Logan

∆

Logan se vrátil na pokoj. Odbyl otázku od Finna, kde byl, Tobiasovou vymyslenou lží - s Paulou, přátelská přespávačka. Až na to, že byl ve vedlejším pokoji v posteli s jejím spolubydlícím.

Se kterým ovšem Finn spal taky. Takže se nikdy nemohl dozvědet o Loganovi, to by nerozdýchal.

"Přátelská přespávačka. To jako vážně?"

"Uhm, jo?" odpověděl. Vážně musí vypnout sdílení polohy s Finnem. "Nic mezi námi ještě není."

"A bude?"

"Nevím," pokrčil rameny. "Uvidíme."

Finn si ho chvíli přeměřoval pohledem, který mu tak trochu říkal, že mu úplně nevěří. Naštěstí se ho už ale více nevyptával. "Okay. Jak chceš."

Jak chceš. Logan momentálně netušil, co chtěl. Cítil se na povrch neuvěřitelně zmateně, když se ale dostal pod pokličku toho všeho, uklidnil se, popřemýšlel, věděl jedno - s Tobiasem se mu to líbilo. Ale věděl, jaký je. Okay, nemuseli by mít vážný vztah, nepotřeboval vyloženě to, ale kdyby si s ním začal i jen blbé kamarádství s výhodami, nedokázal by ho vidět v jeho klasickém okrádacím nastavení. Nedokázal by ho vidět, jak se líbá s jinými a myšlenka, že by s někým i spal, ho štvala už jen při představě, že by to bylo ve stejnou dobu, co by mezi nimi něco bylo.

Takže se musel raději distancovat od čehokoliv intimního. Dát Tobiasovi jeho svobodu, aby neměl ani právo žárlit. A opravdu byl přesvědčený, že tím vyřešil úplně všechno.

Akorát že vůbec.

"Hele, kdy sis vůbec uvědomil, že jsi gay?" vypadlo z něj najednou.

Finn se překvapeně otočil. Seděl u stolu a dělal něco do školy. "Co tak najednou?"

Pokrčil rameny. "Jen tak."

"Jen tak aka konečně si uvědomuješ, že nejsi tak úplně hetero?"

"Prosím?" Nakrčil obočí. O čem to sakra mluvil?

"No tak, Logane." Finn se k němu obrátil celým tělem. "Jsem tvůj brácha, znám tě nejlíp, žijeme spolu od maličky do teď. Vidím ty náznaky, které si nepřipouštíš."

Oddechl si. Už se lekl, že mu Tobias třeba něco řekl, veděl, zme se občas potkali, prohodili pár slov. Zároveň ale tohle nebyla ta konverzace, kterou chtěl mít. "Zeptal jsem se tě jen tak," zamumlal.

"Já? Tak nějak jsem to vedelo vždy. Ale není to pravdilo, prosím tě. Ještě, jestli tě přitahují i holky, o to víc matoucí to může být. A opravdu není žádný univerzální věj, hranice, kdy si to připustit."

"Nesměruj to tak na mě," zamračil se.

"Tak přísahej na život naší kočky, že to není ten důvod, proč se ptáš."

Odfrkl si. Věděl, že na Michelangela by nikdy nepřísahal se lží. Byl jeho zlatíčko. "Jdi někam," zamumlal konečně a Finn se spokojeně usmál.

"No nekecej. Tak povídej, teď už se z toho nevymluvíš!"

Nasucho polkl, protože celý tenhle příběh, který chtěl slyšet, obsahoval Tobiase snad v kazmdém jeho kroku. Finn o nich nevěděl - nevěděl, kolik času spolu reálně trávil, že kradou, nevěděl, že jejich konverzace už nejsou jen o tom, aby Logan na něj naštvaně vrčel, protože ho nenáviděl. To byla dávná minulost.

"Bolí mě hlava," zamumlal, což vlastne lež nebyla. "Můžeme si promluvit pak?"

"Pokud nezmizíš hned za Paulou, klidně," prohodil a otočil se zpátky ke svému počítači. Pak ale zamrzl. Jeho pohled se změnil. A Logan hned věděl, co přijde. Finn se otočil zpátky. "Takže počkej, jsi reálně s Paulou na tom bytě nebo v tomhle celým má roli Tobias?"

Logan nevěřícně vydechl. "Sakra, je možný před tebou vůbec něco skrýt?!"

"Takže je?! Ty vole, jak? Líbí se ti? Nebo něco víc? Počkej, chodíš ty vůbec na ten byt za Paulou?"

Logan se chytil za hlavu. "Moc otázek."

"Tak začni odpovídat, ať ti ubydou," utrousil Finn a znovu se zarazil. Postavil se a udeloal ty tři kroky k Loganovi. Posunul mu hlavu tak, aby měl lepší výhled na jeho krk a kliční kost. "Wow, cucflek. Kolik jsi mi toho neřekl?"

Odehnal ho od sebe. "Není od něj," odbyl ho, i když to nebyla pravda. Samozřejmě, že byl od něj a Logan o něm ani nevěděl, jelikož když byl ráno na záchodě, což byl ten jediný moment, co se viděl v zrcadle, měl na sobě ještě jeho triko. A to mělo menší výstřih než jeho normání triko.

"Tak od koho?"

"Byli jsme v klubu. Ale od něj není."

Nevěděl, proč se to tak bál přiznat svému vlastnímu bratrovi. Ano, sice sám s ním spal, neměl ale o něj dále zájem. Tobias nebyl ten správný typ kluka pro Finna, všichni totiž věděli, jak to má se sexuálním životem.

Možná to byl ten důvod. Možná se bál přiznat, že ho Tobias dostal taky, další jméno na jeho pomyslném seznamu odškrtnuto.

"Okay a je od kluka nebo od holky?"

"Musíš to vědět?"

"Teď? Definitivně," uchechtl se.

Protočil očima. "Od kluka. A než se zeptáš, nevím jeho jméno, nevím nic. Pořapdně si ani nepamatuju, jak vypadal."

"Wow. Ty jsi divočejší, než jsem si myslel," prohodil a posadil se zpátky na své místo. "Ale gratuluji, brácha. Že jsi seš jistější svou identitou a tak."

"Tím bych si tak jistej nebyl," zamumlal, i když byla pravda, že jediné, co ho nadále mátlo, byl Tobias. A jaký vztah chce vůči němu mít.

Neřekl by, že k němu něco cítí v romantickém slova smyslu. Jasně, Tobias je obecně přitažlivý kluk, ale city v tom úplně ještě nebyly. Na druhou stranu si už troufal říct, že se znají. A i když měl občas neuvěřitelnou chuť ho zabít, nauili se spolu vycházet, skamarádili se, poznali toho druhého. Drželi tajemství toho druhého, které nikdo jiný nevěděl. V tom byl neuvěřitelný komfort, něco, proč se mu zdálo, že momentálně by nedokázal to, co udělal včera s Tobiasem, s jakýmkoliv jiným klukem.

Povzdechl si a vyvalil se na postel.

"To byl hodně zoufalý povzdech," podotkl Finn. "Vážně si nechceš promluvit... víc?"

"Možná až se vyspím," odpověděl, i když věděl, že neudělá ani to. Finn by byl skvělý člověk na tuhle konverzaci, jen kdyby nezahrnovala tolik Tobiase.

Podíval se na něj. A měl pocit, že pocítil kehkou žárlivost, když si uvědomil, že jeho bratr se Tobiase dotékal úplně stejně jako on včera. Hned mu ta myšlenka zkazila náladu.

A v tu chvíli mu taky napsal Tobias. Poslal mu fotku plakátu a akce, která se konala v klubu kousek od školy. Ideální podmínky na trochu práce, nemyslíš?

Konalo se to za dva dny. A i když neměl vyloženě chuť znovu krást tak brzy, protože od incodentu s drogou neuběhl ani týden, nebyl slepý a viděl ten potenciál v této akci.

Je vstup zdarma?

Jinak bych ti to neposílal.

Lehce se ušklíbl. Okay. Jdem do toho.

Yipee!! Tým Tobian zpátky v akci!!

To zní strašně.

Bručoune.

Blbečku.

Přišlo mu, že už to mohla být jeho oficiální přezdívka pro Tobiase. Blbeček. Říkal to nějak často.

Odhodil mobil stranou, cítil na sobě Finnův pohled. Plně ho ale ignoroval, otočil se ke zdi a dal si tří hodinového šlofíka.

∆

miluju tu vaši aktivitu u posledních kapitol omg. zkusím dneska ještě jednu, protože odlétám do soboty do londýna zítra a asi nebudou 😩😩