Logan

∆

Logan ležel na zádech ve své posteli a házel si ve vzduchu míčkem. Stále dokola. Už poslední hodinu. 

Finn byl ve škole. On tak mohl přehrávat včerejší večer stále dokola, to, jaké to bylo cítit Tobiasovu paži kolem pasu, jeho rty na těch svých a jen při té vzpomínce se zachvěl. Měl by to nesnášet. Mělo by se mu to příčit. Tak proč mu ve finále vůbec nevadilo, že se to stalo?

Jasně, že Tobias líbal skvěle, měl snad tu největší praxi z všech lidí, co Logan znal. Jasně, že naprosto věděl, co s rukama, co s ním. A zvládl mu tak naprosto pomotat hlavu. 

Prudce se posadil, zavrtěl hlavou. Co se stalo, stalo se, čas nevrátí a nesmí nad tím více přemýšlet. Vždyť to bylo jen proto, aby se vyvlékli z průšvihu. Proč mu tedy přišlo, že jeho hlava nad tím chtěla přemýšlet víc, než bylo potřeba?

Včera po tom polibku se rozdělili, Tobias šel svou taktiku, Logan zase tu svou, která nevyžadovala flirt, protože ten mu stále nehorázně nešel. 

Možná mu v tom ale bránil Tobias. Jeho přítomnost, pocit, že ho neustále někdo sleduje. A tak se ten večer vydal do klubu sám. 

Našel si nějaký na druhém konci města, zjistil si dopředu i poslední přímý autobus zpátky, aby měl taky nějaký časový limit.A bez Tobiasova vědomí se tam vydal. 

Hodně rychle si uvědomil, že mít na takové věci Tobiase vedle sebe nebylo vůbec od věci, protože přesně tři minuty v jeho vybraném baru mu stačily k tomu, aby zjistil, že byl v duhovém baru. Holky se líbaly s holkami, kluci s kluky a on nasucho polkl. Kdyby si neobjednal už drink, možná by i utekl. 

Ale třeba... třeba tady najde nějakou holku, která má zájem i o kluky, nějakou, na které by mohl vyzkoušet všechny TObiasovy rady, které se mu v hlavě ale naprosto míchaly. 

Barman mu položil na bar drink. A vedle něj se ozvalo: "Sex on the beach? Dobrá volba."

Byl to kluk, Logan by tipoval ne o moc starší, a už jen jeho hodinky napovídaly, že tenhle peníze mít bude. Taky byl ale trochu napitý a jeho úsměv jasně naznačoval, že Logan se stal jeho terčem pro dnešní noc. Nasucho polkl. Nemohl mu to mít za zlé, to on se objevil na špatném místě.

Anthony, jak se mu kluk představil, si objednal to samé. Vypil to téměř na ex, dřív jak Logan, a když si objednával další, objednal zrovna dva. I pro Logana. Tak tak lehké to dokázalo být, když se zadařilo?

Rozhodl se s ním udržet konverzaci. Konverzaci, kde tu a tam zaflirtoval a přišlo mu, že mu malý Tobias sedí na rameni a jen ho chválí, protože jinak nevěděl, kde bral takovou motivaci pokračovat. 

Ale fungovalo to. Anthony mu kupoval další drinky. Opíjel sám sebe. A v jednu chvíli, když Logan vycítil dobrou chvíli, se naklonil k němu, předstíral, že mu chce něco pošeptat do ucha, ale doopravdy? Vylil svůj drink. Na Anthonyho ruku. 

Na jeho hodinky. 

"Panebože, promiň!"" vyhrkl s předstíraným šokem. "Nedíval jsem se, co dělám, promiň-"

Anthony se podíval na své hodinky a rychle si je sundal. Logan zareagoval a popadl několik ubrousků na baru. "Ukaž," zamumlal a hodinky mu vzal. Začal je sušit a Anthony nic nenamítal, protože měl drink na košili i na kalhotech. Sám se po ubrouscích natáhl.

"V pohodě," mumlal. "Stane se. Dojdu... dojdu se umýt."

Až když se postavil, Logan uviděl, jak moc opilý vlastně byl. Vždyť on sotva stál. Kymácel s sebou způsobem, že měl pocit, že ho bude muset chytat. A tak si strčil jeho hodinky k sobě do kapsy a popadl ho za pas, aby ho přidržel. "Pomůžu ti."

Na záchodech smyli to nejhorší. Anthonymu se doslova zavíraly oči. Pak je ale zničehonic rychle otevřel a vydechl: "Hodinky?"

