Ahoj, jsem na Wattpadu nová. Milují filmy Avengers a Thor. Toto je můj příběh. Komentář potěší.

Loki

Byl jsem vzteky bez sebe. Mé modré oči metaly blesky zuřivěji než můj ubohý bratr tím svým kladivem.
Proč mi všichni lžou? Odin - můj nevlastní otec, který si mě jednoho dne po velké bitvě odnesl jako kořist, trofej a nástroj politické moci z opuštěného chrámu ve věčně zmrzlé zemi ledových obrů, kterým jsem mohl vládnout. Jotunheim. Země mrazivých obrů. Pod vládou krále Layfeye, mého otce. Já sám jsem byl Jotun, i když trochu ,,nepovedený", vypadal jsem jako asgardský bůh, i když jsem se stále na svůj povel - impuls mohl převtělit do tělesné schránky mrazivého obra s rudýma očima a ledovou modrou kůži.
Ale to byla minulost. Má přítomnost se odehrává v Asgardu. V království mocného ,,Všeotce Ódina," který mi lhal celý život, když mi jako malému klukovi tvrdil, že jsem zrozen k vládnutí. Říká o mně, že jsem jeho syn stejně jako Thor, ale proč tedy nikdy nedocení mé zásluhy? Jako malý kluk jsem nechápal, proč Thorovi nadržuje. Když se cokoliv v paláci rozbilo a byl jsem náhodou u toho, Thor hned běžel k otci a žaloval. Jako malý kluk. A tohle mládě že se má stát králem? K smíchu!

Stejně tak má nepravá matka, královna Frigga, Odinova žena. I ona mi namlouvala, že mne má ráda.

Vše se zhroutilo v ten příšerný den, kdy jsem se dozvěděl pravdu. Že nejsem Ásgarďan, nejsem pravý bůh, Ás. Jsem Jotun, Mrazivý obr, potomek krále Laufeye a jakési ledové obryně, která mne téměř ihned po porodu opustila a nechala na zmrzlé pláni, kde mně našla asgardská vojska a Odin mne odnesl pryč.
Odmala jsem byl vychováván jako člen královské rodiny. Spolu s Thorem jsem podstoupil bojový výcvik, byli jsme spolu vzděláváni, hráli jsme si spolu, v pozdějším věku jsme spolu jezdili na koních, z legrace jsme spolu bojovali a nic nenasvědčovalo tomu, že se mi jednoho dne zhroutí vše, v co jsem doufal, a čemu jsem věřil.
Jako malý jsem nikdy nevěděl, co je to zima, můj ledový původ neznal chlad, a tam, kde se Thor a jeho věrní z Bojové trojky - Fandral, Volstagg, Hogun a Sif - klepali zimou, tam jsem chodil jen v lehkých plátěných kalhotách a nechápal, proč jsou mí přátelé tak změkčilí. Nikdy jsem s nimi neměl vážné problémy, a i když jsem se s Bojovou trojkou v jednom kuse hádal, protože se mi smáli, s Thorem jsme měli opravdu vřelý bratrský vztah.

Poté, co jsem se tragicky dozvěděl o svém pravém původu, jsem se změnil. Mé srdce se zatvrdilo vůči celému Asgardu, vůči Odinovi, Thorovi, všem Ásům. A otázka případného následnictví trůnu po Odinově smrti mně zklamala ještě víc. Vládcem všech Devíti světů se má stát Thor. Můj ,,bratr", ten odporný hromotluk, ta hora svalů s hrozivým kladivem Mjollnirem. Co mu mocná Příroda přidala na postavě, to ubrala v hlavě. Inteligencí zrovna neoplývá. Jen pouhé pomyšlení na něj ve mně zvedá vlnu nevolností a nutí mně zatínat prsty v pěst. Thor je hlučný, dává přednost pěsti před diplomacií a rád se napije. ,,Otec" jej často povyšuje nade mně jako skvělého válečníka, který vnesl mír do všech Devíti světů. Ale zatímco on má své kladivo a hrubou sílu, já mám něco víc, i když mé zásluhy nedokáže (nebo nechce) nikdo ocenit. Znám staré čáry a kouzla. Midgarďané, obyvatelé Midgardu - Země, jednoho z Devíti světů pod ochrannou sférou Ásgardu, toto umění nazývají magií. Jsem schopný čaroděj, možná nejschopnější z celého Ásgardu. Umím stvořit iluzi sebe samého i různých předmětů kolem mně, hojit rány a teleportovat se. Ale opět mě v mysli hlodala ta nepříjemná otázka. KDO TO KDY OCENÍ?
Ještě něco k Thorovi. Je zamilovaný. Do dívky z Midgardu. Jakési doktorky Jane Fosterové, se kterou žije na Zemí a užívají si klidu. Ale nedopřeji jim jej na dlouho.
Již brzy vystoupím z jeho stínu. Mám plán. Pomstím se za všechna stará příkoří a zničím vše, co tak miluje.

Já, Loki Laufeyson, původem z Jotunheimu, vychován na Asgardu, jdu tiše jako had Jormungardr, můj potomek, za svým cílem. A pomsta bude má ...