Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

21

O jeden den později

Justin

Je pondělí ráno a já zase sedím ve své kanceláři a dělám jednu důležitou smlouvu. Prohrábl jsem si své vlasy a pak jsem se natáhl pro hrníček, kde mám jako každé ráno svoje kafe, ale teď tu nebylo. No jo vlastně. Vždycky mi kafe dělala Madison a teď jsem zapomněl Lily poprosit, aby mi ho udělala.

Povzdechl jsem si a chtěl se postavit a jít poprosit Lily o to kafe, ale někdo zaklepal.

,,Dále" řekl jsem a povolil si jeden knoflíček u košile, protože tu bylo dost vedro.

,,Dobré ráno. Doufám že jsi dnes ještě neměl svojí kávu" řekla Madison když mi vešla do kanceláře.

,,Madison?" Usmál jsem se. ,,Co tu děláš?" Vyhrkl jsem.  ,,No jdu pracovat" pokrčila rameny a dala mi na stůl kafe. Přesně tohle jsem potřeboval.

,,Takže už si se rozhodla? A Jakto že tak rychle?" Usmál jsem se a hned se napil. Konečně jsem v sobě měl už nějakou energii.

,,No tahle práce mě fakt baví takže jsem sem chtěla, a potřebuji peníze. Tamten chlap z té restaurace mi za ten týden neposlal ani dolar a to jsem tam dělala od rána do večera takže potřebuji peníze" řekla nervózně.

,,On ti nic neposlal? Ale to nemůže. Vždyť když si tam dělala od rána do večera každý den tak by ti něco poslat měl" ,,No ale nic neposlal a na moje zprávy nereaguje" řekla. ,,To je hajzl" zavrčel jsem. ,,Půjdu si to tam s ním vyřešit" ,,Neřeš to Justine" ,,Ale to teda budu. Ty tam děláš sama skoro nonstop a on ti nedá nic?!" Rozhodil jsem rukama. ,,Justine v klidu já se s ním nechci hádat. Teď mi dej nějakou práci" ,,Fajn. Tak potřebuji něco doplnit do dokumentů a tak. Vždyť to znáš. Pošlu ti to do mailu" řekl jsem a ona přikývla a chtěla odejít, ale já ji ještě zastavil.

,,Madison. Děkuji že jsi se vrátila a že si mi odpustila tu facku" usmál jsem se na ní. ,,A já děkuji že si mi odpustil to moje chování" taky se na mě usmála a pak odešla.

O dva dny později 

Justin

Uběhly dva dny a jako vždy jsem samozřejmě v práci. Dá se říct, že v práci jsem teď pořád. Ale mě to nevadí. Je to moje práce, já jsem všeho šéf takže mě to baví. 

Za 15 minut mám schůzku s nějakými mými zaměstanci a budeme řešit všelijaké obchody a tak. Postavil jsem se ze své měkké židle a vyšel jsem ven z kanceláře a šel jsem do kanceláře Madison. 

Vešel jsem tam a viděl Madison sedět u stolu a dělat něco na počítači. ,,Madison za chvíli je ta schůzka" řekl jsem a ona se na mě podívala. Vypadala hodně zvláštně. Taková strašně unavená.

,,Schůzka?" zvedla obočí. ,,No jo za chvíli. Psal jsem ti mail. Ty si to nečetla?" ,,Jo jo promiň. Já zapomněla." zamumlala a postavila se ze židle. ,,Jsi v pohodě?" přešel jsem k ní. ,,Jo jsem" pousmála se. ,,Vypadáš hrozně unaveně. Klidně tu zůstaň já to na schůzce zvládnu" řekl jsem. ,,Je to fakt v pohodě. Jdeme" řekla a vyšla z kanceláře a já šel hned za ní. 

Sedli jsme si v zasedačce ke stolu hned do předu,protože jsem šéf takže musím sedět v čele. Za chvíli začali postupně přicházet zaměstnanci a já si všiml, že je Madison nějaká hodně bledá. ,,Maddie opravdu ti nic není?" šeptl jsem k ní a položil si ruku na její stehno. Nechtěl jsem, aby lidi tady slyšeli, co jí říkám, protože je lepší když neví, že si s ní tykám a tak. To by to začali všechno řešit a pak celá společnost a bylo by to v hajzlu.  ,,Nic mi fakt není" řekla a tu mojí ruku dala pryč. 

,,Dobře tak můžeme začít?" postavil jsem se a všichni přikývli. ,,Svolal jsem vás sem, protože potřebujeme probrat všelijaké obchody, které tu budeme dělat. Potom vám chci říct změny, které budou na každém patře ohledně práce. Proto jsem sem zavolal jen dá se říct vedoucí toho patra, vy si to pak už umíte vyřídit mezi sebou. Takže začneme s první věcí" řekl jsem a pak jsem se posadil.

Začali jsme řešit obchody a já se podíval na Madison, jestli si zapisuje poznámky ohledně schůzky a psala si to, ale měla tam toho málo, nějak nestíhala. Musí být hodně unavená, ale vůbec nevím z čeho. 

Když jsme řešili ty změny, které jsem zmínil na začátku tak najednou Madison vyhrkla. ,,Omluvte mě" a vyběhla pryč ze zasedačky. 