Loganovi začalo tlouct srdce rychleji. "Co s nimi?"

"Kde jsou?"

"Vracel jsem ti je, než jsme vyšli sem. Nepamatuješ?"

Anthony zavrtěl hlavou. "Vážně?" 

"Přísahám," zalhal. "Nenechal si je na baru? Mám se jít zeptat?"

"Ještě počkej," zamumlal Anthony. "Je mi... Je mi nějak blbě."

Upřímně? Tobias měl jeho obdiv, jestli tohle postupoval několikrát do měsíce, ne-li týdně. Nejraději by vzal nohy na ramena a utekl, ale nemohl být tak nápadný. Musel opiléh Anthonyho přesvědčit, že mu hodinky vrátil, aby až vystřízliví, pamatoval si ten fakt, že mu je Logan dával. 

Posadil se na podlahu vedle něj. "Jestli budeš zvracet, střílej na druhou stranu, prosím tě," podotkl. 

Anthony se uchechtl. "Musím najít. Hodinky. Drahý. Byly."

"Jsi docela hotovej."

"Nehlídám se, když piju s hezkým klukem."

Logan se kousl do rtu. Cítil se strašně, že ho takhle vodil za nos. Zároveň mu ale lehce poskočilo srdce. 

Anthony se zdál jako fajn kluk. Minimálně konverzace jim odsýpala a i když Logan věděl, o co mu od začátku jde, bavil se s ním dál. A teď, jak tam seděli na zemi, ho i nechal, když ho Anthony vzal za ruku.

Sledoval jeho ruku propletenou s tou Anthonyho a nasucho polkl. Necítil se, že by na tom mělo být něco zvláštního, až na ten fakt, že to zvláštní mělo být celé. Byl přece hetero, považoval se za hetero. Teď se mu ale téměř i líbilo, jak jeho ruka zapadla do té Anthonyho protože wow, on měl velké dlaně. 

Povzdechl si. Nedokázal ho tady jen tak nechat, i když věděl, že přesně to by udělat měl. Měl jeho hodinky v kapse, měl se už dávno vypařit. Místo toho ale do Anthonyho šťouchl. "Zavolám ti taxíka, co ty na to? A zatímco na něj budeš čekat, poptám se na ty hodinky."

Anthony k němu natočil hlavu. "Taxíka k tobě domů?" zamumlal.

Logan se musel uchechtnout. Jak by se asi tvářil Finn, kdyby takhle najednou přišel na pokoj s Anthonym?

"Ne, k tobě domů. Adresu mu snad řekneš, ne? Dneska už máš šmitec."

To taky zrealizovali. Logan pomohl Anthonymu ven, posadil ho tam na lavičku a zavolal mu taxík. Pak se vrátil do klubu, aby se jakoby podíval po hodinkách, přitom zůstal stát hned za vstupem. Přemýšlel, že tam počká, dokud Anthony neodjede úplně, ale když ho tam tak viděl, neměl na to to srdce. Vrátil se k němu.

"Nikde nic," vydechl. "Ptal jsem se i u baru. Nejspíš je někdo šlohl."

Anthony mlaskl. "Sakra. Ty byly mý oblíbený."

Byl vážně blízko tomu, aby mu je zrovna nevrátil. 

"To je jedno, mám ještě jedny."

Oh. Tak to bylo v pořádku. 

Taxík přijel a Anthony se postavil. Než ale nastoupil, otočil se k Loganovi a objal ho. "Rád jsem tě poznal. Napíšem si, okay?"

"Okay," potvrdil Logan. Věděl ale, že k tomu nikdy nedojde, protože mu dal špatné číslo. 

Stál tam a sledoval, jak Anthony odjíždí, pak se vydal provinile na autobusu zastávku. Teď už to nenapraví, co se stalo, stalo se. Okradl kluka, kterého mu bylo nakonec i líto. 

Do chvíle, než se druhý den zastavil v obchodě s hodinkami z druhé ruky, kde je vykoupil za čtyři sta dolarů. Málem mu spadla brada, když mu muž za přepážku tu částku řekl, musel ale předstírat, že věděl jejich hodnotu. Vzal si od něj peníze, poděkoval. 

A když zašel za roh, vyskočil rad

∆

AAAAAA JAK JSTE MĚ HNED KOMENTY NAKOPLI, DĚKUJU

asi do vás budu rýt častěji