Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

∆ dvacet sedm ∆

Tobias

Tobias potřeboval být sám a přemýšlet. Konkrétněji, potřeboval přemýšlet o tom, co mu Logan řekl. 

Kdyby ti na mně záleželo tak moc, pokud bys chtěl něco vážného tak moc, našel bys způsoby.

Vždy to bral, jako by neměl na vybranou. Co když ale měl? Co kdyby dal konečně jednou přednost sobě a svému srdci a pokusil se najít jiné způsoby? možná těžší, ale nestálo by to za to se s někým konečně taky sblížit, mít toho jednoho svého člověka?

Nemusel to být vyloženě Logan, přemýšlel o tom ve větším měřítku. 

A uvědomil si, že přece jen Logan dříve kradl sám, jinak. A zvládl okrást i Tobiase, takže v tom nejspíše nebyl nejhorší. Možná kradl méně. Ale něco za něco, no ne?

Řekl Loganovi, že mu napíše, to taky udělal, o tři dny později po konstantním přemýšlení, co vlastně v životě chce. Můžu se zapsat do Loganovy akademie?

Odepsal mu téměř hned. Loganovy co?

Loganovy akademie, jak krást i jinými způsoby. Jak si kradl předtím. 

Chceš najít jiné způsoby?

Jo. Chci rozdělit krádeže a můj intimní život haha.

Logan se mu stoprocentně momentálně smál. 

Okay. Chceš začít hned? Jsem u tebe na bytě.

Co děláš u mě na bytě???

Projekt s Paulou:))

Oh. Paula i Logan mu vlastně říkali, že tenhle semestr mají jeden předmět spolu. Poprvé od začátku studia. 

Okay, napsal. Začneme hned.

Měl pocit, že mu srdce lehce poskočilo při myšlence, že na něj Logan čekal u něj na bytě, i když to bylo z úplně jiných důvodů, než by rád. 

Poslední tři dny strávil prakticky jen přemýšlením o tom, co chce. Krátká odpověď? Logana. 

Dlouhá? Už ho nepřitahoval jen sexuálně. Už mu na něm záleželo všemi možnými způsoby díky tomu, jak se sblížili. Měl rád, jak si rozuměli. A hlavně, byl to ten jedinný člověk, který věděl jeho tajemství a díky tomu taky jediný, koho si momentálně dokázal vedle sebe představit. 

Vzpomněl si na svého prvního a posledního přítele, první a poslední vážný vztah. Vzpomněl si, jak byl šťastný, jak měl vždy někoho, na koho se mohl obrátit. Tehdy si toho nevážil tolik jako teď, když už to dávno neměl a hlavně, kdy si myslel, že to ani mít nemůže. 

Došel na byt, otevřel dveře. Logana s Paulou uslyšel hned, byli v kuchyni kolem ostrůvku, který jim sloužil také jako jídelní stůl a místo pro návštěvy. Před sebou měli každý svůj počítač a něco řešili. 

Tobiase si první nevšimli, jak byli zabraní do konverzace. "Plánujete další roztomilý kartónový domeček?" zeptal se.

Oba k němu vzhlédli. "Vidíš?" ozvala se Paula, pohled na Loganovi. "Neustále si dělá z našeho oboru srandu. Nechala bych ho to alespoň den studovat."

"Mně jen přijdou vaše malé modely roztomilý, nic víc!" bránil se."Vždyť je to lichotka."

"Z tvých úst? Spíše urážka," odvětila Paula.

Podíval se na Logana, který ještě nic neřekl. Tobias nebyl blbý, rozhodně ne v oblasti milostného života a jen z jejich opětovaného pohledu ucítil to napětí. Tobias mu už řekl, že mu na něm záleží. Měl za to, že Logan ho musel mít taky nějak rád, když jediný důvod, proč se vždy držel zpátky bylo jen to, že Tobias nehledal nic závazného. 

Teď... teď se o to pokoušel. Konečně. Byl čas, když už byl tak osamocený, si někoho najít. 

Lehce se ušklíbl. Logan se pousmál. Když pak promluvil, na Paulu se nepodíval, nepřerušoval jejich oční kontakt. "Musíme s Tobiasem taky ještě něco vyřešit, na jak dlouho to ještě vidíš?"

Bylo sedm hodin večer. "Dvacet minut? Pak si dělejte, co chcete."

Trhl pohledem k Paule, která se na něj lehce usmívala. Oh, ona věděla. 

Nebylo to dvacet minut ani zdaleka. Uběhla hodina a Tobias stále slyšel jejich hlasy z kuchyně. Občas se jim tam nachomýtl, občas jim do toho začal kecat, když si rozbalil balíček hotového popcornu, házel ho po nich, ať si pohnou. Byl jako dítě s ADHD, jehož rodiče se zakecali. 

