Seděla jsem na posteli a splétala jsem si svoje dlouhé vlasy do copu. Čekala mě škola. Vlastně se mi tam chtělo i nechtělo. Hlavně jsem chtěla potkat Lewise. Jsem do něj zamilovaná od páté třídy. Šli jsme spolu na stejnou střední školu. Nejhorší na tom všem je, že on si mě skoro nevšímá. Potom je tam ještě moje kamarádka Jess. Ta je vždy se mnou, i když jde o kluky. Je na ní spolehnutí.

Když jsem se probudila ze zamyšlení, už jsem měla cop skoro dopletený. Strašně mě bolely ruce. Občas si přeju, aby jsem měla stroj na pletení a česání vlasů, i kdyby to měl být třeba toustovač. Máma vždycky říká, ať si ty vlasy ostříhám, ale na to nepřistoupím ani kdyby jsem vážně měla používat ten toustovač... Jakmile jsem cop dopletla, šla jsem do koupelny udělat ze sebe člověka. Otevřela jsem dveře do koupelny a tam se v rohu krčila moje mladší sestra Stephanie. Rychle jsem k ní přiběhla.

"Co se stalo Stephanie?" zeptala jsem se a obejmula jsem jí. Slzy se jí hrnuli z očí a já jsem je jemně setřela.

"Jasmine ze mě zase udělala krávu před celou třídou. Teď už u Marcuse nemám šanci." odmlčela se a potom dodala, "Amy, proč ty jsi taková, jaká já být nikdy nemůžu? Jsi krásná, chytrá a hodná-"

"Stephanie, tohle neříkej. Každý je jiný. No a ty jsi zrovna to nejlepší stvoření na zemi. Miluju tě. Sestry se navzájem milují a nezáleži na tom, jak která z nich vypadá nebo jak se chová. Sestry jsou prostě jedna krev a nezradí se, nikdy." řekla jsem a podívala jsem se do jejích uslzených očí.

"Děkuju Amy. Jsi nejlepší sestra." řekla a postavila se.

"Jen nebuď smutná a připrav se do školy." řekla jsem a přešla jsem k zrcadlu. Vypadala jsem hrozně. Divný, že ségra nezačala zdrhat už když jsem přišla. Když jsem se otočila, Stephanie už byla pryč a já ze sebe mohla konečně udělat člověka. Korektorem jsem zakryla kruhy pod očima a dala jsem si trochu řasenky. S líčením to nepřeháním. Nechci vypadat tako děvka. Ale zase nechci vypadat ani jako zombie.

Když jsem už byla s líčením hotová, odběhla jsem do svého pokoje si vybrat nějaký oblečení. Vzala jsem si na sebe květinovou sukni a pod ní silonky. K tomu jsem si vzala růžový svetřík, který jsem milovala pro jeho bombonovou barvu. Celý outfit jsem završila černými botami na podpatku. Přehodila jsem si svoje blond vlasy v copu přes rameno. Na záda jsem si vzala batoh s květinami a vyšla jsem ven. Ještě jsem napsala krátkou zprávu Jess, jetli už je připravená. Vyšla jsem směrem k Jejímu domu.

Zazvonila jsem a počkala jsem, až zvedne ten svůj zadek a přijde. Po chvilce se dveře otevřely a v nich stála Jess. Zarazil mě její neobviklý účes. Z jejích prkenně rovných vlasů se staly hnědé lokny. Fakt jí to slušelo.

"Jdem?" zeptala se.

"Jojo" řekla jsem a obě jsme vyšli směrem ke škole.

Došli jsme do školy. Šli jsme ke skřínkám, aby jsme si vzaly učebnice na první hodinu. Před mojí skřínkou stál Tyler a broukal si.

"Tylere, co tu nasvičuješ?" zeptala jsem se ho s pozvednutým obočím.

"Čekám na tebe. Máš dneska krásný účes." řekl a široce se usmál.

"Čekáš tu kvůli tomu, aby jsi viděl můj účes? Přeskočilo ti?" zeptala jsem se arogantně. Stejně jsem o něj nestála.

"Nepřeskočilo, jsi prostě, nádherná." řekl a já vyvalila oči.

"Tak mě alespoň nech si vzít věci z mojí skřínky." řekla jsem a strčila jsem ho do ramene. Odešel a poslal mi vzdušný polibek, který jsem jakoby rukou zaplašila. Nakrčila jsem noc a začala jsem hledat učebnici dějepisu.

Spolu s Jess jsme došli do třídy. Celý den
probíhal v pohodě. Tyler neotravoval a Lewis si mě zase nevšímal.

Ahoj zlatíčka :* Tohle byla teda první kapitola a já ze srdce doufám, že se vám alespoň malinko líbila. Příště se snad víc zadaří :). Tak asi ahoj.

P.S. v médiích je Amyn účes. :)))