(Obrázek s příběhem nesouvisí...ale snad pobaví 😜)

-???-

Kolem mě se rozprostírá čiročirá tma. Ale já vidím dobře. Už jsem si na tmu zvykl. Už vím, kde je jaký roh, kde je slepá ulička, kudy se mám dát. Sice do ničeho nemohu vrazit; jsem přece jen stín. Jsem jako duch. Bez těla. Rád bych ho měl. Ale nemám jaké. Mé staré tělo je moc poničené, než abych s ním mohl manipulovat. Bez těla nejsem ničím více než stín. Než ten nejubožejší stín. Jsem asi tak bezcenný jako oblázek na pláži. Zatím nemůžu nic dělat. Doufám však, že přijde čas, kdy se budu moci pomstít tomu, kdo mě svrhnul a nahradil mé místo na pódiu. Musím být trpělivý. Brzy. Už brzy se konečně dočkám.

-Marionette-

Čekám. Nijak zvlášť se nebavím. Je jedenáct čtyřicet pět. Čekání nemám ráda. To nikdo z nás, když musíme čekat na posledního hráče naší hry. Ten vždy chodí jako poslední. Minuty se vlečou, jako by někdo zpomalil čas. Když se nudíte, čas vám vždy utíká pomaleji. Až konečně uslyším kroky. Hlídač kolem mého boxu projde. Vykouknu ven. Vše je na svém místě. Každý animatronik stojí na svém místě ve své obvyklé poloze. To platí pro všechny až na mě. Já se hýbat můžu kdykoliv. To protože nejsem animatronik. Zvláštní. Právě odbíjí dvanáctá hodina. Třetí noc začíná. Obvykle hlídačova poslední.

-Jeremy- (mohli jste si všimnout, že je tu více pohledů)

Usadil jsem se do křesla. Nic se tu od poslední noci nezměnilo. Jen to, že teď je noc třetí. Něco mu v hlavě napovídalo, že animatronici ho nenechají jen tak vyhrát. A s tímto pocitem ho také napadlo, že to bude čím dál tím těžší. Vzal tedy do rukou tablet. Všichni byli na svých místech. Uf. Zatím. Do jedné hodiny jsem jen kontroloval kamery a natáčel ten zpropadený Music box. Už byla jedna hodina. Zmizel Toy Bonnie. Stačil jsem si za ty tři noci povšimnout, že právě on zmizí vždy z pódia jako první. Jako vždy jsem ho našel v Party Room 3. Nejvíce mi ale hrůzu nahání rozbití animatronici v Parts and Service. Jsou mnohem děsivější než jejich Toy verze. Ale stejně mě všichni chtějí zabít, pomyslím si trpce. Mezitím na kamerách objevím starou (neboli rozbitou = withered) Chicu a Toy Freddyho. Loutková věc z boxu zřejmě nevyleze, dokud nepřestanu točit klikou. Jednoduše nedohraje písnička. A to opravdu nechci. Za pár hovorů od Phone Guye (já vím, že on neví, jak se Phone Guy jmenuje; prostě ho tak budu oslovovat, abych mu nemusela říkat "neznámý muž z telefonu" apod.) jsem se dozvěděl, že má rád Foxyho (toho Jeremy moc nemusí 😏) a nesnáší "tu loutkovou věc z boxu". Jak říkal, mohlo si to jít, kam si zachtělo. Právě proto jsem si domyslel, že "ta loutková věc z boxu" je nejspíš i trochu inteligentní. Nejsem si zrovna jistý, jestli to je vůbec animatronik... Tři hodiny. Snad se dožiju dnešního rána.

(483 slov)