
2. Kapitola
,,Zrzečko nech toho‘‘ zavyla Aria. Stála v doupěti liščat, a kolem ní poskakovali liščata: Zrzečka, Neposeda, Ryš a Lstivá. Lstivá ji právě skákala po hřbetě. A Zrzečka si právě hrála na lovkyni a Ryš s Neposedou se snažili dostat ven z doupěte. ,,Nějak ti to nejde co‘‘? Zasmál se někdo za ní.
Když se otočila spatřila Vichřici, velitelku hlídek která čekala liščátka. ,,No máš pravdu, Vichřice‘‘ řekla ji Aria a snažila se aby ji Ryš a Zrzečka neukousli ocas. ,,Jsou to jenom liščátka, která potřebují mírnou povahu. Já mírná nejsem. Chci furt bojovat‘‘ zakňučela. Vichřice se na ni soucitně podívala. ,,Za chvíli ti končí šsměna. Vystřídám tě‘‘ řekla Vichřice a š Arii ouško. Pak odešla z doupěte. Aria se povzbudivě usmála na liščátka ale ve skutečnosti pěnila vztekem.
Aria vyšla z doupěte liščat a cítila obrovskou úlevu. Lehla si pod velký strom a začala podřimovat. Ani si nevšimla že si k ní Lehl Sasi. ,,Jsi mladá liška. Máš 2. Roky a jsi mimořádně nadaná‘‘ říkal to s obdivem a úctou. Aria se zvedla. Nechtěla s ním být. Ne, že by ho neměla ráda ale on byl k ní většinou hrozně nákloný. Sasi se na ni překvapeně podíval. ,,Kam jdeš Ario?‘‘ zeptal se. Aria si povzdechla. ,,Dělám výcvik na Deltu a za pět minut mám být na Velké skále‘‘ řekla a obrátila se. Věděla kdo bude jejím učitelem ale bála se. Její učitel měl být nejhezčí lišák. Pomalu vyrazila k Velké skále. Velká skála byla hora za táborem. Tábor samotný stál na hoře takže měli nádherný výhled na krajinu pod nimi. ,,Ario počkej‘‘ volal někdo za ní. Aria se zastavila a obrátila se. Běžel k ní její mladší brácha Flyn. Aria se na něj usmála. Byl to ten nejlepší průzkumník a ona na něj byla hrdá. Flyn k ní unaveně doběhl. V puse držel prazvláštní bylinu. Páchla odporně. ,,Léčitel Fireball řekl že tě to uvolní‘‘ řekl a podal jí bylinku. Aria si nevábnou bylinu dala do pusy. Flyn se na ni ustaraně podíval. ,,Jaká je?‘‘. ,,Hnusná‘‘ zakňučela Aria a ihned ji vyplivla. Flyn se ušklíbl. ,,Tak si to užij ,Delto‘ ‘‘ řekl a běžel pryč. Aria se za ním pobaveně dívala. Byl to vedoucí průzkumníků. Obrátila se a vydala se dál k Velké skále. Spíš už nahoru na ni. Kamínky se jí zarývali do tlapek, a její ocas klouzal po skalách. Přesto že na tlapkách měla pár ran kráčela sebejistotě dál. Když došla na vrchol uviděla bílého lišáka. Měl velkou jízvu na boku ale jinak byl celý bílí. Jeho elegantní bílí ocas se leskl a nervózně poškubával. Když se na ni podíval jeho krásné modré oči ji propálili. Jak ji mohli přidělit zrovna jeho? Rockyho. Betu smečky. Její bílá špička ocasu vystřelila do vzduchu. ,,Takže jsi sem přišla Ario?‘‘ Zvedl se a šel k ní. Aria přikývla. ,,První lekci s tebou chci určit liščím duchům. Vím že jednoho neznáš. Přitom k němu každou noc kvílíš. Je to... měsíční liška‘‘. Zadíval se na ni. ,,A ty jí odteď budeš sloužit. Vrať se v noci‘‘. S těmito slovy odešel. Aria se za ním nechápavě dívala. Neměla s ním jít na lov? Pomalu se vydala k posvátnému místu. Odteď jsem služka měsíční lišky!!
Ahoj, doufám že se kapitola líbila. Tuto kapitolu věnuji EliLily12 a coveru který pro mě vytvořila. Je vážně nádherný
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro