Tobias

∆

Když se Tobias probudil, Logan seděl na okraji postele v takové pozici, že to vypadalo, jako by se modlil. "Co je, už prosíš toho nahoře od odpuštění?" prohodil.

Logan sebou trhl, jako by se jeho hlasu lekl, pak popadl malý polštář, na kterém spal, a hodil mu ho do obličeje. "Blbečku. Když už, poprosil bych ho, aby zastavil to tvý chrápání."

"Nechrápu."

"Oh, takže ty teď dokážeš spát a vnímat najednou?"

"Já dokážu všechno. Očividně i změnit tvou sexualitu."

Tobias vlastnil hodně malých polštářů, takže Logan měl k dispozici další dva na zemi. Jeden z nich popadl, ale tentokrát to po něm nehodil, tentokrát mu ho cíleně dal na obličej, jako by ho chtěl udusit. Tobias ho ale úspěšně obral o jeho zbraň a polštář obral. Logan si odfrkl, zamumlal, že musí na záchod a vydal se pryč. 

Tobias ho sledoval. Logan měl na sobě jeho triko, což byl celkově pro něj nový pohled. Za poslední rok a půl nespal s nikým, koho neměl v plánu i využít k zbohatnutí a už vůbec neexistovalo společné ráno. 

A upřímně? Tak trochu nevěděl, co tím pádem dělat. Protože ani neměl tušení, co se asi tak hodí Loganovi v hlavě.

Byl stále rozvalený v posteli, když se Logan vrátil a zastavil se ve dveřích. "Tys vlastně spal i s mým bratrem. A teď se mnou. O můj bože. Dostals nás oba."

Musel se zasmát, protože něco takového od něj nečekal. "Blesku."

"Je moc blbý se zeptat, kdo byl lepší? Docela... Víš co? Ne. Zapomeň, že jsem se ptal. Nepotřebuju vědět, jaký je Finn v posteli. Můj bože."

Tobias ho pobaveně sledoval. "Kocovinka?"

"A jaká."

Logan popadl na zemi své triko, u postele pak i kalhoty a Tobias musel uznat, že ho nemálo překvapit. Čekal spíše, že bude Logan vyšilovat kvůli tomu, co se stalo, přece jen byli do jisté míry opilí. Rozhodně nečekal... tohle. Jeho klid. Jako by tohle dělal každý den. 

"Dívej se jinam."

Tobias se tak trochu vzpamatoval z přemýšlení. Logan se na něj lehce mračil, v ruce jeho normální oblečení. Musel se viditelně kousnout do rtu, aby se nerozesmál. "Děláš si srandu, že? Kámo, včera jsem viděl všechno."

"To neznamená, že to můžeš vidět znovu," odvětil. Tobias protočil očima a lehl si na záda, oči přilepené do stropu. 

"Bavíš mě."

"Mám být rád?"

Trhl hlavou do leva, zrovna, když si Logan triko převlékal, protože mu Loganův zákaz byl někde. Stejně ho už viděl. Dotkl se snad každého centimetru jeho těla. "Lituješ toho?" zeptal se. 

Logan si povzdechl, když se jejich pohledy setkaly. "S tebou člověk asi soukromí nemá, co?" zeptal se a Tobias jen jednoduše zavrtěl hlavou. Čekal totiž na Loganovu další odpověď, ta ale... nepřišla.

"Poslední dobou mi čím dal častěji ignoruješ dotazy, všímáš si toho?" rýpnul si. 

"Protože se ptáš na pitomý věci."

Opřel se o loket. "Je to pár hodin, co jsem tě nechal mě ojet. Rád bych taky věděl, jestli toho lituješ."

Logan se jako vždy ještě víc zamračil nad jeho přímočarostí. Přetáhl si přes hlavu triko a konečně se taky na něj pořádně podíval. "V jakým slova smyslu myslíš, že toho lituju?"

"Uhm, třeba že sis pravděpodobně ještě před dvaceti čtyřma hodinami myslel, že jsi hetero? Což jsi mi dával neustále najevo?"

"Ne," řekl jasně a bez přemýšlení. "Takhle toho nelituju."

"Okay," odpověděl trochu zmateně Tobias. "Gratuluji, přijal si svou identitu. Tak jak toho teda lituješ?"

Povzdechl si. "Neřekl bych, že vyloženě lituju. Neber si to osobně, jen... nikdy jsem nebyl typ na sex na jednu noc."

"Oh."

"Jo. Jsem nudný, vztahový typ."

Najednou litoval toho, že to vytáhl, že ho nutil mu to říct. Najednou si totiž nebyl jistý, jak z toho vybruslit. 

Aby byl upřímný, miloval to. Věděl, že ho Logan sexuálně přitahuje a včerejší noc byla něco, co si myslel, že se jen tak nestane. A že byl Logan dobrý. Možná tomu napomáhal i fakt, jak se znali navzájem, jejich neustále pošťuchování, komunikace... něco takového Tobias dlouho nezažil. 

