Tobias

∆

Šel do klubu. Seznámil se. Opil ho. Opil ho tak moc, že když došli k němu na byt, ani s ním nemusel spát, protože týpek vytuhnul do deseti minut, když čekal na Tobiase v posteli. Tobias to tak občas dělával - nechával lidi čekat v posteli a doufal, že se natolik opili, aby vytuhli, než vůbec na něco došlo.

Bingo. Vzal mu penženku, vytáhl padesát dolarů, kterých by si týpek nemusel ani všimnout s tím, kolik bankovek měl, usmál se a odešel. Dnes byl úspěšnější, než sám doufal, protože většinou neočekával v baru lidi, kteří vypadali, jakoby zrovna vykradli bankomat.

Vydal se zpátky k sobě na byt. Když došel, bylo půl třetí ráno a Paula byla ještě vzhůru - studovala architekturu a oni to tak měli často, tvořila do rána různé modely, které jim profesoři stejně většinou zkritizovali. "Kdes byl?" zeptala se ho. Na dělání dnešího modelu si vybrala právě jídelní stůl v jejich malé kuchyni.

"Jen tak venku s pár lidmi, chvíli v hospodě," odpověděl neurčitě. Paula k němu zvedla pohled, hned jí ale spadl pohled o něco níž.

Uchechtla se. "S kamarády si dáváte cucáky?"

Chytil se za krk, jako by ho mohl snad jen tak ucítit. Sakra. Nesnášel, když ho lidi takhle značkovali. "Kamarád ne. Ale někdo hezký ano," neniceně prohodil. A pak, když uviděl její pohled, dodal: "Neměl jsem s ním nic víc! Jsem opatrnej!"

Byl tak trochu známý jako někdo, kdo hodně střídá jednorázovky, ve finále jich ale rozhodně neměl tolik, kolik si lidi určitě mysleli. Často se mu právě povedlo ty lidi vypnout, než na to došlo, někdy dostal příležitost taky jinak, i když původně byl smířen už s tím, že se dneska vyspí s někým cizím.

Takže bylo vysoké číslo, ne ale zas... až tak.

"Jak myslíš," odvětila Paula. "Dokud je netaháš sem, dělej si, co chceš.

To bylo její pravidlo. Šlo o byt ve vlastnictví jejích rodičů, díky tomu platil Tobias dokonce menší nájem, než by platil na kolejích. Znali se už od střední, čemuž byl opravdu vděčný, protože když ho rodiče odstřihli, jiný scénář by byl pro něj konečný. Takže Paula si určila jistá pravidla, jako například to, že žádné jednorázovky na byt nepatří. Seriózní partner? Klidně. Jinak měl útrum.

V překladu tedy, Tobias útrum měl. Nebránil se úplně myšlence mít někoho, jednoho člověka, se kterým by mohl trávit dny i noci, ale momentálně, jak se mu nedařilo v tomto malém městě plném studentů, co chtěli pracovat, najít práci, jeho malé krádeže byly to jediné, co ho drželo nad vodou. A nejúčinější byly pro něj právě tím způsobem, který by se jeho potencionálnímu partnerovi rozhodně nelíbil. Navíc, všichni věděli, kdo jsou jeho rodiče, a co by si mysleli, kdyby ho viděli pípat za pultem v supermarketu vedle školy?

"Dobrou, Paulo," řekl nakonec a usmál se. "Pokecáme zítra."

Zítra. Další den. To potkal Finna, tentokrát bez Logana za zadkem. A pravda byla, že i když byl sex s Finnem dobrý a vtipkoval o vztahu s jeho bratrem, zrovna ho si jako jeho ideálního partnera představit nedokázal. Na to byl až moc... dětinský. A stačilo by, že Tobias by už byl jeden ten dětinský, nemuseli by být dva, to by nebylo dobré.

Finn si ho ale také všiml a hned se za ním vydal. Tobias si povzdechl.

"Ahoj."

Vzhlédl. "Nazdar."

"Jak je?" zeptal se Finn. A pak, přesně jako Paule včera, mu spadl pohled na Tobiasův krk. Jeho úsměv povadl.

"Průměrně," odpověděl neurčitě. "Copak?"

Finn pdtrhl pohled od jeho cucfleku a podíval se mu zpátky do očí. "Uhm, jen tak."

Nakrčil obočí. "Jen tak. Takže budeš předstírat, že tě právě naprosto nerozhodil ten cucflek na mým krku, který jsi ty rozhodně neudělal, i když jsme spolu spali a ty pravděpodobně cěkáš nemco víc?"

A v tu chvíli se Finn uchechtl. "Oh. Ty takhle. Tak to jsi úplně mimo. Spíš bych řekl, že mě ten cucflek utvrdil v tom, že jsem se rozhodl dobře v tom si s tebou nic nezačínat. Nedokázal bych ti ve vztahu věřit."

Tobias veděl jak na tom je, jak má věci nastavené, v tu chvíli ho jeho slova ale naprosto praštila do obličeje. Nedokázal by mu věřit. Jasně, že by mu nedokázal věřit, když si lidé myslí, že počet lidí, se kterými spal, byl větší, než počet ocenění skupiny BTS. Měl pověst. A ta mu vůbec nehrála do budoucnosti.

Rozhodit se ale rozhodně nenechal. Spíše se usmál, poplácal Finna po rameni a jednou přikývnul. "Dobře děláš," odvětil. "Kdyby to bylo jinak, pravě jsem tě plánoval vyvést z omylu."

"Prácě ušetřena," usmál se.

"Práce ušetřena," potvrdil Tobias. "Pozdravuj Logana."

Měl v plánu jít, ten ho ale ještě zastavil. "Hele, co vlastně mezi vámi dvěma je? Logan tě doslova nenávidí. Ty působíš jako byste byli nejlepší kamarádi."

"Logan nemá koule hodit jednu příhodu za hlavu."

"Příhodu?"

Měl zakovou chuť to v tu chvíli říct. Prozradit mu, co jeho bratr doopravdy dělá, mít svou malou odplatu, ale když otevřel pusu, řekl nakonec něco jiného. "Očividně to s tebou sdílet nechce, tak já taky nebudu. Budeš muset zlomit svýho brášku."

"Spali jste spolu?"

To si získal Tobiasovi reakci. Otočil se na něj zpátky. "Logan ví, co dělat s penisem někoho jinýho?"

Finn se nad tím vyjádřením zasmál. "Tvrdí, že ne. Já mám pocit, že jo."

"Oh."

"Takže to mám brát jako ne?"

Zavrtěl hlavou. "Jsi zcela mimo."

Přikývl. "Okay. Bych ho asi zabil, kdyby mi kvůli tobě promlouval do duše a přitom udělal to samý."

"Promlouvá ti o mně do duše?"

"To jsem neřekl," zamumlal, připraven zmizet. A Tobias ho nechal, sám pro sebe se uchechtl myšlence, jak Logan poučuje Finna o jeho sexuálním životě a dal se do chůze. Neznal bratry moc dobře, měl ale zkrátka pocit, že naopak Logan by se mohl od Finna něco přiučit.

Nebo od něj. To ale odmítl.

Pokračoval tedy v cestě do školy. V dálce uviděl později i samotného Logana s deskami v ruce. Jestli se nemýlil, i když ho Paula neznala, Logan také studoval architekturu, čemuž desky jen nasvědčovaly. Jejich pohledy se krátce potkaly a Tobias mu s úsměvem zamával. Logan si viditelně odfrkl a víc nezareagoval.

Neměl v plánu do něj už více tlsčit o jeho nabídce, Logan se rozhodl tak, jak se rozhodl. A Tobias nebyl až tak dotěrný.

Proto ho překvapilo, když mu o pár dní později přistála zpráva od Logana. Hej, můžeme se sejít?

Lhal by, kdyby tvrdil, že se vítězně neusmál. Měl tak nějak pocit, že Logan bude přesně ten typ, kterému to bude vrtat hlavou, i když jeho pomoc už odmítl. A tak odepsal: Rovnou v klubu?

Nech toho, odepsal hned. Ani nevíš, co chci řešit.

Děláš, jako bychom měli něco jinýho společnýho.

Neříkals jsi sám, že i Finna?

Zamračil se. Jestli chceš se mnou mluvit jen proto, abys mi promlouval do duše o tvým bratrovi, pokorně odmítnu.

Několikrát se objevily tři tečky, že píše. Pak zase zmizely.

Čekám, napsal Tobias.

Proboha, ty jsi otravnej, odpověděl konečně Logan. Ale chci řešit něco jinýho.

Další úšklebek z Tobiasovy strany. Takže? Sraz teda v klubu?

∆

pardon pardon, nebyl teď čas moc 🤓 (čtu dokonalou knížku a bere mi čas, který bych jinak psala haha)