Vedle mě se něco pohlo. Loki. Podle zvuku jsem poznala, že se zvedá, ale já chtěla ještě spát.

Přetočila jsem se na druhý bok a...

Spadla jsem na zem.

,,Jauu, do pr-prrrr... pračky! To je to slovo"

,,Dobré ráno" řekl posměšně můj miláček. Ano, začali jsme spolu chodit, ale nikdo to zatím neví. Ani Nat.

,, Dobrý" zabručela jsem podrážděně.

 Jsem zvyklá, že každý den o něco zakopnu a hodím držku, ale že spadnu z postele, to se mi stalo naposled před pár měsícema a ten den byl pěkně na prd.

Začala jsem se oprávněně obávat, že dnešek nebude lepší.

Vstala jsem a šla se převlíknout. Potom jsem šla zase k Lokimu a společně jsme se vydali ke kuchyni.

Namazala jsem nám topinky máslem a marmeládou. Jednu jsem podala jemu a druhou jsem začala jíst sama. V půli cesty k mým ústům, mi snídaně spadla na zem.

Tou namazanou stranou dolů.

,,Arghhh, jak jinak..."

Loki se mi začal smát a já po něm hodila jabko, co bylo na stole.

Netrefila jsem se. Co jsem v tak blbej den mohla čekat.

,,Vedle"

Jestli se bude smát všem mým failům, tak se asi dneska umlátí smíchy.

Když se dost nasmál, řekl: ,,dneska začneme s tréninkem tvých schopností. Nevíš o nějaký místnosti, kterou nezničí ani tvá nešikovnost?"

Protočila jsem očima.,,Dole je tělocvična. A nemůžu za to, že mám dneska blbej den".

,,Jasný, jasný. Tak za 10 minut tam"

Nic jsem neodpověděla a rovnou se šla převlíct do pohodlnějšího oblečení.

Byl sladěný do zelený.

Do tělocvičny jsem přišla přesně na čas.

Loki už tam byl. Pak začala dlouhá nezáživná přednáška o tom, jak se schopnosti používají. 

Vnímala jsem tak, abych pochopila jak to funguje, ale když pokračoval o tom, jak vznikl éther díky kterému schopnosti mám, přestala jsem dávat pozor úplně.

Dokonce jsem asi i na chvíli usnula. A to jsem celou tu přednášku stála.

Probral mě až jeho smích.

Potom začal říkat jak se do mě éther mohl dostat.

Zpozorněla jsem.

Řekl několik možností, ale tady na Zemi byla proveditelná jediná a to ta, že ho do mě někdo "dal".

,,Ale kdo?"

,,To nevím" řekl prostě.

Pak jsme začali trénovat.

Ze začátku mi to moc nešlo, ale Loki mi pomáhal a nakonec mi to šlo.

Sice se to neobešlo bez spousty pádů a rozbitých všech věcí kolem.

Po asi třech hodinách trénování mi to už fakt šlo.

,,Pro dnešek končíme" řekl Loki a vydali jsme se  nahoru.

Všude bylo zhasnuto a když jsem se podívala z okna, zjistila jsem, že je noc.

Tak jsme tam byli asi dýl jak 3 hodiny no.

Hned co jsem ulehla do postele jsem usla.