Mé zlovolné plány se zdařily. Přicházel Ragnarok, konec bohů. Surtr, démon ohně z Muspellu, zaútočí na Midgard z jihu spolu s armádou ledových obrů z Jotunheimu, které povede můj nevlastní bratr, syn Laufeye a nějaké ledové obryně jménem Iceman (čti Ajsman). Ti půjdou ze severu. Přímo z Midgardu budou útočit na města zbylé síly Chitauri - ti rozpoutají sérii útoků jako první. Surtr a Iceman budou pouze vyčkávat, pokud by se Chitauriům nepodařilo Zemi zničit, jejich hlavní síly využiji proti Asgardu. Byl to šílený plán. Thanos už neměl dostatek magie, aby zajistil izolaci Midgardu a zabránil Thorovi dostat se sem. Takže pokud by se sem ,,otec" vypravil, jeho armádě by nejspíše velel Thor a Bojová trojka (Volstagg, Fandral, a Hogun a jejich ženský protějšek - Sif). Domyslel jsem si, že bych proti sobě měl Asgarďany, Elfy, Vanaheimce a - Avengers.
Musel jsem mít dostatečně geniálně promyšlený plán. Své děti jsem poslal na Midgard předem jako špehy. Jormungardra jsem přeměnil na nevelkou rybu zvanou Midgarďany ,,úhoř" a vypustil jsem jej na pobřeží Severního ledového oceánu na Arktidě, chladném místě Midgarďany pojmenovaném jako severní pól. Až přijde jeho čas, za neskutečného zvětšení se zakousne svou obrovskou zubatou tlamou do ledovce a ocasem dosáhne na druhou stranu světa na jižní pól, Antarktidu. Tímto posunem vyvolá obrovské zemětřesení a kilometry vysoké přílivové vlny. Midgard nejprve opláchnou přívaly vod, a posléze Fenrir sežere Slunce a Měsíc. Do nastalého chaosu zaútočí Chitauri a Obři. Midgard padne. Mně nevadí vládnout v chaosu a ruinách. O moc mi nikdy nešlo. Šlo mi pouze o Thora. O pomstu. Vidět ho zlomeného a ideálně rovnou mrtvého.

Můj hněv na malý okamžik polevil. Seděl jsem v kokpitu nenápadného letadla a klidně jsem levitoval nad Midgardem a obhlížel situaci. V ulicích byl klid, bylo právě ráno. Lidé spěchali do práce, aby si vydělali trochu peněz, které jim stejně dlouho nevydrží a musí je vydělat znovu. Nechápal jsem tento midgardský systém. Kdyby měli zlato jako na Ásgardu, jisté by si jej vážili více. Ulicemi jezdila auta, která vyfukovala šedivý páchnoucí kouř. Všechno na Midgardu smrdělo. Byl to hlučný a uspěchaný svět - zdálo se, že se lidé ani na chvíli nezastaví. Pořád si s někým povídali, hlasitě se smáli, do toho štěkali midgardští psi - malí, docela legrační tvorové, někteří nápadně podobní ásgardským vlkům, jen asi o polovinu menší. Psi na Ásgardu nebyli, v tamějších lesích běhaly pouze smečky šedých vlků, jaké se nacházely i zde na Midgardu. Psi žili vlastně pouze na Midgardu. Výjimku tvořil pouze Garp - tři metry vysoká obluda hlídající vstup do Heliny podsvětní říše která spolu s Chymérami roztrhala každého, kdo vstoupil do jejího království neoprávněně. Během nuceného uvěznění mých synů se spřátelil s Fenrirem a proto se mnou udržoval řekněme neutrálně přátelský vztah. Teď se vše změní. Pomohu Midgardu zbavit se klamu, kterému říkají svoboda.

Při konečném útoku na Zemi se opět zaměřím na New York, který se sotva stihnul dát do pořádku po mém předchozím řádění. Výhoda momentu překvapení spolu s drtivou silou mimozemské armády jej rychle srazí na kolena.

Byl to dobrý plán. Musí vyjít, musí. Můj hněv už byl tak velký, že jsem měl v mozku absolutní rudo. Jediné, po čem jsem toužil, byla pomsta. Těšil jsem se na okamžik, kdy budou všichni klečet u mých nohou. Všechny bytosti. Celé světy.

Thor:
Zmocňovalo se mně stále neodbytnější a silnější neblahé tušení, že bratr i přes daný slib něco chystá. Je to taky bůh lží, mistr klamu a iluzí. Jak jsem mohl být takový hlupák a bezmezně mu věřit? Bylo přece jisté, že se pokusí Midgard ovládnout - znovu. Lucy i Scarlett byly neklidné. Sice si už zvykly na život na jiné planetě, přesto byly úzkostlivé a vyplašené, což těhotné Lucy nijak neprospívalo. Heimdalla jsem bohužel využít nemohl, protože ho Loki izoloval někde na Midgardu, a ani Odinovi havrani Hugin a Munin jej nenalezli, i když je můj otec za tímto účelem posílal na Midgard. Co bylo horší - nenašli ani samotného Lokiho - jistě, jeho kouzla byla vždy dokonalá, možná nejlepší v celém Ásgardu. Proč si toho nikdo nevšiml dříve? Proč každý oslavoval pouze mne a Bojovou trojku? Dříve jsem si toho nijak výrazně nevšímal. Naplno mi to došlo až teď a to byla obrovská chyba. Snad ještě není pro Midgard pozdě ...