Ale on vztahový typ nebyl, nebo spíše nemohl. Neuměl krást jinak, než že lidi oblboval a nebyl momentálně v pozici, kdy by si mohl dovolit s tím přestat úplně. Což znamenalo, že vztah pro něj nepřicházel v úvahu, protože těžko by hledal někoho, u koho by mu procházelo, že se každý týden líbá s někým jiným. 

Našpulil pusu. "Sakra. Tak... sorry? Asi?"

Logan se lehce uchechtl. "Za co, proboha?"

"Já si začal."

"A já tě nechal. Protože... nebylo to špatný."

Zabránil tomu úsměvu, aby si vybojoval cestu na povrch. "Zanech hodnocení na Googlu, díky."

Logan se zasmál a nevěřícně zavrtěl hlavou. Vypadal najednou... lehce nervózní. Nesvůj. A Tobias nechtěl, aby včerejšek mezi nimi cokoliv změnil. Hlavně, stále ho potřeboval. Až moc si zvykl na jejich spolupráci. 

"Logane," oslovil ho, aby si získal jeho pozornost. "Okay, jsi vztahový typ, tak buď. Tohle se opakovat nebude. A v klidu na to můžeš zapomenout bez toho, aby to nás nějak ovlivnilo. Nic se nemění na tom, že jsi můj parťák na krádeže. A opovaž se mi říct, že s. tím chceš skončit, protože to by moje malý srdíčko nezvládlo."

Další protočení očima. Uchechtnutí. Přikývnutí. "Okay. S krádežemi nekončím. Nemůžu si to dovolit."

"Pociťuji," zamumlal Tobias. 

"Proč vlastně nepožádáš rodiče o pomoct? Nejste náhodou... nějak bohatí nebo něco?"

Tobias nakrčil obočí. "Tak hele, že jsi měl včera tvůj penis ve mně, neznamená, že ti teď začnu vyprávět rodinný traumata."

"Musíš mluvit tak... graficky?" povzdechl si Logan. 

"Neříkám nic než pravdu," pokrčil spokojeně rameny. 

"Jdu pryč," řekl rozhodně Logan. "Raději."

"Počkej," zastavil ho ještě Tobias a natáhl se ke svému nočnímu stolku. Otevřel šuplík, popadl poslední jahodový kondom, který tam měl a hodil ho po Loganovi, který už opět nad ním protáčel očima. "Suvenýr. Jsou skvělý, ne?"

Logan ho po něm obratem hodil zpátky. "Strč si ho někam."

"Uh, oh, rád bych, ale musel bys mi pomoct."

"Já tě nenávidím."

"To už je ohraný." Hodil mu kondom ještě jednou. "Co víš, třeba se bude hodit! Včerejškem se ti otevřely nové možnosti!"

Logan si ho naštvaně strčil do kapsy. "Hodnej," pochválil ho Tobias. 

Jenže Logan v chůzi ještě nepokračoval, spíše to vypadalo, jako by přemýšlel. Pak lehce našpulil pusu a ještě se k Tobiasovi natočil. Ten už mezitím vstal z postele a když ho tam tak uviděl jen stát, tázavě zvedl obočí a vydal se do kuchyně pro jeho ranní sklenici vody. "Netrefíš ke dveřím nebo-"

Procházel přímo kolem něj, když ho Logan umlčel jeho rty. Jeden krátký polibek, o to v tu chvíli víc šokující. "O-okay?" vypadlo z něj, když se Logan odtáhl. 

Ten pokrčil rameny a krátce se ušklíbl. "Okay, nebyl to jen alkohol v mý krvi. Díky."

"Můžem zopakovat celý včerejšek za střízliva, jestli si chceš být jistej," navrhl nenuceně.

"Měj se," utnul ho Logan a Tobias se zasmál. Logan nakonec taky. Byli přes to všechno v pohodě. 

Logan tedy odešel a Tobias pokračoval do kuchyně, jeho hlava plná včerejšího večera. Definitivně byl méně opilý jak Logan, byl si jistější tím, co dělal, jeho rozhodnutími. epotřeboval se tedy teď ráno o ničem přesvědčovat. 

S Loganem se mu to líbilo. Nevadilo by mu, kdyby si to nezávazně zopakovali, respektoval ale Loganova slova. Nebyl to jeho styl. A Tobias mu ho nutit nebude. 

Hlavně, že mohli pokračovat v krádežích, což taky hned další týden obnovili. Ale najednou... najednou nešlapali jako hodinky, jako dřív. Najednou mezi nimi viselo něco, čeho se ne a ne zbavit.

∆

uh oh, no, děkuju za reakce na minulou kapitolu. už se nechci propadnout do země za to, co jsem napsala. už mi stačí jen... příkop

ALE DALŠÍ NEČEKEJTE TENHLE PŘÍBĚH. jeden je enough bahaha. co já vím, třeba k tomu už nebudeme mít ani možnost. co já vím, třeba spolu nikdy už mít nic nebudou.