Shuri:

Na zádech mi přistála další rána. Choulila jsem se do klubíčka a snažila se nekřičet bolestí.

„Ty je neznáš. Neznáš nikoho z nich,“ řekl znovu Eichler.

Už jsem tu byla několik měsíců. Dny jsem přestala počítat po pěti týdnech. Každý den probíhal stejně. Na snídani suchý chleba, vyšetření u lékařů, na oběd rýži, zase suchou, bičování nebo něco podobného a na večeři nic, jen prázdný žaludek.

Za tu dobu mi dali tři dávky séra. Říkali mu C1At1, zkráceně jen Cat. Posilovalo to moje smysly. Lépe jsem viděla, dokonce i ve tmě, a slyšela, můj nos dokázal rozeznat jakoukoliv vůni. Jednoduše, když mám za bratra kočku, dají mi kočičí smysly.

„Nikdy jsi je nepotkala.“ Další rána.

„Ale já je znám,“ snažila jsem se odporovat.

„Vážně? Tak mi řekni, co jsou zač?“

„Peter a T'Challa jsou…“ Najednou mi to došlo. Nevěděla jsem, kdo to je. „Já nevím.“

„Jak jsem řekl.“

„A kdo to je?“ zeptala jsem se.

„To už tě nemusí zajímat. Odveďte ji zpět do cely,“ nakázal dvěma vojákům.

„Prosím. Řekněte mi, kdo to je!“ křičela jsem za ním.

„Nu dobrá.“ Obrátil se ke mně. „T'Challa byl tvůj starší bratr. Po smrti tvých rodičů tě měl jako neplnoletou hlídat a vychovávat. Jemu se ale nechtělo, tak tě prostě hodil na ulici. A Peter, to byl jeden kluk, co se ti velmi líbil. On tě ale rád neměl. Šikanoval tě, mlátil, fackoval… A tys ho i přes to pořád milovala.“

„A proč mě ten Peter tak nenáviděl?“

„Dost otázek. Do cely.“

„Ale…“

„Do cely. Ale nejdřív dalších pět ran za tu její drzost.“

                               *****
Peter:

„Kurva!“ vykřikl jsem a vztekle nakopl zeď.

„Petere, uklidni se a sedni si,“ řekla Pepper.

„Jak mám být v klidu? Unesli mi přítelkyni, a kdo ví, co s ní provádějí. Já, já… bojím se o ní,“ zašeptal jsem a sklouzl na židli. Web, který ležel na okně, seskočil dolů a přiběhl za mnou. Vyskočil mi na klín a začal příst. Bylo to uklidňující.

„Musíme ji najít,“ zašeptal T'Challa. Už hodnou chvíli byl zticha. „Moje malá sestřička…“

„To musíme. Ale nevíme, jak,“ řekl táta.

Do konverzace se překvapivě zapojil i Bruce. „Kdyby zanechávala nějakou stopu, mohli bychom jí najít. Tak jak jsme našli tesseract pomocí gama záření. Ale jediné, co máme, je její spojení s Peterem. Ten nemůže přejít každý centimetr světa a čekat, jestli znamení začne zářit.“

To je pravda, nemůžu. Ale co teď.

Hladil jsem Webovu černou srst, když se mi v hlavě objevil obraz. Byla to budova. Stará a poničená, obehnána plotem. Na obří bráně visela cedule s nápisem, kterému jsem nerozuměl. Naštěstí byl pod ním i anglický překlad ‚Turistům vstup zakázán. Dočasně uzavřeno kvůli restaurování.‘

Neuběhlo ani pět vteřin, když obraz zmizel. Zalapal jsem po dechu. Ostatní mě nevnímali, hádali se mezi sebou.

Web si toho všiml a hlasitě zamňoukal.  Na to se všichni otočili.

„Co je, Petere?“ zeptal se táta.

„Měl jsem něco jako vidění nebo tak.“

„Vidění? Týkalo se Shuri? Slyšel jsem, že znamení můžou mezi sebou komunikovat,“ ptal se Bruce.

„Nevím, jestli se to týká Shuri, jen jsem viděl nějaké vězení.“

„Vězení?“

„Spíš trestanecký tábor. Byl to shluk hodně starých budov obehnaný plotem. A na bráně byl nápis. Jazyku jsem nerozuměl, ale pod tím byl nápis o tom, že je to turistům dočasně uzavřeno.“

„Mohlo by to být v Jižní Americe? Je tam dost vězení.“

„Ne. Tam jsou věznice funkční a nepouštějí dovnitř turisty. A ten jazyk zněl spíš… evropsky.“

„Friday,“ začal táta, „vyhledej všechna evropská historická vězení a trestanecké tábory, které jsou dočasně uzavřené.“

„Jistě, šéfe. Nalezen jeden výsledek.“

„Jaký?“

„Bývalý nacistický koncentrační tábor Osvětim. V současné chvíli se restauruje.“

„Tam ji musí držet,“ usoudil T'Challa.

„Uděláme si výlet do Evropy.“

Slíbená kapitola za 102 sledujících.

Anabeth