Logan

∆

Byl to Benny.

Tobias mu sundal kápi a jasně ho viděl. 

Policie onu kápi měla, jak věděl od Pauly. 

A navíc, muž, který nakonec i zavolal Tobiasovi pomoc, Bennyho viděl. Byl svědkem.

A tak bylo jasné, že tento případ se konečně dočká uzavření. Že budou mít správného pachatele a Logan se bude moct konečně stoprocentně uvolnit. 

Kromě jeho financí, samozřejmě. Nic z toho neměnilo fakt na tom, že stále neměl finance (i po konverzaci s rodiči) a krást už nebude, na to to byl moc tenký led. Ale to ho v tu chvíli nezajímalo. 

"Policie prý za tebou během odpoledne přijde. Jestli chceš, řeknu jim, ať ti dají více času se vzpamatovat," navrhl mu. Když totiž tak Tobiase viděl, ten vypadal akorát tak, že byl schopen možná tak půl denního spánku. 

"Policie v pohodě," zamumlal. "Spíš si říkám, co rodiče."

"Máš nějaké info od nich?"

Zavrtěl hlavou. "Netuším, jestli přijdou, jen vím od sestry, že byli informování. Ale jestli jo, nevím, jestli mám na ně kapacitu."

"Tak když nezastavím policii, můžu se pokusit zastavit tvého tátu," navrhl Logan. 

Tobias se lehce uchechtl. "Troufneš si?"

"Oh, to si piš. Protože z tohoto celého viním ho. Nestalo by se ti to, kdyby ti tolik nekecal do života," řekl upřímně. Opravdu, když tak Tobiase viděl, byl připravený to dát jeho otci sežrat, kdyby se tu objevil. Ať už by to mělo následky jakékoliv. 

Jeho syn tu právě ležel po akutní operaci a zlomenými dvěma prsty na ruce. Logana opravdu zajímalo, jak se k tomu jeho rodina postaví. 

Seděl u jeho postele a držel ho za ruku. Jistým způsobem ho to neuvěřitelně uklidňovalo. Jejich konverzace byla opravdu rychlá, očekávali totiž, že každou chvíli dovnitř vletí Paula a před ní nemohli mít určité konverzace. 

"Okay, případ bude asi uzavřen a tvůj otec to nebude na mě moct už víc hodit," konstatoval Logan situaci. "Myslíš ale, že to řeší náš vztah? Tvůj otec tě pravděpodobně nadále nebude chtít vidět se mnou. Nebo s jakýmkoliv jiným klukem, když už jsme u toho."

"A já ho taky nebudu poslouchat do nekonečna, jinak budu navždy sám a upřímně? Vztah s tebou mi ukázal, že raději preferuju ten. Můj největší strach byl, že to zpátky na sebe hodí, a teď, když už nemůže, je mi úplně jedno, jak na nás bude reagovat. Klidně, ať mě znovu odřízne, však už jsem si zvykl."

Logan se krátce pousmál, hned ale zvážněl. "Jenže... nemůžeme pokračovat s krádežemi," řekl potichu. "Ne po tom všem, co se stalo."

"Něco mám našetřeno z toho, co mi za poslední měsíc poslal. A nějak to už dál vymyslíme."

"Promiň, ale tvému vymýšlení už moc nevěřím," uchechtl se. "Tvůj poslední plán dopadl takhle." Projel ho pohledem.

Konečně se i Tobias zasmál. "No, ještě že mi teď budeš moct pitomý plány rozmlouvat."

"Nevím, jestli mám takovou moc-"

"Tobiasi!"

Logan se Pauly naprosto lekl, když tak zničehonic vtrhla dovnitř. Logan se k ní otočil s nechápavým pohledem, hned ale na ní viděl, že se něco stalo. Měla v ruce Tobiasův rozbitý telefon, ze kterého předtím Loganovi volala, a v něm otevřený nějaký mail. 

"Vyhrál jsi tu soutěž! Já říkala, že za zkoušku to stojí, ha!"

Logan nakrčil na Tobiase obočí. "Soutěž? Jakou?"

"Ta jeho únikovka!" vysvětlila rychle Paula. "Profesor mu napsal, ať to zkusí. Teď mu mailem přišlo, že vyhrál a má se dostavit na vyhlášení na jakousi akci."

Tobias vypadal lehce v šoku, protože jediné, co ze sebe vydal, bylo: "Oh?"

"Je to velký?" zeptal se Logan. Neměl tušení, o co šlo. 

"Docela? Nějaký peníze. Plus tu hru nízkonákladově vydaj."

Peníze. "Oh, to je velký," zamumlal Logan. 

Bylo to taky poprvé, co byla Tobiasova práce za studium nějak rozpoznána, co někdo bral jeho nápady vážně. Herní design, jak to Logan chápal, byl těžké odvětví na prosazení se a jen pár lidí dostalo do samotného průmyslu.

Takže tohel bylo opravdu velké. "Ty jsi fakt génius," vypadlo z něj.

"Konečně. Lepší jak blbeček," odvětil Tobias, ale s tím, jak se na něj podíval, Logan věděl, že to nemyslí vážně. Blbeček, to bylo jeho. Tak byl svět v pořádku. 

"Oh, jinak, jak se cítíš?" zeptala se Paula. "Prokážu ti trochu empatie, než te seřvu, že jsem ti to sakra říkala."

"Unaveně. Takže si žádám o odklad přednášky," odpověděl Tobias. "Vyřešil jsem místní případ posledních měsíců, dej mi trochu pochvaly!"

"A při tom málem zemřel, wow, jak šlechetné. Chceš postavit pomník před školou?"

"Když mě to ještě dorazí, ano, prosím."

Logan se na něj zamračil. Tobias se uchechtl. 

Pak se podíval na Paulu. "Nechám vás taky o samotě," řekl jí. "Duo nejlepších kamarádů si tot aky zaslouží." Postavil se a naposledy shlédl na Tobiase. "Budu v čekárně, každopádně ty si potřebuješ ještě odpočinout, okay?"

"Ano, mami," zamumlal Tobias a lehce se pousmál. Logan nepatrně přikývl, pak se k němu sklonil a dal mu lehký polibek na tvář.

"Jsem z vás zmatená," utrousila Paula.

"Už nemusíš. Tvý oblíbený duo je zpět," utrousil Tobias. Logan jen pobaveně protočil očima a pokoj opustil. 

Paula tam byla déle, než on, každopádně to ho nějak netrápilo. Trápilo ho to, když tam jen tak seděl, sám, a najednou se tam objevili Tobiasovi rodiče, které z fotek poznával. 

Projelo jím lehké zmatení, jak nevěděl, jak by měl zareagovat, ale jeho tělo zareagovalo rychleji. Postavil se a dřív, než jeho otec stihl chytit za kliku, zabránil mu v cestě vlastním tělem. "Tobias si nepřeje návštěvy."

Dveře měly malé okno. Jeho otec se podíval dovnitř pokoje. "Má teď návštěvu."

"Jo, člověka, kterému na něm záleží," řekl bez špetky strachu v hlase. "A je unavený, takže až Paula odejde, potřebuje se prospat."

Z jeho obličeje se dalo číst jako z knihy, když si uvědomil, kdo před ním stojí. "To budeš ty, že? Logan."

"Čekal bych, že budete vědět, jak vypadám, když Tobiase pronásledujete, abychom se nemohli stýkat." Oh, jak on to Tobiasovi pokazí. Doufal, že ho za to nezabije. 

Cítil ale vztek, zradu, vůči Tobiasovi, protože takhle by se otec neměl chovat k vlastnímu synovi. A i když mu Tobias vlastně ve výsledku neřekl, jestli si přeje dnes rodiče vidět nebo ne, Logan se rozhodl jednat. I kdyby nakonec za ním šli, rád jim dá nejrpve najevo, co si o nich myslí. Třeba je to donutí se zamyslet. 

"Já nejsem ten, co si musí špinit ruce," namítl. "Navíc, hlídal bych si jazyk, být tebou. Udělal jsem pro něj laskavost, můžu ji opět zvrátit."

Uchechtl se. "Tobias je zraněný kvůli vám. Málem umřel kvůli vám. Rozhodl se najít, kdo za zločiny stojí, jen aby váms vázal ruce a my mohli býr spolu. A jestli ani tohle vás nedonutí se zamyslet nad tím, jak se vůči němu chováte, je už s vámi vážně něco špatně."

Jeho otec přímo zuřil, viděl to v jeho očích. Logan se ale pochválil. Tohoto chtěl přesně docítlit. 

"Ty," ukázal na něj, "nemáš, co mluvit. Jsi jen bezvýznamnej spratek a zloděj, který neví, o čem mluví."

"A přece jen dáva Tobias přednost mě před vámi."

Zavřel mu pusu, vzal mu všechna slova. Tobiasův otec tam najednou jen stál a nevěděl, co říct. Pak, spíše ze zoufalství, ze sebe vysypal: "Potřebuje mé penéze."

Zavrtěl hlavou. "To není pravda." A modllil se, že co, to mu Tobias řekl, byla pravda. "Nepotřebuje od vás už nic. Našel pachatele a vy mě už nemůžete dostat za mříže. Někdy ani peníze nestačí."

"Oh, ty budeš můj oblíbený."

Tobiasovi rodiče se otočili, Logan se podíval za ně. A tam stála starší paní, která nemohla být nikdo jiný, než Tobiasova babička. Odvodil to nejen z jejího elegantního stylu oblékámní, ale také toho, jak se podobala Tobiasovu tátovi.

Došla ke svému synovi a dala mu ruku na rameno. "Jestli si myslíš, synu, že Tobias je zklámání naší rodiny, zamyslela bych se, být tebou. Ty jsi totiž zklamání minimálně toho, co se rodinných vztahů týče. A jako bys nevěděl, že ty jsou v životě nejdůležitější."

Poplácala ho po rameni, pak se otočila na Logana a usmála se. "Smím za Tobiasem? Chtěla bych mu jen něco málo říct."

Šokovaně přikývl, protože ani on tohle nečekal. Tobiasovy rodiče si jen odfrkli a vydali se do zadní části čekárny, zatímco jeho. babička chytla za kliku. Pak ještě ale koukla na Logana. "Pojď se mnou, milý. Ještě ti tamten tady něco udělá."

Musel se zasmát, vážně ano. "Okay," řekl nakonec. A vešel do pokoje k tomu nejvíce zmatenému pohledu Tobiase, že Logan vchází se jeho babičkou.

∆

vytvořila jsem nejvíc nenáviděnou babičku československého wattpadu, čas babičkám napravit karmu