Po příletu do New Yorku na mně čekala nepříjemná zpráva - Barton byl uvězněn a zbavil se mé nadvlády. Ale pořád zbýval doktor Selvig, který z provokace právě na vrcholu Stark Tower sestavil a zprovoznil bránu s Tesseractem. Vše již bylo připraveno a to mi zvedlo náladu. Stál jsem na vrcholu Stark Tower. Vtom jsem zahlédl majitele věže. Iron Man přistál kousek ode mně a zvláštní kulovité zařízení jej zbavilo brnění. Vešel jsem dovnitř.
,,Přišel jsi apelovat na mou lidskost?" ušklíbl jsem se a sledoval jeho reakci.
,,Ne, přišel jsem ti pohrozit." odvětil Tony.
,,Chceš drink?" zeptal se. Znovu jsem se ušklíbl:
,,Zdržování ti nepomůže."
,,Nene, já hrozim. Opravdu nechceš? Já si dám." řekl klidně Stark. Odvrátil jsem se k oknu.
,,Má armáda se blíží a nelze ji zastavit. Čeho se mám bát?"
,,Avengers. Jsme tým nejmocnějších hrdinů světa."
Rozesmál jsem se: ,,Ano, to jsem opravdu viděl." Má víra ve vítězství byla neotřesitelná.
,,Uvidíme, kdo se bude smát naposled." řekl chladně Anthony Stark a vyslal proti mě vlnu zlaté energie. Ta se v plné rychlosti srazila a modrou magií vyslanou z mého žezla a tlaková vlna se Starkem vyrazila okno, takže se zřítil z šestnáctého patra. V duchu jsem se tomu hlupákovi vysmál, ale věděl jsem, že někdo jako Iron Man ten pád klidně přežije, a proto jsem dal znamení Thanosovi. Boj může začít ...