Nakonec si tedy sám sedl k projektu do školy, na kterém pracoval. U sebe v pokoji, protože ti dva by ho nejspíše zabili, kdyby se k nim přidal a neustále by jim do toho kecal, což si byl opravdu vědom, že by dělal. 

Kolem čtvrt na devět se dveře jeho pokoje otevřely. Logan se opřel o futra a ruce si založil na prsou. "Takže? Měníš životní styl?"

Lehce našpulil pusu. "Dá se to tak říct. Jen bych rád pár rád, jak jsi to dělal, než jsme se poznali."

"Není to tak lehký, když nemůžeš lidi opít a oblbnout. Nebudeš mít takový výdělky," varoval ho. 

"Za to zas můžu mít jiný věci, ne?" odvětil. 

Logan se viditelně kousl do rtu a pak se lehce uchechtl. "Jak se nám to otočilo."

Tobias pokrčil rameny. "Stále ti můžu dát lehce flirtování. Stále v tom stojíš za prd."

"Oh, pomlč. Jinak na tebe kašlu," reagoval ihned Logan, jeho tvář ale pobavená.

"Logane!" ozvalo se, jak to tak znělo, z Paulina pokoje. "Máš ještě deset minut?"

Tobias viditelně protočil očima. "Proboha, já ji za chvíli zabiju."

"Škola vždy na prvním místě," ukázal na něj varovně prstem. "Hned jsem zpátky."

"Dám si zatím sprchu."

Přikývl a opět se vypařil, tentokrát do Paulina pokoje. Tobias taky obstál svého slova a hned se vydal do koupelny, aby si dal rychlou sprchu. Tedy, alespoň doufal, že bude rychlá, nakonec se přichytal, jak jen stojí pod proudem vody a opět přemýšlí, přemýšlí, co dál říct Loganovi, jak mu dát nenuceně najevo, že... ho doslova chce. To byla ta pravda.

Prohrábl si mokré vlasy a zoufalstvím málem  zabručel nahlas. V tu chvíli se ale otevřely dveře do koupelny. "Paulo, sakra, snad slyšíš, že-"

Nebyla to Paula. Dovnitř vklouzl Logan, zavřel za sebou, zamknul. Tobias se na něj překvapeně podíval, jeho nahé tělo jako ve výstavní skříni. Nesnažil se ale skrýt, Logan stejně už všechno viděl. 

Sledoval ho s nakrčeným obočím. "Hele, jestli tak nutně potřebuješ na velkou, mohl jsi prostě-"

"Pomlč," přerušil ho Logan a přetáhl si triko přes hlavu. "Jinak máš smůlu."

"Oh. Oh! Ty se chceš přidat. Okay, to beru," okomentoval, když si Logan sundával kalhoty. Zeslabil proud vody, takže když Logan otevřel dveře sprchy, nestříkala tolik ven. Vklouzl dovnitř, zavřel za sebou, voda mu ihned začala smáčet vlasy. 

Jejich obličeje se zastavily milimetry od sebe. Tobias dokonce cítil jeho dech. 

"Takže... končíš s věčným flirtováním a spaním s lidmi?"

"Je tohle vstupní kvíz?"

"Tak nějak."

Uchechtl se. "Když budeš dobrý učitel? Stoprocentně," odpověděl. 

A sotva to dořekl, Logan spojil jejich rty v jeden dlouhý polibek. Tobias ucítil motýlky v břiše. Nikdy necítil motýlky v břiše. Takže sotva se Logan odtáhl, Tobias popadl jeho tvář a zpátky si ho k sobě přitáhl. Miloval to. Miloval jejich nahá těla pod tekoucí vodou, jejich rty spojené v jedny, to štěstí, které v tu chvíli cítil. 

"Tohle jsem od tvý akademie nečekal, hele," podotkl, když popadli dech. 

Logan ho chytil za bradu. "Věřím tvýmu slovu. Tak se opovaž to podělat."

Tobias se uchechtl, natáhl ruku a oddělal Loganovi vlasy z čela, prohrábl mu vlasy. "Nedokázal jsi počkat, až se ujistíš na vlastní oči? To beru jako lichotku."

Logan si povzdechl. "Já tě vážně..." Nedořekl to. Jen si povzdechl a nepatrně zavrtěl hlavou ve smyslu, že to vzdává. Tobias se spokojeně usmál a Logan ho místo slov raději znovu políbil.

"Chudák Paula," zamumlal Tobias mezi polibky.

"Proč?"

"Protože tě dneska nenechám odejít," řekl prostě. A obstál svému slovu. 


ahhh my heart

finally, že? 🤓 teď může začít drama, yipeeee

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro