Logan

∆

Oh, jak on litoval všech svých životních rozhodnutí. 

Především toho, že přece jen Tobiasovi napsal. A že souhlasil se s ním sejít v klubu.

Tobias od začátku věděl, o co jde, samozřejmě. Logan neměl jediný jiný důvos se s ním znovu spojit, než byla jeho nabídka. A tak trochu nesnášel ten fakt, že se pro to nakonec rozhodl.

Ale nezbývalo mu nic jiného. Tobias zkrátka kradl lépe, úspěšněji, větší množství. A on byl někdo, kdo najednou potřeboval více peněz, protože jeho stupidní bratr si musel na fotbale zlomit dva prsty, když špatně dopadl na zem, a ještě takovým způsobem, že mu zasádrovali ruku až pod loket. Někdo to zaplatit musel. 

A jejich rodiče... snažili se. Jejich rodiče by se pro ně rozdali, proto i byli ochotní svolit, aby oba jejich synové šli na vysokou a šli za svými sny, Logan jako student architektury, Finn jako filmový producent. Byli zatopeni v půjčkách a Finn i Logan tak dělali, co mohli, aby je nemuseli prosit o ještě víc peněz, aby se na škole vůbec uživili.

Finn byl o něco úspěšnější a povedlo se mu najít brigádu, i když neplatila nijak skvěle. Logan se stále někam hlásil, všude ho odmítali. Často musel přihlášku zrušit ze své strany, když zkrátka škola byla tak náročná, že ani pohovory nestíhal. Když se mu pár měsíců zpátky povedlo dostat se do jednoho bistra, měsíc na to zkrachovalo. 

Proto začal krást. Začalo to nevinně, když našel v knihovně zapomenutou peněženku. Nejprve ji vzal, aby ji automaticky zanesl na recepci, uviděl ale, že praskala ve švech z počtu bankovek uvnitř a jeho temná stránka vyhrála. Vytáhl pár bankovek. Peněženku tam nechal ležet. Však on ji zanese někdo jiný. Ten den si koupil nové materiály pro jeho školní projekty. 

Na jednu stranu nesnášel, že bere krádeže na novou úroveň, že pokračoval. Na druhou už ale nevěděl, co více dělat.

Přesto se na Tobiase ani neusmál, když ho viděl prodírat se k němu.

Tobias si postrčil brýle na nose nahoru a šibalsky se usmál. "Tak? Připravenej?"

"Ani nevíš, proč jsem ti psal."

"Myslím, že to oba víme až moc dobře."

Logan si odfrkl. Měl chuť jít domů.

"Nevím..." povzdechl si. "Chci jen slyšet, jak to děláš, tvou taktiku. Až pak se rozhodnu, jestli do toho půjdu."

"Chceš abych ti prozradil mý taktiky jen tak? Takhle to nefunguje," namítl Tobias. Logan by ho nejraději praštil za ten úšklebek na jeho obličeji. "Něco za něco."

"Celou dobu to mělo být něco za něco?" nakrčil obočí Logan. "Co bys tak ty po mně mohl chtít?"

"Budeš můj zaměstnanec. Jasně, že chci provizi."

Logan na něj chvíli prázdně civěl. Pak nevěřícně zavrtěl hlavou. "Víš co? Tohle byl špatný nápad," zamumlal nakonec a dal se do chůze, aby se dostal z klubu pryč. Tobias ho ale chytil za zápěstí, aby ho zastavil a otočil ho zpátky k sobě. 

"Ukážu ti dneska, co dělám," řekl, jeho výraz konečně o něco vážnější. "A když do toho půjdeš, nežádám  nic než pár dolarů z tvých prvních... řekněme pěti krádeží. To je fér, ne? Za jakékoliv kurzy se platí. A ty mi nemáš co jiného nabídnout."

Povzdechl si. Mohl třeba po něm chtít ještě to, aby mu dohodil bratra, tohle vlastně bylo ještě v pořádku. Dokáže to. Jestli opravdu bude díky Tobiasově technice více profitabilní, pár dolarů ho nezabije. 

"Takže přece jen mi ukážeš svý taktiky, i když stále můžu říct ne?"

Tobias přikývl. "Budeš jen sledovat. Ještě ti neřeknu co a jak dělám. Jen ti říkám, dneska odsud odejdu minimálně o dvacet dolarů bohatší."

"Tak jo," přitakal Logan. "Jestli odejdeš o více jak dvacet dolarů bohatší, půjdu do toho."

Tobias se ušklíbl. "Paráda," prohodil a rozhlédl se. "I když, tohle není gay bar, tohle bude o něco těžší," zamumlal si spíše pro sebe. Začal skenovat člověka po člověku. Zastavil se při pohledu na jednoho týpka u baru, lehce se uchechtl. "Nic, co by mě ale zastavilo. Tak se dívej."

A Logan se opravdu díval. Sledoval, jak se Tobias posadil kousek od muže, který mohl být maximálně o pár let starší jak oni. Peněženku měl kupodivu na stole, což Logan usoudil, že asi nasvědčovalo tomu, že platí hotovostí. 

Tobias s ním nejprve nemluvil. Přivlastnil si u baru jednu prázdnou skleničku, která nebyla jeho. Po asi dvou minutách Logan viděl, jak na něj muž začal mluvit, jak kývl na prázdnou skleničku v jeho ruce. Za chvíli měl Tobias na stole čerstvý drink. Sakra, tak rychle to Logan nečekal. 

Stál tam docela dlouho. Tobias pil rychle, jeden drink omylem vylil, nejspíš aby muže opil, on sám ale byl krok na před. Muž totiž očividně chtěl s Tobiasem držet krok. 

Pak se oba zvedli. Muž sotva stál. Tobias se podíval na Logana, když se muž někam vydal a pousmál se. Muž na baru peněženku nechal. Tobias ji s úšklebkem vzal a zatímco se oba vydali směrem k záchodům, vytáhl pár bankovek. Pak zmizeli na toaletách. 

Logan neměl slov. V Tobiasově podání to vypadalo jako ta nejlehčí věc na světě. Sklopil pohled, aby zpracoval vše, co viděl. A neviděl tak, že se Tobias objevil vedle něj. "Hele, dokonce třicet," prohodil, dvě bankovky v jeho ruce.

Trhl hlavou. "Co tady už děláš?"

"Bylo to lehčí, než jsem čekal," pokrčil rameny. "Nemyslel jsem si, že bude tak blbej a nechá tu peněženku na baru. Vzal jsem si po cestě. Na záchodech mu ji strčil do kapsy. A už nemusím být přítomnej u toho, jak si tam vyprazdňuje žaludek, i když nejspíše čekal, že tam se mnou bude dělat něco zcela jinýho."

"Takže... takže nic nebylo?"

"V polovině případů nic není, Logane. Když jsi chytrej. Rozhodně nespím s každým, koho okradu," odvětil zpátky. "Někdy... stačí je zkrátka opít. Pak si tě ani nepamatují, nebo jen matně."

Logana tohle ani nenapadlo. Myslel, ži že má Tobias minimálně dva partnery denně, se kterými spí právě kvůli tomu, aby jim něco málo odcizil, nenapadlo ho, že jeho způsoby mohly vést k výsledkům i jinak. 

"A jak... jak jsi vůbec věděl, že ej gay? Že bude mít zájem?"

Tobias se lehce uchechtl. "Viděl jsem ho v gay baru už tak třikrát. Ještě že on si mě nepamatoval."

Logan přikývl, že jeho odpověď bere na vědomí, pak se k němu Tobias zničehonic přiblížil, když se vyhýbal skupince lidí, co se chtěla kolem něj protáhnout. A když už, zeptal se: "Tak co, jdeš do toho? Můžu tě pár triků naučit."

Zavřel na chvíli oči, ještě krátce zapřemýšlel, jestli ho třeba nenapadne jiný způsob, ale poslední dny nedělal nic jiného. Potřeboval peníze, nejlépe rychle. A Tobias byl jeho odpověď.

"Jo," řekl nakonec. "Zkusím to."

Ten vítězný úsměv na Tobiasově tváři byl až nakažlivý. Odtáhl se do své původní pozice, bankovky, které stále držel v ruce, si schoval do kapsy. "Okay. Tak se sejdeme mimo klub. Řeknu ti v klidu pár tipů na začátek."

"nemusíš z toho dělat nějaký profesionální školení."

"Ono ale je. Vítej v Tobiasově akademii  flirtování a oblbování. Snad se ti tu bude líbit."

"Já si to ještě rozmyslím," pohrozil Logan.

"Pozdě. Už ses upsal. Napíšu ti, kdy a kde se sejdeme, okay? Teď musím běžet." A než stihl Logan cokoliv dalšího říct, Tobias na něj nečekal a zkrátka se vypařil mezi ostatními lidmi. 

Bilo mu srdce jako o závod. Na co to právě kývl?Měl pocit, že se právě upsal ďáblu, naopak si říkal, že třeba ho ale Tobias naučí nějakým bezpečnějším praktikám, aby nebyl jen tak chycen. 

Tobias mu napsal. A jeho akademie mohla začít. 

∆

kinda miluju Tobiase, nebudu lhát

aaaaa, ale chybělo mi takhle psát z pohledu obou, poslední dobou jsem psala jen z pohledu jednoho/druhého přidala až v půlce :DD