Logan

∆

Během následujících týdnů se z nich stal neuvěřitelně sehraný tým.

To, že měl Logan Tobiasovi dávat určitý podíl z jeho krádeží šlo ta tam, jelikož najednou kradli spolu. Jeden rozptýlil, druhý okradl. Tobias byl častěji ten, co rozptyloval.

Jejich revírem byly stále kluby a bary, stejně jako ten den. Za poslední měsíc ukradli přes dvě stě dolarů, stovka pro každého, což už bylo slušné. Teď šli do alce znovu.

Vešli dovnitř, rozhlédli se. Ne vždy teď chodili jako první k baru. Teď častěji okrádali na tanečním parketu; trilion lidí, zmatek, alkohol, v tomhle klubu i drogy. Nikdo si tak nevšiml dvou kluků, kteří komunikovali jen očima a okrádali.

Tobias tu část s rozptýlením uměl zkrátka lépe. I teď se vydali na tabeční parket, splynuli s ostatními, Logan pár kroků od Tobiase, zatímco ho sledoval dělat to, co umí nejlépe - zblbnout lidi. Přece jen i on sám byl jeho obětí, protože dost dobře dokázal zblbnout i ho. Jinak si nedokázal vysvětlit to, proč ho zamrzelo kazmdou noc, co byli v baru, víc a víc, když si Tobias někoho vyhlédl, když s ním začal flirtovat.

Jako v tu chvíli. Prázdně sledoval, jak Tobias začal jejich dnešní oběť líbat. Akorát že stačilo pár sekund, a jejich pohledy se setkaly. Líbal toho kluka, sledoval ale Logana. V tu chvíli mu přišlo, že se svět zpomalil, hudba utlumila, na parketu jen oni dva a nechápal, co se to dělo, když v sobě zas tolik alkoholu neměl. V tu chvíli mu přišlo i to, že Tobias ho sleduje, jako by byl jeho další oběť.

Až po několika selundách dostal od něj signál rukou a dal se do pohybu. Nenápadně přitančil k nim a zatímco Tobias týpka stoprocentně zaměstnával, Logan si vypůjčil jeho peněženku z kapsy a vzdálil se. Usmál se, když uviděl, že obsahovala slušnou nálož bankovek a vytáhl třicet dolarů a pár drobných. Pak se vrátil, Tobias stále s ním, stále jejich rty spojené. Logan se ale tentokrát nezastavival, jen hodil peněženku pod ně a už jen slyšel Tobiasovo divadlo. "Hele, bacha, spadla ti peněženka."

Byli dokonalí. Dokonalá dvojice na krádeže.

Jejich rutina spočívala nadále taky v tom, že se Logan přemístil k záchodům. Tam přesně měli vždy po úspěšném aktu sraz. Logan vždy čekal, až ze sebe Tobias opilé nápadníky nějak setřese. A přimo ten den byl ten, kdy se u něj objevil Anthony.

"Tobias, že? Jsi to ty."

Trhl hlavou. Nasucho polkl. Vzpomněl si, že tenkrát neřekl své pravé jméno a jelikož jeho mysl okupovaly Tobiasovy rady, představil se pod jeho jménem. Jak on jednou jeho. 

"Anthony?"

Anthony se usmál, když ho Logan oslovil, když mu ukázal, že si ho pamatuje. Logan mu shlédl na zápěstí, kde se mu blýskaly nové hodinky. Nejspíše mu ty staré ani nechyběly. 

"Říkal jsem si, jestli tě ještě někdy potkám. Neodpovídáš na zprávy." Anthony mu automaticky dal do ruky drink. Samozřejmě.

Oh, jak on tohle nesnášel. "Já... promiň. Nedávno nás s kamarádem okradli, přišel jsem o telefon a mám nový číslo. Neměl jsem jak."

"To je mi líto, panebože," vydechl a začal šátrat po kapsách. "Tak počkej, můžeme si dát na sebe číslo zn-"

"Koho to tady máme?"

Logan nikdy nebyl Tobiasovi vděčnější, že se někde objevil. Nejspíše uviděl Loganovy zoufalé pohledy, a tak usoudil, že tohle není někdo, koho si vyhlídl, že okrade. Ale že potřebuje pomoc. 

"Uh, oh, tohle je Anthony," zamumlal a málem Tobiase kopnul za ten pohled, co mu dal. "A Anthony, tohle je... Alfredo."

Tobias ho zabije. To bylo z jeho sekundového pohledu jasné, než natáhl ruku k Anthonymu a falešně se usmál. "Lidé mi říkají spíš Fredy," vžil se do role. 

"Fredy," zopakoval Anthony a přikývnul. "A vy jste...?"

Logan automaticky nezaváhal s pravdou. "Kama-"

"Jsem jeho přítel," přerušil ho Tobias a aby svá slova i dokázal, jeho levá ruka vklouzla na jeho levý pas a Loganovo tělo tak narazilo do toho jeho. Tohle se mu přestávalo líbit. Tohle bylo až moc lží na jednoho člověka, kterého očividně mohou potkávat i normálně.

"Oh." To bylo vše, co z Anthonyho vypadlo. Přestal hledat svůj telefon. Trochu zklamaně se na Logana podíval a on se jeho očnímu kontaktu raději vyhnul. Nesnášel celou tuhle konverzaci. Zároveň ho dno nosu bila Tobiasova kolínská a on... miloval tu vůni. 

"A ty jsi?"

Logan se chtěl nad Tobiasovou otázkou propadnout do země. Napil se drinku od Anthonyho a vypil skoro půlku. 

"Um, k-kamarád?" odpověděl nejistě. Podíval se na Logana, ten nepatrně přikývl. Jenže pak Anthonyho pohled potemněl. "Okay, asi kamarád teda. Jak dlouho jste spolu?"

Loganovi bylo hned jasné, kam tím míří. Tobias byl ale opět rychlejší s odpovědí. "Půl roku? Nějak tak."

Nejraději by se viditelně plácl do čela. 

Anthony se uchechtl a jeho pohled se přemístil na Tobiase. "Měl by sis ho více hlídat, Fredy."

"Jak to myslíš?" zeptal se Tobias s předstíranou nechápavostí. Už mu došlo, co za blbost řekl. Měl říct mnohem kratší dobu, že jsou spolu, po tom, co Logan Anthonyho okradl. 

Loganovi začalo bít srdce jako o závod, jako by tohle bylo reálné a jeho reálný přítel se měl zrovna dozvědět, že reálně flirtoval s někým jiným v baru dva měsíce zpátky. Nechápal tuto jeho reakci.

A tak už vůbec nechápal jeho další reakci, když sotva Anthony otevřel pusu, on popadl Tobiase za košili, přitáhl si ho k sobě a políbil ho. 

Byl to jeden delší polibek, nic víc, ale zvládl to, v co Logan doufal. Anthony sklapnul, odfrkl si a odešel. 

Zvládnul taky překvapit Tobiase, samozřejmě, který ho najednou sledoval pobaveným a překvapeným pohledem najednou. "Okay?"

Logan si zoufale povzdechl. "Jen... doufal jsem, že se slituje, že vážně nechci, aby ses to dozvěděl."

"Vždyť to ve finále bylo jedno," namítl Tobias. "On neví, že mu lžeme... ve všem."

"Jo, ale..."

Ale co? Bylo tady trilion způsobů, jak tu konverzaci ukončit. Nebyl to někdo, koho chtěli okrást, s kým se kamarádit. Logan mohl prostě jen popadnout Tobiase za ruku a odvést ho pryč, měli by tak stejný pokoj jako teď. Nasucho polkl.

"V pohodě," prohodil Tobias, jeho celé tělo opět neuvěřitelně blízko. "Já si nestěžuju," ušklíbl se a poplácal ho po zádech. "Nevyšiluj. Zbavil ses ho a to šlo, ne?"

Nepřítomně přikývl. Cítil se... zmateně. Tak moc zmateně. 

"Ještě si odskočím a vypadneme odsud?" navrhl. Logan opět jen přikývnul.

Tobias ho tedy obešel a prodral se k záchodům, Logan nevědomky zvedl pravou ruku ke svým rtům, kde stále cítil Tobiase, to, jak mu automaticky polibek oplatil, jak ani nezaváhal. Opřel se o zeď za ním, protože byl úplně mimo. 

To, jak mu začínal vadit pohled na Tobiase, jak se líbá s někým jiným. To, jak jeho prvním reflexem, jak vybruslit z problému jménem Anthony, bylo ho políbit, i když tady byly jistější způsoby. Polkl, zavřel oči. Hetero, hetero, hetero. Holky. Polkl podruhé, zaklonil hlavu. Škatulky. Nepasoval do žádné škatulky, alespoň tak si v tu chvíli přišel. Stál uprostřed ničeho, kolem stovky dveří a on nevěděl, do jakých vejít. 

Počkat, proč stál někde uprostřed ničeho? Vždyť byl v klubu, hudba hrála, kolem se mačkali lidi-

Otevřel oči, ale byl sám. Hudba utlumila. Kolem něj nikdo, jen v dáli někdo, kdo vypadal jako Anthony a kdo se mu smál. A pak Tobias, ruce na jeho pažích, jak ním třásl, jeho pusa se otevírala, ale nic z ní nevycházelo, Logan nic neslyšel a akorát mu bylo neuvěřitelně špatně. 

Shlédl na zbytek drinku ve své ruce. Tobias shlédl s ním, vzal ho naštvaně do ruky a hodil ním o zem. Logan se zasmál. A pak úplně vypnul. 

No, možná nebyl nejlepší nápad jít do klubu, o kterém věděli, že se v něm hemží drogy. 

∆

muheheee, jsem si ty drogy nějak oblíbila