Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

20

Justin

Seděl jsem ve své kanceláři a něco dělal na počítači, když mi najednou zase někdo vešel do kanceláře bez zaklepání. ,,Neumíš klepat?" zasyčel jsem na Madison a ta se na mě zamračila. ,,Mám plné ruce těch dokumentů takže jsem nemohla zaklepat" řekla a protočila očima a přešla ke stolu.

,,Tady máš ty dokumenty" řekla a hodila mi hromadu papírů na stůl takže se ty papíry všude rozletěly po stole. ,,Co to sakra děláš?" vyhrkl jsem. ,,Promiň" znova protočila očima a začala to urovnávat.

,,Proč se säkra chováš jak namyšlená kráva?" vyjel jsem na ní. ,,Namyšlená kráva?" překvapeně se na mě podívala. ,,Já? To ty si tady ten arogantní" ,,Jestli se hned nepřestaneš takhle chovat tak..." ,,Tak co? Dáš mi padáka? To bych hrozně moc chtěla takže co mám udělat proto, aby si mě vyhodil? Mám ti rozházet celou kancelář?" uchechtla se. ,,Můžeš kurva přestat? Proč se doprdele takhle chováš?" rozhodil jsem rukama a stoupl si.

,,Chci odtud pryč, nechápeš to?" ,,Proč takhle vyvádíš? Já jsem se ti už omluvil! Hodněkrát. Ale já vůbec nevím co ti přelítlo přes nos. Ta facka byla přehnaná vím to a i to že jsem ti říkal tamty věci, ale vysvětli mi sakra proč se takhle chováš?" ,,Chovám se úplně normálně" řekla arogantně.

,,A mě říkáš že jsem arogantní? Ty jsi taky pěkně arogantní" zavrčel jsem a se jenom zamračila a nic neřekla. ,,Víš co? Úplně mě rozčiluješ! Takže si vypadni jo? Vypadni!" zařval jsem a ukázal rukou na dveře. ,,Fajn!" taky zařvala a odešla pryč. ,,Kurva!" zařval jsem a dal pěstí do stolu.

Opravdu nechápu proč se takhle chová. Dal jsem ji facku, ale to se dá odpustit. Možná by ji to odpuštění trvalo déle ale nechápu proč se chová takhle hnusně. Ale úplně mě teď strašně moc rozčílila, že jsem ji prostě musel vyhodit. Nenávidím když se mnou někdo takhle hnusně mluví.

O týden později

Justin

Uběhl týden a je zase neděle samozřejmě a jsou tři odpoledne a já sedím pořád v práci a půlku práce mám zatím za sebou. Už týden jsem tu bez Madison a je to zase mega těžký. Když jsem otevřel ten hotel a pak ještě jednu společnost tak toho mám mnohem víc na práci a vůbec to bez Madison nedávám. Když tady byla tak jsme to stíhali úplně v pohodě, protože mi celou dobu pomáhala a teď jsem na to zase sám a vůbec to nedávám. Každý den jsem tu do osmi do večera a s Madison jsem tu vždy byl tak do pěti a všechno bylo hotové.

Dopsal jsem jeden dokument na počítači a pak jsem si položil hlavu na stůl a povzdechl si. Bože musím si najít novou sekretářku. I když chtěl bych zpátky Madison. Strašně moc. Ale ona asi chtít nebude. Hodně jsme se pohádali takže si nemyslím, že bude chtít zpátky.

Postavil jsem se a přehodil přes sebe sako. Dnes už na to nemám, zítra přijdu dříve do práce a začnu to dodělávat a ještě si něco udělám doma.

, alVyšel jsem z kanceláře a přešel k recepci kde jsem Lily položil na stůl nějaké papíry k odevzdání.

,,Tohle potřebuji, aby zítra bylo v šestém patře" řekl jsem Lily a ona přikývla a pousmála se na mě.

,,Já už jdu takže můžete jít taky" ,,Dobře děkuji" usmála se. ,,Pane Biebere můžu se zeptat jenom proč tu není Madison?" Zeptala se mě a já si povzdechl.

,,Už tu nechtěla pracovat tak jsem ji pustil, ale potřebuji nějakou pomoc takže si musím najít nějakou novou sekretářku, nejvíc bych bral zase Madison, ale to se nestane. " řekl jsem a ona přikývla.

,,Tak já jdu. Nashle" kývl jsem. ,,Nashledanou" usmála se a já jsem odešel.

Dojel jsem až do podzemních garáží a tam jsem nastoupil do auta a jel domů.

Jel jsem kolem všech obchodů a restaurací a pak jsem zastavil na semaforu a pak jsem se podíval na jednu restauraci, kam občas, ale jen občas chodím jíst a viděl jsem tam jednu dost známou tvář. Madison. Ale ona tam nebyla na jídle ona tam obsluhovala. No to snad ne.

Když na semaforu byla zelená tak jsem se rozjel u jednoho vjezdu jsem se otočil a jel jsem zpátky k té restauraci. Zaparkoval jsem na takovém malém parkovišti a rychle jsem vystoupil.

Vešel jsem do restaurace a sedl si k jednomu stolu. Když jsem viděl k sobě jít Madison tak jsem se usmál. Tohle jsem přesně potřeboval. Ona ještě nevěděla že jsem to já.

,,Dobrý den" řekla a pořádně se na mě podívala. ,,Justine? Co tu děláš?" Vyhrkla. ,,Občas sem chodím jíst a teď jsem tě tady viděl takže chci vysvětlit co tady sakra děláš" řekl jsem. ,,Musím obsluhovat takže co chceš?" Povzdechla si. ,,Chci aby sis teď sedla a vysvětlila mi to" řekl jsem pevně. ,,Ne" ,,Hned" řekl jsem rychle a chytil ji za ruku a stáhl jí na židli naproti mě.

Madison se hned začala rozhlížet jestli tu asi nikde není její šéf nebo co.

,,Ty máš vystudovanou nějakou skvělou ekonomickou školu a děláš tady číšnici?" Zvedl jsem obočí. ,,Justine já nejsem bohatá jako ty. Musím pracovat, aby jsem měla na jídlo a na svůj byt. A když si mě vyhodil tak..." ,,Ty sis to ale udělala sama Madison. Kdyby si se nechovala tak jak si se chovala tak bych tě nikdy nevyhodil. Já jsem tě nechtěl vyhodit, ale ty jsi strašně moc chtěla pryč. Kdyby si šla do lepší práce než je tam u mě tak okey, ale ty děláš obsluhu v restauraci" Vyhrkl jsem a ona si povzdechla.

,,Proč si se tak chovala? Vždyť..." povzdechl jsem si. ,,Dal jsem ti facku a za to se opravdu omlouvám a pak jsem si myslel tamty ty věci s tím klukem. Za to se omlouvám, ale přece kvůli tomu si se takhle nechovala ne? A nebo snad jo?" Zvedl jsem obočí. Vůbec jsem to nechápal.

,,Ne. Justine já k tobě něco cítím" řekla. ,,Cože?" ,,Jo cítím k tobě něco velkého. A já prostě. Nikdy se mi nestalo..." ,,Madison jdi hned pracovat a nevybavuj se tady" přišel k nám nějakej chlap.

,,Já potřebuji tady něco vyřešit" ,,Mě to nezajímá. Jdi hned obsluhovat" zavrčel. ,,Hele v klidu jo? Ona mi musí něco říct" řekl jsem. ,,Ona ale musí pracovat. Je mi úplně někde u prdele, že vám musí něco říct. Mám tu jenom jí a zákazníci čekají na jídlo a na obsluhu" ,,No tak teď tu nebudete mít nikoho. Ona totiž odchází" zvedl jsem se a Madison taky zvedl. ,,Cože?" Vyhrkl. ,,Justine přestaň" šeptla. ,,Nebudeš tady s tímhle hajzlem. Má tu jenom tebe a chová se k tobě určitě hnusně takže odcházíš" řekl jsem.

,,To ale nemůžete ona tady pracuje" řekl mi naštvaně. ,,Ona má práci jinde a mnohem lepší takže nashle" řekl jsem a vedl Madison ven.

,,Justine já potřebuji pracovat" povzdechla si. ,,Vrať se ke mě" vydechl jsem. ,,Já tě tam potřebuji" řekl jsem, ona nic neřekla jenom na mě koukala.

,,Pojď do auta" kývl jsem a rozešel jsem se k mému autu. Nastoupili jsme a já se podíval na Madison.

,,Pokračuj s tamtím co si začala v té restauraci" řekl jsem. ,,Prostě se mi ještě nestalo, že bych někdy něco ke klukovi cítila a pak bych věděla, že ten kluk by mi to nikdy neopětoval. To se mi ještě nestalo a já vím že ty mi to nedokážeš opětovat a to mě bolí. Už když jsme spolu spali tak mi pak vadilo, že ještě někdy spíš s těma ostatníma. No a já prostě jsem se takhle chovala protože jsem chtěla pryč z tvé blízkosti, abych na tebe zapomněla a přestala k tobě něco cítit. No a ta facka to mě taky bolelo, že si mi jí dal ale tak trošku si mi nahrál. Takže jsem ze sebe dělala hysterku, ty si mě vyhodil a já se na tebe snažila zapomenout" řekla. ,,Wow tak takovýhle důvod bych teda nikdy nečekal" řekl jsem.

,,Nechtěl jsem aby si ke mě něco cítila" povzdechl jsem si. ,,No bohužel se to stalo" pokrčila rameny.

,,Madison a bylo by možný že by si se ke mě vrátila? Já tě tam hrozně potřebuji. Když jsme tam byli spolu tak jsme to zvládali všechno úplně v pohodě a hlavně teď mám mnohem víc práce a je tě tam potřebuji. A nechci si hledat novou sekretářku"

,,Můžu si to ještě rozmyslet?" Vydechla. ,,Jasně že ano. Ale chci vědět ještě jednu věc. Odpouštíš mi to co jsem ti udělal?" ,,Ano a ty mě odpustíš to jak jsem se chovala já?" ,,Jasně že jo." Usmál jsem se.

Chci ji zpátky i když teď jsem dost nervózní z toho že ke mě něco Madison cítí a já nevím co mám dělat.

Ahoooj❤️❤️ tak je tu další část ❤️❤️ snad se vám líbila a zanechate mi nějaké hezké názory prosím. ❤️❤️ co říkáte na Justina? Dokáže se zamilovat? 😂 budu opravdu moc ráda za názory ❤️ další by snad mohla být v pátek ❤️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro