Thor

Už jsme byli téměř u cíle své cesty. Díky našemu převlečení nás Chitauri kupodivu nechávali na pokoji. Náhle jsem uslyšel zapraskání v křoví a byli jsme napadeni velkým šedým hubeným vlkem, který se na nás stále s nepřátelským vrčením vrhal. Schoval jsem Lucy za sebe a zoufale jsem se pokusil hodit zdivočelému zvířeti kus masa z mé vlastní nohy, doufal jsem, že je jen hladový a nechá nás na pokoji. Nestalo se tak.
,,Masem si mně nezískáš, bratře, i když se mi líbí pohled na tvou bolest." ozval se vlk nenávistným, lidským hlasem. Ztuhl jsem hrůzou. Vlk se vztyčil na zadní nohy a vzal na sebe Lokiho podobu.
,,Lucy Wilsonová, nemám pravdu?" zapředl Loki úlisně a dívka překvapeně couvla. Můj bratr pokračoval:
,,Mám u sebe tvou sestru." Mně ztuhly svaly.
,,Loki," řekl jsem mírně a opatrně jsem se k něm přiblížil.
,,Nic tím nezískáš. Pusť ji a vrať se se mnou a já ti slibuji, že se vyhneš asgardskému soudu." Lokimu se zúžily oči. Nevěřil mi. Prosebně jsem se na něj zadíval. Pak ledově pronesl:
,,Chitauri tady zůstanou. Nebudou už ničit a propustí ženy. Ale stále budou zde. Ovládám je svými myšlenkami. Jediný pokus o zradu, a obrátí Midgard v popel." Zadival jsem se na něj. Věřil jsem, že je toho schopen. Podali jsme si opatrně ruku a pak Loki zavolal něco v chitaurijském jazyce. Tisíce příšer se seřadilo naproti němu a on jim rychle dával rozkazy. Pak přistoupil k nejvyššímu bojovníkovi, vzájemně se poranili nožem a každý nechal svou krev skanout do rány toho druhého. Pak dva vojáci přivlekli Scarlett.

Loki:
Obrátil jsem se k Thorovi a vysvětlil mu onen zvláštní rituál.
,,Má krev je teď jeho krví. Nepotřebujeme slova ani vysílačky k domluvě. Krev reaguje na pouta, mříže a rány. Takže pokud se mně mne pokusíte zavřít nebo zbít či zabít, pokud se mně dotkne jakýkoliv bicí nástroj, ať už bič, dýka, meč, jakýkoliv ostrý předmět, nechám shořet celý Midgard. Bez jakékoliv výstrahy. Rozuměl jsi?" dodal jsem chladně. Thor nejistě kývl. Pustil jsem Scarlett a vydali jsme se k portálu, který nás přenesl na Asgard.
Splnil jsem své slovo. Odin byl strašlivě rozzuřený, ale neuvalil na mě - víceméně díky Thorovi - žádný trest. Nehodlal jsem mu za to vděčit, neměl na vybranou. Ten pocit moci nad mým starším bratrem se mi líbil. Scarlett a Lucy žíly v paláci s námi. Midgard byl také klidný, Chitauri drželi slovo. Pohled na zpustošenou Zemi Thora velmi bolel, ale já jsem byl spokojen. Podařilo se mi pomstít se, ale nakonec jsme došli vzájemné dohody.

Vše se zdálo být v  pořádku, ale ne nadarmo mi říkají bůh lží a klamu ... Thor se měl již zanedlouho přesvědčit, že věřit mně, Lokimu, se zkrátka nevyplácí ...