
Aleš
Ale ne. Aleš. Už jsem se nadechovala k odpovědi, ale Saša mě předběhla. ,, Drbeme o tom, jaký jsi idiot. " setřela ho docela pěkně Saša. ,, Ooouuuuuuuuuu" zařvaly jsme se Sofi najednou.
,, Já mám Lepší nápad" ozval se Aleš ignorujíc Sašu. ,, Sabi dneska ve tři v parku, romantika" navrhl a mrkl na mě. A mě naskočila husina. S ním na rande? To by jsem radši skočila z mostu. ,, Já mám ještě lepší nápad. Dneska ve tři na mostě, modrá velryba. A můžeš začít rovnou padesátým úkolem." odvětila jsem s úšklebkem. Na milisekundu se v jeho obličeji objevilo zklamání. Pak nahodil "svůdný" výraz. ,, Však ty jsi to ještě rozmyslíš kočko" řekl a otočil se na patách směrem k lavici. Protočila jsem očima. Začínám toho mít vážně dost. Už jsem si chtěla začít stěžovat, ale zazvonilo.
Sedla jsem si do lavice a čekala na učitele. Měl zpoždění takže jsem si lehla na lavici a koukala do blba. Ani nevím, kdy přišel, ale při zazvonění na přestávku se mnou škublo. To jsem jako celou hodinu ležela a koukala do blba? A prošlo mi to? OK, tohle bylo divné. Že by mě to pozvání na rande tak strašně rozhodilo? Ne, to si nemyslím. Co když to viděl Dan? Měla jsem se podívat na jeho auru. Počkat.
Po asi milionech letech je tady další kapitola. Nějak nebylo času. A vždy když jsem si vzpomněla, už jsem měla v plánu něco jiného. Znáte to. To bude asi vše a zatím bye 🎁👋
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro