Logan

∆

"Dneska se na to necítím."

Tobias viditelně protočil očima. "Nechtěj mě naštvat."

Byli už totiž na cestě do jednoho klubu dál od školy po tom, co strávili hodinu u Tobiase na bytě - ten mu opět schoval kruhy pod očima a další nedokonalosti a upravil vlasy tak, aby nevypadaly jako ptačí jízdo.

Tobias se zdál být... jíný. Netušil, co dělal o víkendu, ale momentálně byl pod průměrem jeho popichování a vtipů a citlivější na to se naštvat. Když se ho ale Logan zeptal, odpálkoval ho.

"Stačí, když nezačneš konverzací něčím, co jsem ti zakázal," pokračoval.

"Toho bylo hodně," zamumlal.

"Žádný klišé flirtovací hlášky z internetu a jsi dobrej. A žádný povídaní o dětství. Musíš být stručný. A hlavně, ať si o tobě toho lidi co nejméně zapamatují."

Snažil se všechny jeho informace zpracovat. Když požádal Tobiase o pomoct, nečekal, že to ve finále bude taková věda, od oblečení až po. každé slovíčko, které vyslovil. I teď vypadali skoro jako dvojčata - oba měli na sobě košili, on bílou, Tobias černou. Oba černé kalhoty, i když Tobias byl samozřejmě stylovější.

"Ty se dáš do akce a já se budu potulovat někde poblíž a kopat tě v případě, že budeš dělat něco blbě."

"Zrovna kopat? Nemůžeš mi třeba něco naznačit obličejem?"

"To není tak efektivní."

Došli do ulice, kde byly hned dva kluby naproti sobě. Logan kývl na ten po jejich pravé straně, protože na první pohled se mu líbil více. "Tam jdeme?"

Tobias ale zavrtěl hlavou a ukázal na ten blíž k nim. "Tady. V tamtom je vstupný. Tenhle je zadarmo a má sice o něco dražší drinky, za ty my ale stejně neutrácíme, že?" usmál se spokojeně.

Takže vešli dovnitř. Nevypadal už tak strašně jako zvenku a lidí tam bylo snad mraky. Když se prodírali k baru, Logan se k Tobiasovi naklonil. "Máš v merku každej klub v tomto městě nebo co?"

Tobias se ušklíbl. "Dalo by se to tak říct." Opřel se o bar a začal se rozhlížet po klubu. Logan si všimnul, že to dělal často, jakoby hned po příchodu selektoval lidi, kteří budou stát za okradení a kteří ne.

"Co pro vás?"

Logan trhnul hlavou. Začal na ně mluvit barman, který byl... velice pěkný, objektivně řečeno. A on se zkrátka nedokázal vymáčknout.

"Ještě vybíráme," ujal se toho Tobias. "Něco, co bys nám doporučil?"

Logan se na něj podíval, na ten výraz v jeho tváři. Flirtoval. Byl tady dvě minuty a už flirtoval s barmanem. A ten kupodivu vypadal, že se chytá. Zvedl jeden koutek úst do úsměvu. "Měl bych něco," přitakal a podíval se Tobiasovi přímo do očí. "Na účet podniku, když mi řekneš svý jméno."

Logan by se nejraději vytratil, kdyby mohl. Tobias natáhl ruku. "Logan, těší mě."

Logan mu dupnul na nohu. Tobias nijak nezareagoval.

"Henry," řekl zpátky barman a pak se podíval na Logana. "A ty si dáš?"

"Zatím nic," zamumlal. Pro něj nejspíš drink na účet podniku neplatil.

Henry se tedy otočil, aby Tobiasovi připravil onen tajemný drink a Logan se k němu hned naklonil. "Ty máš na gay lidi čuch nebo co, sakra?" Vždyť mu doslova stačila minuta, aby si zajistil drink.

"Ne, jen mám účet na Tinderu," odpověděl nenuceně Tobias. "Henry se mi tam objevil."

Logan se uchechtl. On byl vážně neuvěřitelnej.

Henry mu podal drink. Vměnili si několik flirtujících poznámek, než Henryho okřikl kolega, že má docela nával a hodila by se mu pomocná ruka. Tobias tedy přemístil svou pozornost zpátky k Loganovi a otočil se k němu. "Tak už máš vybraný terč, který dneska- Hele."

Logan se otočil, kam Tobias kývnul. Seděli na barových stoličkách a hned za Loganem, zády k nim, seděl muž s bankovkami jen tak v zadní kapse, ani v peněžence je neměl. Tobias se k němu namáčkl, až měl jeho rty kousek od ucha. "Jestli tohle poděláš, tak s tebou asi končím. Tady máš peníze na zlatém podnose, tak dělej."

"Kdo je sakra nosí takhle? Vždyť si říká o okradení," odvětil Logan.

Tobias pokrčil rameny. "Někteří lidi jsou blbí od přírody, co ti mám na to říct."

Logan se lehce uchechtl, pak se posunul i se stoličkou. Muž měl peníze v kapse blíže baru, zatímco se bavil s dvěma dívkami, a tak svým tělem mohl zakrýt výhled na jeho kapsu. Teď měl k ní pravou rukou přístup.

Předstíral, že se baví s Tobiasem, zatímco jeho ruka co nejnápadněji šla za jeho záda.

"Jestli tě někdo uvidí," řekl mu Tobias, "beru nohy na ramena a dělám, že tě neznám."

"Henry ví, že mě znáš," namítl.

"Henry ani neví mý pravý jméno," odvětil. "Pohni si."

A přesně v tu chvíli to podělal. Nevěděl, proč si myslel, že zrovna tohle je ten nejlepší způsob, když ano, sice svým tělem kryl výhled na to, co dělal, neviděl ale, kam jeho ruka šmátrá. Ve spojení s nervozitou se mu stalo akorát to, že mu druhá ruka, kterou držel svou barovou židličku a držel tak svou rovnováhu, podklouzla a on tak pravou narazil do muže, do jeho kapsy. A vzhledem k tomu, jak byl celkově postavený, bylo jasné, o co mu asi šlo.

Vytřeštil vyděšeně na Tobiase oči. Z jeho pohledu usoudil, že se muž otáčí. Logan naprosto zpanikařil, protože nevěděl, co dělat, jak se vymluvit, že i když jeho ruka zašátrala po jeho kapse s penězi, vlastně je vzít nechtěl, protože-

Jeho myšlenky byly ale vypnuty. Situace zachráněna. A to Tobiasem, který Loganovu ruku přišpendlil na místě, přesně vedle mužovy kapsy, natlačil se na něj a spojil jejich rty.

Logan byl naprosto v šoku. S vytřeštěnýma otevřenýma očima koukal na Tobiase, na to, jak byl blízko a naprosto nereagoval, zatímco ten ho líbal, jako by mu šlo o život. A možná, že jim i šlo.

Periferně zahlídl muže, jak se k nim otočil celým tělem, na tváři naštvaný výraz, zatímco zakřičel "Hej!" a jeho ruka si hned zkontrolovala peníze v kapse.

Tobias se od Logana odtáhl, na tváři jeho předstíraný opilý výraz. "Oh, velice se omlouváme," zamumlal opile. "Někdy se do toho dostanem tak, že i rovnováha je pro nás cizí slovo."

Tak tohle zamýšlel. Logan se donutil uvolnit se. Aby vypadal, že sotva ovládal svou motoriku, jak opilý byl. Narovnal se na své stoličce a donutil se dát ruce kolem Tobiase. Hlavu mu položil na hruď. "Asi je mi blbě," řekl tak, aby ho slyšel i muž. Aby vypadali opile.

"Fuj," ulevil si muž. Vytáhl peníze z kapsy a dal si je do přední. "Běžte se cucat někam jinam. TO je hrozný, jak se vaše generace ožírá."

Lehce se mu chtělo smát. Nevěděl, jestli nervozitou nebo z absurdnosti té situace, když on sám v sobě neměl ani kapku alkoholu.

Tobias ho chytil za ruku, propletl si s ním prsty a začal ho táhnout pryč. Logan stále předstíral, jak blbě mu je, dokud se nedostali z dohledu onoho muže. To se pak vyvlékl z Tobiasova sevření a nevěřícně se na něj podíval. "Zbláznil ses?" zeptal se, zatímco si otřel rty, jako by ho Tobias snad celého poslintal.

"To nezní jako děkuju," sykl Tobias. "Právě jsem ti zachránil zadek."

"A to jsi musel takhle?"

"Promiň, že mě v těch dvou sekundách nenapadlo nic jinýho," odsekl a povzdechl si. "Panebože, ty jsi fakt marnej. Tohle byla jedinečná šance."

Logan nasucho polkl, uklidnil se. Nemohl tady na Tobiase vyjíždět, přece jen opravdu zachránil situaci. Ten muž by ho definitivně podezíral, že se ho snaží okrást, jinak by si ty peníze pak nepředělal do přední kapsy, kde nad nimi měl větší kontrolu.

A tak sklopil pohled. "Díky."

Tobias se taky uklidnil. "Není zač," zamumlal. "Snad jsem tě nepohoršil," rýpnul si.

Logan se kousl do rtu, protože měl pocit, že na nich stále cítil ty Tobiasovy. Neměl čas nad tím teď přemýšlel, a tak jen zavrtěl hlavou.

"Sakra, jestli po tomhle dneska nebudu alespoň o třicet dolarů bohatší, tak budu nepříčetnej," zamumlal Tobias a vydal se dál. Logan ho po chvíli následoval.

Tobias odcházel z úlovkem přesně třiceti dolarů. Logan sice jen s deseti, ale také s velice zmatenou hlavou, protože to, jak ho Tobias políbil, se mu kupodivu docela líbilo.

∆

toš kamarádi, kde jste, to vás zcucla škola nebo co 🚶‍♀️ JÁ MÁM TAK DESETKRÁT MENŠÍ MOTIVACI PSÁT JAK NEINTERAGUJETE JAK U JINÝCH PŘÍBĚHŮ, TO JE TO TAK ŠPATNÝ?? should i write something else 🧍‍♀️

okay, konec breku, já je mám ráda, třeba je budu moct provléct i peklem a nikomu to vadit nebude, yipeeeee