LOKI

Probudil jsem se ve velmi nepříjemné poloze. Bylo už ráno a kolem pobíhali Avengers. Chtěl jsem se zvednout, ale někdo na mně ležel. 

Byla to Pandička!

Když spala vypadala docela roztomile, ale i přesto jsem se lekl a cukl sebou. Tím se probudila.

Chvíli zmateně koukala a pak si všimla mě. Naschvál jsem se ušklíbl.

Hned se probrala z ospalosti a odskočila ode mě dobrý metr.

Všichni okolo na nás koukali. Začali se smát. 

Pak mi došlo, že jeden člen party chybí. Byl to Stark.

Zrovna vycházel z výtahu a koukal na ostatní jako na blbce. Pak se koukl na mě a Pandu. Nechápal to ještě víc. Naštěstí nad tím rychle mávla rukou Black Widow. Stark to dál neřešil.

Upřímně... UFFF

Tohle kdyby zjistil, vlastnoručně by mě uškrtil.

Šel jsem k sobě do pokoje, abych se mohl zkulturnit.

Z vedlejší místnosti se začal ozývat hluk. Sofi si asi pustila nahlas nějakou hudbu. A ano, já ji nazval jménem.

Po tom co jsem ze sebe udělal člověka, chci říct boha, jsem se vydal k ní do pokoje, aby to ztlumila.

Ten zvuk byl hrozně otravný.

Brzo zaklepání jsem vstoupil.

Začal jsem otevírat pusu, abych jí řekl, aby to ztlumila.

To co jsem chtěl říct jsem ovšem neřekl, protože jsem uviděl něco, čeho jsem se hrozně lekl.