Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

5

Druhý den 

Madison 

Je 9 ráno a já jsem si dobalila poslední věci do New Yorku. Budeme tam tři dny takže jsem si musela vzít takový menší kufřík. Mám hodně oblečení no. 

Podívala jsem se na sebe do zrcadla a přemýšlela jestli se to hodí. 

Vždy jsem teď chodila do práce v sukni a nějaké blůzce, ale teď si na ten docela dlouhý let nechci brát sukni. Vždy když sedím v nějaké měkké sedačce tak se mi ta sukně ze zadu zmačká a pak to vypadá hrozně. 

Prohrábla jsem si vlasy a pak jsem si vzala kufr a šla pryč z mého bytu. Došla jsem ven před panelák a tam už na mě čekal taxík. Hned jsem nastoupila a řekla mu ať jede na letiště. 

Když jsme jeli tak jsem napsala mamce kam to jedu a to stejné napsala i svému příteli i když mu to asi bude jedno. Už strašně dlouho jsme se neviděli. Hodně se teď hádáme a tak. Takže jsme se dlouho neviděli. Ani mi nechybí. Chodím sním dva roky ale myslím si, že už ho tak nemiluju jako na začátku. Možná ho už vůbec nemiluju. Musím si s ním promluvit. Ale teď to fakt řešit nebudu. 

Řidič dojel na letiště. Dala jsem mu peníze a pak jsem vystoupila. Vešla jsem do haly a nějak jsem si uvědomila, že nevím kam mám jít. 

Rozešla jsem se teda k nějakému informačnímu pultu a zeptala se nějaké staré ženské. ,,Dobrý den. Můžu se zeptat kudy se dostanu na soukromé lety?" ,,Máte průkazku?" ,,Průkazku? Ne nemám. Potřebuji do nějaký sekce, kde létají soukromé letadla" řekla jsem nervozně. ,,Na to potřebuji ale vaší průkazku" ušklíbla se. ,,Ale já žádnou průkazku nemám. Můj šéf. Justin Bieber. Musíte ho znát, ani bych se nedivila kdyby tady na letišti něco vlastnil. Je to můj šéf a my letíme do New Yorku" vyhrkla jsem. ,,Je mi líto. Bez průkazky vás tam rozhodně nepustím. To by mohl říct každý že někam s panem Bieberem letíte" řekla posměšně. 

,,To je skvělý" zamumlala jsem. Co teď mám sakra dělat? 

,,Doprdele" zakňučela jsem zoufale a sedla si na sedačky, které tady byly. 

Vzala jsem si mobil a najela na kontakty. Tohle bude trapný. Vytočila jsem číslo pana Biebera. 

,,Ano?" ozval se jeho hrubý hlas. ,,Dobrý den pane Bieber tady Madison Beer. Já se strašně omlouvám, ale nevím jak se mám dostat k soukromým letům. Nějaka paní mě tam nechce bez průkazky pustit a já žádnou průkazku nemám" řekla jsme nervozně. ,,Oh to je moje chyba. Zapomněl jsem vám jí dát. Dejte mi tu paní k telefonu." řekl a já se usmála a přešla k té ženské. 

,,Chce s vámi mluvit můj šéf" řekla jsem s úsměvem a ona se na mě překvapeně podívala. Dala jsem jí mobil. ,,Halo?" ozvala se a já si složila ruce na hrudi. To má za to. ,,Oh Pane Biebere. Já se moc omlouvám. Už jí za vámi posílám" řekla a pak mi ten mobil podala zpátky. Viděla jsem že to hned típl. 

,,Omlouvám se slečno. Jděte tady rovně a pak zatočte do tamtěch dveří. Tam ukažte tenhle lísteček a oni vás pošlou na ranvej k letadlu" řekla. ,,Děkuji" zamumlala jsem a odešla jsem pryč.

Když jsem konečně došla na ranvej tak jsem hned viděla docela velké letadlo na kterém bylo napsané Bieber's company s.r.o. Došla jsem tam a podala nějakému pánovi můj kufr. Ten si ho hned vzal a poslal mě do letadla. 

Vyšla jsem schody a vešla jsem dovnitř. ,,Dobrý den slečno Beer" ozval se jeho hlas a já se otočila. Zrovna vycházel z kokpitu. Byla jsem překvapená jeho vzhledem. 

Rozhodně jsem nečekala, že se obleče takhle. Vždy jsem ho zatím viděla jenom v obleku. Tohle je dost jiný a mnohem hezčí. Je tak sexy bože. Madison uklidni se sakra. Takhle o něm nemůžu mluvit. 

,,Dobrý den" usmála jsem se. ,,Omlouvám se za to nedorozumění. Tu průkazku jsem vám zapomněl dát." řekl. ,,To je v pořádku" řekla jsem a on kývl a šel do letadla, kde byly sedačky. Bylo to tam dost luxusní. Byla tu i dlouhá sedačka takže na té se mohlo určitě i spát. 

,,Tady vám jí rovnou dám. Noste si jí vždy když někam poletíme. Dal jsem tam i fotku, kterou jste posílala ke svému životopisu" řekl a podal mi tu průkazku. ,,Děkuji" usmála jsem se. 

Na té fotce jsem o dva roky mladší, ale to se neřeší. Pan Bieber chtěl, abych mu ještě poslala ten životopis a k tomu nějakou fotku na všechny průkazky do práce a tak. Nemohla jsem najít žádnou normální. Já se totiž na všech fotkách vždy směju takže jsem vyhrabala tuhle, kde se neusmívám i když tam mám docela rozcuchané vlasy, ale to nevadí. 

,,Vyberte si místo" ukázal na sedačky a já si sedla do sedačky na kraji. Za chvíli k nám přišla letuška a nesla šampáňo ve sklenkách. Podívala jsem se na pana Biebera, který si hned bral. ,,Klidně si vemte. Dnes už pracovat nebudeme" řekl a já si teda taky vzala sklenku. ,,Za chvíli budeme vzlétat tak se prosím připoutejte. Až budeme ve vzduchu tak vám dám vědět, kdy si pásy budete moct zase odepnout" řekla letuška a já přikývla. 

Připoutala jsem se a pak jsem si upila šampáňa. Za chvíli jsme vzlétli. Pan Bieber si četl nějakou knihu a já jen tak seděla a koukala z okénka. 

Za chvíli letuška přinesla nějaký jogurt, kde bylo ovoce a hlavně tam byly maliny, které úplně zbožňuju. Začala jsem hned jíst. ,,Do háje" zašeptala jsem když mi malina spadla na mé bílé triko. Viděla jsem jak se na mě pan Bieber podíval a trochu se usmál a to bylo poprvé, co jsem ho viděla se usmát. 

,,Já se omlouvám. Musím si to jít umýt" řekla jsem a postavila se. ,, To neumyjete. Já tu něco na převlečení budu mít. Počkejte" řekl a postavil se. Překvapeně jsem na něj koukala. On mi dá něco na převlečení?

Justin 

Došel jsem do takové malé místnustky, kde mám postel a tam jsem ze skřínky vyndal triko. Bylo po Abby. Povzdechl jsem si. Ona tu má vlastně ještě věci. Už jsem dlouho do té skřínky nekoukal. 

A opravdu jsem se na ní usmál? Co to sakra bylo? 

Přešel jsem zase k ní a podal jí to triko. ,,Děkuju" usmála se a já kývl. Otočil jsem se a pak jsem slyšel jak se rychle převlékla. Když jsem se na ní podíval tak jsem si hned vybavil Abby. Tohle triko nosila dost často. 

,,Omluvte mě. Já potřebuji si něco udělat takže budu vedle v pokoji" řekl jsem a pak jsem rychle odešel. 

V tom pokoji jsem si lehl na postel a začal brečet. Vždy mi bude chybět. Nikdy nedokážu zapomenout to je jasný. 


Jsem strašně ráda, že se vám příběh líbí. Rozhodně jsem nečekala takovouhle aktivitu. Mám vás moc ráda. Snad se vám tahle část líbila a zanecháte mi zase nějaké komentáře. 

Tuhle část věnuji @Kemka188 protože se mi moc líbil tvůj komentář u části 3. To mě moc potěšilo. Snad se ti část líbila. 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro