Jak táta včera řekl, tak se stalo a hned ráno se Nat vydala za Prdiduhou.

Po půl hodině se vrátila do obýváku se zoufalým pohledem.

,,Nechce ani říct jak si říká, zmetek jeden" ulevila si.

,,Pan Prdiduha" pronesla jsem a všichni kromě Lokiho na mě hodili "co to ksakru meleš" pohled.

,,Pan Prdiduha" zopakovala jsem ,,Tak se jmenuje"

,,Hele nech si ty vtípky na jindy, buď tak hodná" řekla Natasha když si unaveně sedala do křesla.

,,Já si nedělám legraci" obhajovala jsem se.

,,Je to pravda, řekl nám to než jste přišli. Tady Sofi u toho chytla záchvat smíchu" zastal se mě Loki.

,,Jako fakt!?" vykřikl táta a já si nebyla jistá jestli to byl komentář k mému záchvatu smíchu nebo tomu jménu.

Pak se vydal za tím pošukem, co si říká Prdiduha.

Ale ani jemu se z našeho vězně nepodařilo dostat pořádné slovo.

Takhle to pokračovalo i u ostatních, až z něj byli všichni na nervy.

Už byla řada na mně a Lokim.

Vešli jsme do vyslýchací místnosti a on se ani neuráčil se na nás podívat.

Taková drzost!

,,Jak je?" zůstala jsem milá. Neodpovídal, ale já vím jak z něj něco dostat.

Kývla jsem na Lokiho a oba jsme začali mluvit v jeho mysli. Schválně jsme mluvili nahlas a hodně.

Po chvíli už to nevydržel.

,,Co to má být"

,, Jestli nebudeš odpovídat, bude to pokračovat a věř mi, že to může být ještě nepříjemnější" pohrozila jsem a Loki jen souhlasně přikývl.

,,Co chcete vědět?" řekl a znělo to, jako kdyby po nás ta slova plivl.

,,Jak se jmenuješ? A nemyslím přezdívku. Co ten včerejší výstup měl znamenat? Pro koho děláš? A ještě moje soukromá otázka. Jak jsi sakra přišel na tak debilní jméno jako je Pan Prdiduha?" vychrlila jsem své otázky a bála jsem se, že to budu muset zopakovat.

Naštěstí ne.

,,James Yunikon. Pracuju pro Hydru a mám jsem za úkol tě unést. Akorát nevím proč tě chtěj. A na Pana Prdiduhu jsem přišel, když jsem k vám letěl. Potřeboval jsem nějakou přezdívku, takže jsem dost improvizoval".

Koukala jsem na něj jak sůva z nudlí a pak jsem řekla: ,,Tak takovou improvizaci bych fakt chtěla mít. Počkat, nechtěla. Mám lepší"

Loki za mnou se uchechtl.

No jo no, s mým egem je těžký život.

Odešli jsme z místnosti a řekli ostatním výsledek. Samozřejmě jsme ale neřekli, jak jsme ho donutili mluvit. Přece to hned nevytroubíme ne? Ještě by se Wanda mohla opičit.

Celý den se to ze mě a Muflona snažili vytáhnout, ale nic jsme neřekli. Třeba nás pak zase někdy pustí někoho vyslýchat.

Když všichni spali, přelezla jsem k Lokimu do pokoje, kde teď spávam. Samozřejmě tajně.

Uvelebila jsem se v jeho obětí a usla.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Já vím, dneska je to krátký a omlouvám se za to.

Mimochodem, přes 💯 přečtení? Jste blázni?

Díky, díky, díky moc. Jste Boží. 😁😁😁😄😄😄♥️♥️♥️

Papa u další kapči👋👋