Vešla jsem tedy dovnitř a sedělo tam asi tak dvacet poníků. Všichni se na mě dívali a já znervózněla. Sedla jsem si vedle tmavě modré klisny která se asi jediná na mě nekoukala.

"Ahoj, já jsem Hanna, ale můžeš mi říkat i 45b." řekla mi a naznačovala mi ať se také představím. Mně se však moc povídat nechtělo a tak jsem jenom přikývla a dál to neřešila. Potom se rozrazily dveře a z nich vyšla ta klisna, co za mnou před pěti minutami přišla.

"Dobré ráno, chtěla bych vám ještě jednou připomenout, kvůli čemu tu jste. Ještě dnes večer se sejdeme v této v hale, kde dostanete instrukce. Zatím vás rozdělím do čtveřic podle krevních skupin." Hned na to si všichni začali povídat o tom, s kým chtějí být.

To byla vlastně ta poslední věc co by mě právě teď zajímala. Ostatní byli zřejmě seznámeni s něčím s čím já ne.

Potom jsem se dozvěděla, že je se mnou ve skupině 54b, 96b a 45b alias Hanna. Všechny tři se už nejspíš znaly a vypadalo to, že mě chtějí zapojit do jejich stupidní debaty o tom, která z nich má nejhezčí hřívu. 

Ah jo, to už i ty debaty o oblečení byly lepší.

V osm hodin večer jsme se všichni sešli ve velké hale. Všichni byli nedočkaví  a zvědaví. Popravdě i já jsem chtěla vědět o co se jedná.

Po asi dvou minutách ke mně přišli ty tři klisny, s kterýma jsem byla ve skupině.

Pak ale začala mluvit ta 148a. "...Takže vaší duši přeneseme do těla v jiném vesmíru. Možná to někdo z vás přežije, ale to je málo pravděpodobné." řekla a nezapomněla nasadit svůj kamenný pohled.

"Takže je to pokus, omyl?!" zařval na ní nějaký hřebec a ta je na souhlas kývla.

Všichni se v tu ránu začaly dohadovat a některé klisny se i rozbrečely. Zavládl tu naprostý chaos. Každý doufal, že zrovna on přežije. Někteří tam ostatní přesvědčovali, že je ta smrt bolestná a někteří tvrdili přímý opak.

Hned na to nás přivedli do jiného sálu. Ti kteří odporovali, tak byli zastřeleni.

Potom nás všechny připoutali k obrovskému přístroji a mě se pomalu zavíraly oči.

Jo je to asi úplná kravina, ale co. Je tu tedy další kapitola tohohle. xD