Logan

∆

Logan z toalet odcházel jako znovuzrozený. Tak mu to alespoň s tou hladinkou alkoholu v krvi přišlo.

Klopýtal za Tobiasem, který ho za ruku táhnul přes tančící těla k východu. Rozhlédl se, ale Bennyho a jeho kamarády už nikde neviděl. Jeho pozornosti se ale stejně nedalo úplně věřit.

Protáhli se východem ven, drag queen, co kontrolovala občanky, se na Logana usmála, podívala se na jeho ruku v té Tobiasově a uznale přikývla. Usmál se zpátky. Ona měla za něj radost, on měl ze sebe radost taky.

Rozběhli se k zastávce, na kterou zrovna přijel jejich autobus, který by pak nejel dalších dvacet minut. Takhle budou u Tobiase na bytě za pět. Tedy, alespoň doufal, že jedou přesně tam.

Tobias si stoupl do části autobusu pro vozíčkáře a opřel se o okno, a tak do něj Logan téměř narazil, Tobias ho opět chytil kolem pasu, spojil jejich rty a pak se krátce zasmál. "Můžu mít poznámku?"

"Raději ne," utrousil Logan. "Je mi jasný, o čem by byla."

Tobias mu vtiskl polibek na koutek úst, pak rty přemístil k jeho uchu. "Stejně to řeknu. Já to sakra věděl."

Logan si odfrkl. "Nevíš nic. Stále jen... zkouším."

"Zkoušíš."

Přikývl. "Jsi můj pokusný králík."

"Já myslím, že tvé zkoušení skončilo ve chvíli, co ses v tý kabince, když jsem ti dopřál, u-"

Logan mu pohotově zacpal pusu dlaní. "Jsou tady lidi, ty blbečku," sykl na něj. Nikdo nepotřeboval vědět, že děkoval Bohu za všechna jeho životní rozhodnutí, která ho dovedla do onoho momentu, kdy Tobias před ním klečel.

"No a?" řekl pobaveně Tobias, když si jeho ruku oddělal. "Jsi volný. Jen ať to všichni vědí."

Jsi volný. Jistým způsobem ho to děsilo. Jeho mozek se za poslední hodiny naprosto přeprogramoval a nebylo cesty zpět, už si zkrátka nemohl více nalhávat, že ho kluci nepřitahují. Na to se toho stalo až moc. Už nebyl rukojmím svých myšlenek, které mu tvrdily, že ho kluci nezajímají.

Musel se zamyslet na hodně dlouhou dobu, protože najednou ho z myšlenek vytrhl Tobias. "Pojď, jsme tady."

Zase ho vzal za ruku, zase ho táhnul ven. Logan přemýšlel, jestli by takovou radost cítil i bez toho alkoholu v těle.

Došli k němu na byt a sotva za nimi práskly dveře, Tobias si ho pomalu přitáhl k sobě. "Paula i David jsou pryč. Jaký štěstí, co?" zamumlal, než ho pomalu políbil. Logan vnitřně naprosto šílel. Kdo ví, jestli z Tobiase nebo z celé té situace jako takové. On. S klukem. Minuty od kdo ví čeho.

"Ty si tohle naprosto užíváš," podotkl Logan.

"Proboural jsem tvou heterosexualitu. To si piš, že si to užívám," zdůraznil.

"Oh, zas tolik kreditu si nedávej. Třeba se mi nic víc s tebou líbit nebude."

"Mám ti opět připomenout, co se stalo ani ne hodinu zpátky na toaletách, nebo ses zkrátka rozhodl to ignorovat?"

Logan se uchechtl a odstrčil ho od sebe. Nedokázal se ale přestat usmívat, když ho obešel a vydal se hlouběji do bytu.

"Doufám, že míříš ke mně do pokoje!" zvolal za ním Tobias. Logan neodpovídal. Tam přesně mířil.

Až v tu chvíli ho polila lehká nervozita, který by jisto jistě byla mnohem větší nebýt toho alkoholu v jeho krvi. Byl ale za něj rád, protože se znal dostatečně na to, aby věděl, že střízlivý by vycouval. Ve střízlivém stavu by jeho nervozita a hlava vyhrála.

Teď si jen užil to, jak se Tobias objevil za ním a dal mu pusu na krk, než mu přetáhl triko přes hlavu. Logan se k němu pak otočil, jeho ruce na lemu Tobiasova bílého trika. "Nesnáším to přiznávat," prohodil, "ale myslím, že tvá akademie se dostane někam, kam sama nečekala. Musíš mi říkat, co mám dělat, protože já nemám tušení."

Tobias se uchechtl. "Má akademie to lehce i čekala, to je ale konverzace na jindy." Políbil ho. Pak nechával čelo opřené o to jeho. "Krok číslo jedna. Už mě svlíkni."

Logan lehce protočil očima a triko mu konečně sundal. Než ho vůbec stihl odhodit, Tobias mu už rozepínal pásek od kalhot, dnes už podruhé.

Když už tam tedy stál jen ve spodním prádle, udělal dva kroky dozadu k posteli, zatímco si Tobias sundal i své kalhoty. Vypadal neuvěřitelně a to ani neviděl ještě všechno.

Téměř si lehl na záda, ale zapřel se o lokty. Tobias se svlékl úplně. A pak kývnul k jeho nočnímu stolku. "Víš, kde jsou. Vyber si."

"Máš jahodový?"

"Preference?"

"Tvoje. Říkal jsi to minulý týden."

"Kdybys stál za prd, tak ať mám aspoň svůj oblíbený kondom, jo?"

Logan se lehce ušklíbl. "Tak nějak."

Upřímně? Miloval to, jak se neustále handrkovali. Cítil se tak desetkrát uvolněněji, než kdyby v tu chvíli byl s kýmkoliv jiným. Třeba s Bennym. Očividně od toho neměl daleko.

Natáhl se k šuplíku a lehce zatajil dech, když vytahoval čtvereček, který se zdál být, že by mohl být jahodový, a ještě přibral lahvičku lubrikantu. Sotva se otočil zpátky, Tobias byl už nad ním, lahvičku mu vzal a znovu spojil jejich rty.

Pak se Tobias narovnal a Logan nasucho polkl, když na svém rozkroku ucítil jeho váhu. Dělil je už jen jediný kus látky.

"Co teď?" zeptal se a hned se měl za to chuť praštit. Musel být Tobiasovi k smíchu.

Ten se ale kupodivu na něj jen podíval. "Jsi nervózní?"

"Trochu."

"Chceš být nervózní ještě víc?"

"Pokud možno, tak ne."

Uchechtl se. "Tak to udělám sám."

Otevřel lahvičku a dal si trochu jejího obsahu na ruku. Tu pak dal za svá záda a Loganovi se rozbušilo srdce, myslel, že už jde Tobias do akce, že jde ho připravit na to, co mělo následovat, "Počkej," vypadlo z něj...

Ale Tobias se ho nedotkl. Najednou z jeho úst utekl lehký povzdech a Loganovi tak hned došlo, proč si dával gel na prsty. Připravoval sebe.

Měl v tu chvíli pocit, že se zblázní z toho všeho, co se dělo.

"Ty jsi neuvěřitelnej," vydechl.

"V jakým slova smyslu?"

"To, kdybych ti řekl, ztratím veškerou reputaci."

Tobias se usmál. A pak jeho druhá ruka zabloudila pod ten poslední kus látky, co měl Logan na sobě. Pod jeho spodní prádlo.

Snad až v tu chvíli mu došlo, s kým vlastně tohle všechno dělá. Tobias měl neuvěřitelné zkušenosti. Nejspíše perfektně věděl, co má rád, i to, co dělalo druhým nejlíp. A že to opravdu uměl, protože už teď, jen s jeho rukou kolem jeho penisu, se Logan cítil jak v sedmém nebi. A taky trochu trapně, že pořádně nevěděl, co dál.

To mu ale Tobias nezazlíval. Za chvíli se k němu sklonil pro několik dalších polibků. "Pojď nahoru," zašeptal pak mezi nimi. "Začneme klasicky."

Poslechl ho, vzal ho za pas a najednou byl Tobias pod ním. Logan si sundal i ten poslední kus látky, až byli oba úplně nazí, a podíval se na kondom v ruce, který stále držel. Tuhle část uměl, to pomoct nepotřeboval.

"Něco, co bych měl vědět?" zeptal se pak, když se sklonil zpátky k Tobiasovi a dal mu pár polibků na hruď.

"Začni pomalu. A nelekni se, když ti nevklouzne dovnitř tak snadno, jak si zvyklej."

Logan nevěřícně zavrtěl hlavou. "Tohle je na jednu stranu tak trapný."

"Držíš se ale dobře, hele. Nestíhám zírat," namítl Tobias. "Ale teď... pohni si."

Uchechtl se. "Nedočkavý?"

"Chci už zjistit, jak mizerný vlastně jsi."

Samozřejmě to myslel jako vtip, ale i kdyby ne... Tobiasovo tělo, jeho povzdechy mluvily od toho momentu za vše. Logan pomalu zrychloval tempo, zůstával ale skloněný u Tobiase, protože jistým způsobem mu to dodávalo komfort. A tak se jeho rty usídlily v důlku mezi jeho krkem a ramenem, kde ho nejvíce polibky obdarovával.

Pak zpomalil. "Dobrý?" zeptal se.

"Mlč a nekaž to," vydechl Tobias a Logan se zkrátka musel jen zasmát. Řekl by, že odváděl dobrou práci.

Tobias si ho přitáhl za bradu k sobě. Spojil jejich rty, zatímco lehce vzdychal, zatímco oba vzdychali, a pak zašeptal: "Jdu nahoru."

A to byla ta chvíle, kdy měl Logan pocit, že poznal nebe, protože sakra, on to uměl. A taky chvíle, kdy se vysmál svému minulému já, které si tak urputně namlouvalo, že ho přitahují jen holky. Za svůj život měl sex jen s jeho první a poslední přítelkyní, Tobias si ale už teď přebral pomyslnou korunku. Byl nahoře a jeho tělo přesně vědělo, co dělat.

"Do prdele," vydechl v jednu chvíli neplánovaně a Tobias se k němu sklonil, vzal ho za bradu, jeho obličej jen milimetry od toho jeho.

"Takže? Jak se daří se zkoušením?" zeptal se, ale nepřestával se hýbat. Logan nechtěl odpovídat, odpověď mu přišla očividná, když se ale natáhl po Tobiasových rtech, ten ho zastavil a ušklíbl se. "Ještě jsi mi neodpověděl."

"Sakra, není to očividný?" vydechl. Cítil, že byl blízko. Tahle to šlo s jeho zkoušením.

Tobias se spokojeně usmál a pak jejich rty spojil, polibek v porovnání s tím vším jemný, romantický. Logan lehce vzdechl a pak se posadil, jeho obličej najednou v úrovni Tobiasovy hrudi. Dlaně přemístil na jeho půlky a vzhlédl k jeho překvapenému obličeji.

Nevěděl, ale, co říct. A nakonec vydechl "Jahodový schvaluju."

Tobias se ušklíbl. "Já schvaluju tebe. Kdybys chtěl recenzi."

"Já tě nesnáším."

"Nevypadá to tak."

Nevypadalo to tak a ani tomu tak nebylo. Logan se natáhl po jeho rtech a Tobias se dal opět pomalu do pohybu. A pak se natáhl po jedné Loganově ruce a přemístil ji na svůj rozkrok.

Jo, dalo by se říct, že Tobias přesně věděl, co chtěl. A Logan neměl jedinou námitku.

Nepřemýšlel, co se bude dít tak, ale nejspíše nečekal, že ho Tobias zatáhne s sebou do sprchy. Nebo že ho nevyhostí na sedačku. Nebo ho ještě políbí před spaním. "Lekce číslo... kdo ví kolik, sakra. Teď nastává fáze krádeže. Počkej, až usnu, najdi mou peněženku a vypař se."

Logan se uchechtl. "Pomohl bych si?"

"Ani ne. Mám jen pár drobných."

"Jsem si mohl myslet. Tak já spíše zůstanu tady."

"Okay."

"Okay?"

Přikývl. "Aspoň tě ráno uvidím, jak toho budeš litovat a vyšilovat," ušklíbl se.

Tobias se ale mýlil. On toho nelitoval, alespoň ne v tom smyslu, jaký Tobias nejspíš myslel.

∆

uhm oh. suprise??

18+ uz je na pribehu pravem. bye. jdu se schovat na dalsich 5 business days. snad me neukamenujete. IT WAS MY FRIST TIME OKAY??? (a vsadim se ze last)