Tobias

∆

Tobiasovy procházky začaly být pravidelné.

Akorát pozdě v noci.

Úplně sám.

Protože to byl jeho plán. Jeho zoufalý plán, aby měl pocit, že alespoň něco dělá. 

Jednou už ho přepadli, třeba bude vypadat opět lákavě, pomyslel si. Když se bude sám potulovat v prázdných nočních ulicích, přepadnou ho. On bude ale tentokrát připravený, bude to očekávat. A minimálně bude moct dát policii popis pachatele a naprosto je svést ze stopy Logana.

Jasně, policie už nečíhala Loganovi na paty, jeho otec ale ano. A ni ten neudělá nic s tím, když opravdoví pachatelé budou vypadat zkrátka úplně jinak jak Logan.

Byl to ten nejhorší a nejzoufalejší plán na světě? Ano. Bylo to ale to nejlepší, co momentálně měl, i když to vyžadovalo dvou hodinové bloudění ulicemi v noci. První týden se nic nestalo.

"Kam furt chodíš?" zeptala se Paula, když se jednou vrátil v jednu ráno a ona byla stále vhůru kvůli dalšímu z jejích architektonických modelů.

"Projít se."

"V noci. Sám."

Přikývl.

"A si normální?!"

Uchechtl se. "Co by se mi mohlo stát, prosím tě?" zeptal se ledabyle. Cítil se totiž strašně, že si přál, aby se mu něco stalo, aby ho přepadli. V kapse měl připravený pepřák, aby mohl kdyžtak kohokoliv zneškodnit alespoň na pár sekund a něco zjistit. 

"Máš metr sedmdesát pět a vážíš méně jak já. To, že jsi kluk, nic nemění na tom, že jsi pravděpodobně ve větším nebezpečí než bych byla já," namítla.

Paula byla hodně vysoká, snad o celých deset centimetrů. Tobias proti ní opravdu vypadal jako trpaslík, ještě když byl opravdu jak tyčka. 

Vzpomněl si v tu chvíli na jejich lež Finnovi o tom, že Logan jede po Paule. Logan byl taky menší jak ona, i když tam ten rozdíl byl menší. Najednou se té myšlence zasmál. 

"Neoháněj se výškou," odfrkl si.

"Budu. A mými kurzy sebeobrany taky."

"Mám pepřák."

"Oh wow. A najednou si spasen," řekla sarkasticky. "Pokud vím, stále nechytili ty, co stojí za těmi násilnými krádežemi, ne?"

"Ne," přitakal. "Protože si pravděpodobně stejně dávají pauzu, když ví, že po nich policie jde."

To bylo to, čeho se bál. Že opravdu chodí po venku zbytečne a nikdy nebude ničeho svědkem, protože možná si dávali pauzu. Možná přestali úplně. 

Možná bude navždy natolik vystrašený ze svého otce, že mu Logan proklouzne mezi prsty.Ten první člověk, u kterého měl pocit, že ho upřímně miluje.

"Budu v pohodě," ukončil konverzaci s Paulou. "Jen chci mít denně deset tisíc kroků. Musím to dohánět po večerech."

Protočila nad ním očima. Usmál se a vydal se přímo do koupelny, aby si dal sprchu. 

Druhý týden měl podezření, že je svědkem krádeže, vyklubal se z toho ale jen velice opilý jedinec, který obtěžoval dívku kousek od zastávky. Poslal ho někam. Dívku doprovodil k autobusu, i s ní počkal na její linku. Pak pokračoval v cestě na svůj byt, opět bez nějakého úspěchu.

Na začátku třetího týdne přišel do školy a hned ucítil něco ve vzduchu. Pak se to dozvěděl.

Kamarádku jednoho spolužáka někdo přepadl. Byli zpátky.

Tobias pocítil až naivní naději. Byl ve fázi, kdy už chtěl vzdát jeho noční procházky s tím, že tento způsob zkrátka nebyl efektivní, ale fakt, že se potvrdilo to, že neskončili, ho ale popohnal dál. 

A tak šel tu noc ven znovu. Dva dny na to znovu.

Chodil vždy s kapucí na hlavě, aby nešel vyloženě poznat, v jednom uchu měl sluchátko, aby se neunudil, ruku v kapse kolem pepřáku. 

Bavilo ho to. To si po týdnu uvědomil, protože neměl nikdy čas na sebe. Měl neustále pocit, že musí trávit čas s někým a najednou byl tady, chodil, a učil se trávit čas sám se sebou. Což se po těch pár měsícíh nepřetržitého kontaktu s Loganem docela i hodilo. Protože teď už ho neměl.

A zrovna, když na něj tak myslel, mu od něj přišla zpráva, konkrétněji fotka mapy a následný text: Okay, už mi to nedá, proč tak třikrát týdně bloudíš o půl noci městem??

Uchechtl se. Někdy zapomínal, že si stále sdíleli polohu. Na lovu náhrady za tebe, samozřejmě. 

Pff, odepsal Logan. Dělej si, co chceš, zatímco já si tady ležím se svým novým objevem.

Jo? A finn je mezi váma?

Hlasitě se svému vtipu zasmál. A jeho smích byl přerušen, když byl povalen k zemi. 

Oh, takže přece jen by byl úspěšný?

Telefon mu vypadl z ruky a dopadl z jeho rozsahu. Tím, že odepisoval, ani neměl v ruce pepřák, za co si hned zanadával. Ležel na břiše, tvář přidržena u země a uslyšel hlas: "Peněženku. Hned."

Protočil očima. "Už zas?" zeptal se nenuceně. "Nic u sebe nemám."

Upřímně? Bilo mu srdce jako o závod. Protože chtěl z tohoto něco mít, chtěl konečně něco vědět, chtěl pomoct Loganovi. A tak využil chvíle, kdy byl ten člověk nejspíše rozhozen z toho, jak na něj Tobias zareagoval a zvládl se natoči, jednu paži vymanit z jeho sevření a popadnout jeho černou kápi na hlavě. 

A tak se podíval do očí, které znal. A ony zase znaly jeho. 

Byl to podělaný Benny. Ten, který chtěl nejen ho, ale i Logana, dostat alkoholem do grupáčů, které organizoval. 

"No to si děláš prdel," ulevil si Tobias, než jeho hlava tvrdě narazila o asfalt, když si Benny uvědomil, že ho vidí. Že se znají. A že teď Tobias perfektně ví, kdo je. 

Sebral všechnu sílu, co v sobě našel, aby se alespoň otočil, což se mu částečně povedlo. Snažil se zastavovat Bennyho paže, které ho chtěly trefit, a musel uznat, že se v tu chvíli opravdu bál o svůj život. Byl by Benny schopný ho zabít, aby se neprokecla jeho totožnost? Najednou mu to přišlo i možné, protože ta zuřivost v jeho očích byla nepřehlédnutelná. 

Bránil se jak mohl, stejně měl ale Benny neuvěřitelnou výhodu od samého začátku, a tak to schytal více, než plánoval. Změnil tedy taktiku. A jednou rukou se pokusil z kapsy vytáhnout pepřák. 

Benny si ho ale všimnul a dřív, než stihl Tobias cokoliv udělat, Benny si urychleně stoupl a kopnul ho do ruky způsobem, že mu pepřák vyletěl. Nehledě na tu šílenou bolest, co ucítil.

"Ty hajzle," slyšel si Bennyho ulevit. A pak? Pak začal Benny kopat. 

Dalo by se říct, že tohle celé už Tobias neviděl jako tak dobrý nápad. Hlava se mu točila způsobem, že se už ani bránit nedokázal. 

A pak přišla jeho spása. "Hej!"

Benny přestal a jeho pohled trhl někam do strany. Někde se rozsvítilo, na něčí verandě. Tobias uviděl jeho vyděšený pohled, viděl, jak se rozutekl pryč. 

A on? On se jen převalil na záda a usmál se, protože nejen, že věděl, kdo za krádežemi stojí, ale taky měl teď i svědka, až policie Bennyho najde. 

Došel k němu nějaký muž, kterému mu mohlo být kolem šedesátky. Ptal se Tobiase na nějaké otázky, on ale nevnímal, jen se pitomě usmíval a pomalu usínal, spokojený, že případ s krádežemi se uzavře a jeho otec to už více nebuce moct hodit na Logana, ať se stane cokoliv. 

Možná to přece jen za to stálo, pomyslel si. 

Naprosto nevědomý toho vnitřního krvácení. 

∆

muheheee, dlouho jsem někomu fyzicky neublížila, i missed it (ofc jen fiktivně řečeno)