Zbytek vyučování proběhl v pohodě. Dělám si prdel. Furt se okolo mě ochomýtala ta černá hmota. A já se jí pokaždé lekla. Chodila jsem po škole a musela jsem vypadat hodně paranoidně. Bála jsem se už když někdo měl černé oblečení, nebo se třeba jenom zasmál. Konečně zvonek zahlásil konec vyučování. Už jenom oběd a pak dom. Yes! Spolu se svojí třídou jsem si stoupla do řady na oběd. Ti odioti se pořád strkali. Asi po půl hodině čekání jsem si konečně sedla ke stolu. Saša a Sofi si přisedly. K jídlu bylo něco hnusného zeleného. Podle mě se to i ještě hýbalo. Párkrát jsem do toho dloubla. Zkonstatovaly jsme, že tohle žrát nebudeme. Sašu jsme poslaly pro salát a já jsem poslala Sofii pro lžičky. Osaměla jsem. Téměř okamžitě jsem pocítila chlad. V místnosti zavládla aura osamění. Všichni stichli. Ohlédla jsem se. Mezi stoly se procházela černá hmota. Mířila si to ke mě. A nesla tácek??? S tím hnusem? Myslela jsem si, že je chytrá. No očividně ne. Které normální stvoření by tohle jedlo? Přisedlo si to ke mě. Málem se mi zastavilo srdce. Pak to na mě promluvilo. ,, Země volá Sab a ptá se, jestli se tohle dá jíst" uslyšela jsem hlas Erika. Asi se mi to jen zdálo. Usmála jsem se a odpověděla:,, Loď odpovídá že to máme rovnou zařadit do vesmírného odpadu, může to být radioaktivní." Holky se vrátily zpátky ke stolu. Domluvily jsme se, že si dáme sraz u mě doma ve tři.

Hola! Nová kapitola. Jaký máte názor? A děkuju vám za to že jsme se dostali pod stovku v kategorii fantazy!!! A zároveň jsme dosáhli 200 přečtení! Je to skvělé. Doufám že se vám kapitola líbila a zatím bye 😃👋