Dneska bylo zase ráno jako každé jiné. Takže kruhy pod očima, vzhled zombie a vlasy čekající na doteky mých rukou. začala jsem si na hlavě tvořit účes v podobě copánkové čelenky vzadu na hlavě. Bylo to hotové hned a já mohla jít do koupelny. Když jsem se na sebe dívala do zrcadla, probíhali mi hlavou myšlenky jako třeba: jsem krásná a vzápětí, ne nejsem krásná už chápu proč mě Lewis nechce. hotová jsem vyšla z koupelny a v pokoji jsem se začala hrabat ve skříni. Znáte ten pocit, když si tu skříň pracně uklidíte a potom jí druhý den rozhrabete kvůli tomu, aby jste našli oblečení na váš outfit? Já moc dobře. Vzala jsem si silonky a na ně tmavé riflové kraťasy. K tomu jsem si vzala bílé tílko a na něj svetříkový přehoz. K tomu všemu jsem si vzala vyšší boty a nakonec náhrdelník.

Připravená jsem vyšla z pokoje a zakřičela jsem na mamku, že už jdu. Došla jsem pro Jess. Když jsme přišli před školu, stál tam Tyler s tím jeho úšklebkem.

"Co tu zase chceš Tylere?" řekla jsem znuděně a stoupla si před něj. Jess zatím šla dovnitř do školy.

"Čekal jsem na tebe Amy. Jsi krásná jako obvykle." řekl a já protočila očima.

"Tylere, kolikrát ti mám říkat že mě vlastně nezajímáš?"

"Neříkej mi to." řekl a začal se ke mně pomalu naklánět. Zpanikařila jsem. Co vlastně chce udělat? Chce mě políbit, nebo mám něco na obličeji? byl stále blíž a blíž. Ukazováčkem a palcem mi nadzvedl hlavu, abych se mu dívala do očí. Byly zelené jako louka. Když jsem do nich koukala, připadala jsem si v bezpečí. Jedním rychlým pohybem spojil naše rty. Měl je tak měkké a jemné. Rukama mě držel na bocích a pomalu mě tam hladil. Začala jsem s ním spolupracovat. On mi začal zajíždět rukou pod tričko, až se dostal k mému prsu. Jemně ho zmáčkl. To mě jaksi probudilo a došlo mi že jsme před školou. Odtáhla jsem se. Podíval se na mě jeho psíma očima.

"Tylere, jsme před školou." řekla jsem a otočila jsem se k odchodu. On mě ale chytil za ruku.

"Amy, mohla by jsi se mnou dneska odpoledne jít do kina?" zeptal se.

"Ráda půjdu. Ale v kolik?"

"Vyzvednu tě u tebe doma."

"Fajn." zakončila jsem náš rozhovor a šla jsem za Jess do školy. Stála u skříněk. Jenže nebyla sama. Zůstala jsem tam v šoku stát. Pozorovala jsem je s otevřenou pusou. Opravdu se spolu líbali? Jak mi to mohla udělat. Proč zrovna s Lewisem? Z oka mi ukápla malá slza a kutálela se mi to tváři. Už asi tisíckrát jsem jí říkala, že jsem do něj zamilovaná a ona mi udělá tohle? A to si říká kamarádka? Najednou přestali a Jess si mě všimla.

"Oh můj bože ne, Amy, není to jak to vypadá." řekla a šla ke mně.

"Jessico, už jsem ti několikrát říkala co k němu cítím." řekla jsem jí uraženě.

"Amy, není to jak to vypadá, vážně. Já za to nemůžu-"

"A kdo jiný by za to mohl?!" přerušila jsem jí.

Nic neřekla, jen se dívala do země.

"Miluješ ho?" zeptala jsem se a z oka mi ukápla další slza. Beze slov přikývla. Objala jsem jí.

"Proč jsi mi to neřekla?" zašeptala jsem jí do ucha.

"Protože jsi mi pořád říkala že ho miluješ. Nechtěla jsem ti to kazit." řekla.

"Jestli ho miluješ, tak si ho nech. Tyler mě pozval do kina." řekla jsem a široce jsem se usmála. Ona mě pustila z obětí a taky se usmála.

Po škole jsem šla domů. Už jsem se neskutečně těšila, až Tyler přijede. Vůbec jsem se nechápala. Vždyť jsem ho prvně nesnášela a teď jsem do něj snad-. Jsem snad zamilovaná? Radši jsem nad tím přestala přemýšlet a šla jsem se připravit do kina. Vzala jsem si nebesky modrou sukni, která je vepředu krátká a vzadu dlouhá. K tomu kratoučké tílko a na něj riflovou bundičku. Celý outfit jsem završila béžovými lodičkami a nějakými šperky. Teď už jsem jen čekala, až zazvoní zvonek.

Ahoj zlatíčka. Doufám, že se vám líbila kapitolka :). Akorát mi kdyžtak napište, jestli se vám líbí, jak přidávám ty obrázky s těmi outfity. :) No jinak jako vždy, v médiích je Amyn účes. That is all. Ahooooj :)