Překvapeně jsem koukal na místo, kde ještě před chvíli Madison seděla. ,,Um no myslím, že už všechno důležité jsme vyřešili. Omluvte mě musím se jít podívat jestli je moje sekretářka v pořádku" řekl jsem a taky vyběhl ze zasedačky. 

,,Lily kam běžela Madison?" zeptal jsem se rychle. ,,Na záchody. Stalo se něco?" ,,No asi jí je špatně. Jděte prosím do zasedačky a řekněte, že už schůze skončila a že podrobnější informace napíšu do mailu" řekl jsem a pak jsem šel rychle na záchody. Vlezl jsem na dámské záchody a doufal, že se tu teď neobjeví nějaká holka. 

Přešel jsem ke kabinkám a v jedné kabince jsem viděl sedět Madison u záchodu a zvracet. ,,Madison jsi v pohodě?" vyhrkl jsem a přešel k ní. No asi v pohodě není když tady zvrací ty chytrolíne. 

,,Co tady děláš?" zamumlala. ,,Bál jsem se o tebe." ,,Je to nechutný. Odejdi" ,,Ne já tu zůstanu" řekl jsem pevně a hladil jí po vlasech. ,,Budeš ještě zvracet?" zeptal jsem se a ona zakroutila hlavou. Spláchl jsem záchod a pomohl se jí postavit. 

Přešel jsem s ní k umyvadlu a pomohl jí umýt obličej a pusu. Byla úplně slabá. ,,Musím si udělat culík. Už mi ty vlasy vadí" zamumlala a prohrábla si svoje dlouhé vlasy. Má nádherné vlasy. 

,,Jsi strašně slabá. Mám ti ho udělat?" ,,Ty umíš culík?" překvapeně se na mě podívala. ,,Jo umím. Proč bych ho neuměl?" zasmál jsem se a vzal si od ní gumičku a udělal jí normální jednoduchý culík. 

,,Pojď jdeme" vzal jsem jí za pas, nechci aby se tu svalila. ,,Kam jdeme?" zamumlala. ,,Odvezu tě k lékaři projistotu a pak pojedeme ke mě domů a tam se o tebe postarám" řekl jsem. ,,Justine ne to nemusíš. Musíš být tady v práci" ,,To je v pohodě. Chci, aby si byla v pořádku. Potom až budeš u mě doma tak se prospíš a já si práci dodělám v pracovně" řekl jsem. 

,,Jsi v pořádku Madison?"přišla k nám Lily a už jí podávala vodu. ,,Jo jenom mi je strašně špatně" vydechla Maddie. Pomohl jsem se jí napít, protože se jí klepaly ruce. 

,,Dojdu si pro věci a odvezu tě k doktorovi" řekl jsem a Madison přikývla. Rozešel se do kanceláře. Vzal jsem si svojí tašku, mobil a pak jsem přešel do kanceláře Madison a taky tam vzal její věci. 

,,Tak jdeme" řekl jsem Madison a zase jí chytil za pas. Madison se rozloučila s Lily a pak jsme nastoupili do výtahu. Madison se hned opřela o zeď a povzdechla si. ,,Proč si mi nezavolala ráno, aby si byla doma když ti je takhle blbě?" zeptal jsem se. ,,Ráno mi ještě tak moc blbě nebylo. Říkala jsem si že to zvládnu, ale na té schůzce se mi udělala strašně špatně a já prostě musela zvracet" povzdechla si. ,,Pojedeme opravdu radši k doktorovi, kdyby to náhodou bylo něco horšího" řekl jsem a ona přikývla. 

Dojeli jsme do garáží a pak jsme šli k mému autu. Pomohl jsem Madison nastoupit a pak jsem taky nastoupil a hned se rozjel směr nemocnice. 

,,Hele Madison a nemůžeš být třeba těhotná?" zeptal jsem se opatrně. ,,Jak si na to proboha přišel?" vyhrkla. ,,No protože když byla Abby těhotná tak pořád zvracela" ,,No to je v těhotenství normální, ale neznamená to, že když nějaká holka zvrací tak je hned těhotná. Já beru hlavně prášky, pořád, každý den a bolí mě i hlava a tak. Takže mám nějakou virozu" řekla. ,,Já jenom, že to dítě by bylo moje" zamumlal jsem. ,,Jo to by bylo, ale to se nestane neboj se. Nechci takhle brzo dítě" řekla a já kývl. ,,A hlavně spolu nechodíme a ty ke mě vůbec nic necítíš  takže to by bylo dost špatné kdyby jsem byla těhotná" uchechtla se a pak si povzdechla. Radši jsem už nic neříkal. Ale to co řekla tak už možná není taková pravda. Strašně jsem se o ní bál když vyběhla z té zasedačky a prostě jsem hned chtěl jít za ní a zjistit jestli je v pořádku. No prostě myslím si, že k ní začínám taky něco cítit. Nejsem si ničím jistej. 


Ahoooj ❤️❤️ tak je tu teda další část. ❤️ snad se vám líbila. Chtěla bych znát vaše názory prosím❤️ skoro žádné nemám a já pak nevím jestli má cenu pokračovat💕 takže budu opravdu moc ráda za názory❤️❤️ btw: jestli chce někdo věnování klidně napište.


Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro