal, že telefonní číslo získal od Harper. 

Takže Oliver už měl i telefonní číslo onoho slavného Eliase. Za kolik by ho mohl někomu prodat?

Musel se svým myšlenkám zasmát. Něco takového by nikdy neudělal, protože respektoval Eliasovu práci a jeho soukromí. ¨

Jen mu tedy odepsal, že se cítí dobře a že mu děkuje za veškerou péči. Na to Elias už odpověděl jen mrkajícího smajlíka. 

Oliver se ale od té chvíle začal cítit zvláštně. To, jak s nimi cestoval, užíval si luxusní hotely nebo teď už i osobní zdravotní péči Eliasova týmu... přišlo mu, že byl na obtíž. Když nedělal nic na oplátku, ale jen bral a využíval, nedodávalo mu to klidu. 

Proto se na dalším koncertě Harper zeptal, jestli by mu nepůjčila jeden z jejích fotoaparátů.

ɛ ɜ

idk, co sem tentokrát napsat,,, mějte pěkný den/noc/ráno/cokoliv!!