Raději za námi zamknu, i když jsme tu jen my dva a Jungkook už dávno spí, chci mít jistotu, že opravdu nebudeme nikým vyrušeni. Už v tu chvíli, co jsem překročil práh koupelny, se ve mně nahromadilo napětí a žaludek se mi trochu zauzloval z pocitu, že jsem do toho opravdu šel po hlavě. Zaslechnu napouštění vany, proto se na Yoongiho otočím – už tam i nalévá trochu mého olejíčku pro silnější pokožku.

„Pojď sem, sundáme ty obvazy," pobídne mě s úsměvem. Nervózně přistoupím blíž a posadím se na okraj vany, tmavovlásek chytne lem mého trička a jednoduše ho ze mě sundá, já sám si ještě stáhnu kalhoty a zůstanu na vaně sedět jen ve spodním prádle.

„Ještě jsem volal Hoseokovi, aby se o tebe nebál. Požádal mě, abych tě přivezl hned po obědě, nejspíš chce i co nejdřív vyřídit to tvoje cvičení nařízené od doktora," oznámí, aby zahnal ticho mezi námi, zatím, co se pustí do odvazování mých povolených obinadel a odlepování náplastí z celého těla.

„Um, a kdy se zase uvidíme?"

„No... zítra se asi s Jungkookem pokusíme dořešit to přepadení, takže asi nebudu mít úplně čas, alespoň strávíš den s bratrem a my se můžeme vidět zase pozítří, hmm?" navrhne, načež já s uculením souhlasím a sklopím hlavu ke svým stehnům, od kterých mi Yoongi právě odlepuje náplasti.

„Jiminie? Kdyby sis měl vybrat mezi společnou procházkou po parku se zmrzlinou a zastavením u kachen a mezi sezením v nějaké restauraci až do večera, co by sis vybral?" zeptá se mě z ničeho nic a já trochu zrudlý položím dlaň na tu jeho, tím tak na chvíli zastavím jeho činnost.

„Ptáš se mě na rande?" Yoongi se usměje, na hřbet ručky mě elegantně políbí a poté pokračuje v šetrném odlepování mých náplastí, zatím, co za námi stále hučí proud vody z kohoutku.

„Možná. Co by sis teda vybral?" ušklíbnu se nad jeho poznámkou. Tohle jsem nikdy předtím nezažil, neměl jsem ani možnost nad něčím takovým přemýšlet, přesto už znám svou jednoznačnou odpověď.

„Nevybral bych si ani jedno," nejspíš jsem ho právě trochu zaskočil, hned mu to chci ale objasnit, „jde o to, že ani v jednom návrhu nejsi hlavním podnětem. Buď jde o zmrzlinu a kachny, anebo o jídlo a večerní atmosféru."

Yoongi se nad tím zasměje a zastaví vodu za mnou, aby jí nebylo ve vaně příliš. Stále mi hoří celé tělo z jeho dotyků, z jeho přítomnosti, z vědomí, že za chvíli budeme v malém oválném prostoru nazí a společně, opouští mě strach a nahrazuje ho zvědavost a natěšení. A hodně tomu napomohla i tato konverzace.

„Chápu to tak, že bys byl nejraději, kdyby kolem nebylo vůbec nic, jen já a ty?" zeptá se s úšklebkem a já spokojeně přikývnu na důkaz, že naprosto správně pochopil moji myšlenku, „jsi až moc nenáročný, Jimine."

„Heh, byl bys raději, kdybych požadoval dokonalé rande někde v Itálii, v luxusním pětihvězdičkovým hotelu se saunou a nějakými alkoholickými drinky?" zasměju se a Yoongi se pro sebe uchechtne a oddělá moji poslední náplast. Položí mi své dlaně na moje boky, tím donutí mé tělo se napnout a nahne se blíž k mému obličeji, až ucítím jeho dech u svého nosu.

„A víš, že bych to pro tebe hned udělal? Až na ten alkohol, můj šestnáctiletý motýlku," protočím nad tím očima a trochu sklopím hlavu, tím zapříčiním, že se dotknou naše nosy.

„Téměř sedmnáctiletý," obhájím se, ale Yoongi mi to opět vrátí.

„To ti stále k alkoholu nestačí, lásko," pootevřu pusu, že mu na to něco řeknu, ale dojdou mi slova. Jen se tedy stydlivě usměju a nechám Yoongiho, aby mě políbil na rtech, neboť přesně vím, že tohle byl jeho plán.

„Mm, ale líbí se mi tvoje skromnost," zamumlá, když se ode mě odpojí a svlékne si tričko. V tuhle chvíli ztuhnu a moje líčka chytnou rudou barvu, vlastně nejen líčka. Má docela vypracované břicho, není moc svalnatý, ale postavu má opravdu perfektní, alespoň k němu to sedí, ale tohle jsem stejně očekával.

Všimne si, že jsem začal nervózně poklepávat nohou do podlahy, proto si s úšklebkem začne stahovat i kalhoty. Nikdy bych si nepomyslel, že mě bude tolik přitahovat i jeho fyzický vzhled, doteď jsem měl za to, že mi záleží pouze na povaze člověka, ale on je tak moc atraktivní, předtím jsem to tolik nevnímal, ale teď se mi jen potvrzuje moje zamilovanost k němu.

Na sucho polknu, když se přede mnou ocitne jen ve spodním prádle, které je ještě oproti tomu mému více přiléhavé a dobře tvaruje jeho... přednost. Cítím v mém srdíčku menší paniku, neznám důvod, možná je to stále ještě jeden z příznaků mojí stydlivosti. Najednou je ve mně malá dušička, když ke mně Yoongi znovu přijde a pohladí mě po holé paži.

„Nechceš tam jít první?" vybídne mě mile a já sotva stačím nějak odpovědět. Jen se rychle postavím na svoje slabá holá chodidla a dlaní obalenou strupy a puchýři mu zakryju oči.

„J-Jo, ale nedívej se teď... prosím," šeptnu prosebně, doufal jsem, že mě nebude přemlouvat, zlehčovat to a dělat, že to jen přeháním, ale naštěstí je Yoongi natolik soucitný a slušný člověk, že se jen pro sebe pousměje, oddělá moji ručku z jeho očí, které už, jak vidím, jsou zavřené.

„V pořádku, jen si v klidu vlez do té vany," řekne ještě a já s velkým oddechnutím přikývnu na souhlas, ač on to nemohl vidět. Pomalu ze sebe sundám i poslední kus prádla a rychle se posadím do vody, abych Yoongiho dlouho nezdržoval.

„Ummm, můžeš..." tmavovlásek otevře oči a pousměje se na moji osobu sedící ve vaně s koleny přitáhnutými k sobě. On si spokojeně také začne sundávat spodní prádlo, a to mi do mozku vyšle signál se okamžitě otočit na druhou stranu, ještě křečovitě zavřu oči, abych měl stoprocentní jistotu, že ho nezahlédnu ani omylem.

„Skromný a ostýchavý, heh, máš strašně rozkošnou povahu, Jiminie, ale nemusíš se tak moc stydět a držet dál, jsem tady přece jen já," zaslechnu jeho hlas, ale stejně se neodvážím oči otevřít, jen si skousnu ret a hlavu ještě sklopím.

Poté ale ucítím, jak se zahoupala hladila vody, teplé dlaně mi přistanou na ramenech, načež sebou leknutím škubnu, ale hned na to natočím hlavu na stranu a zhluboka vydechnu, když ucítím dotyk nejen na ramenou, ale i na bocích u nohou, neboť vana není příliš široká a Yoongi si nejspíš sedl hned za mě.

„P-Proč sis nesedl přede mě?" vyhrknu ze sebe a konečně otevřu oči, abych se na něj mohl otočit a pohlédnout mu do očí, ale než to stačím udělat, ucítím jeho měkké polštářky rtů přitisklé k mému krku a jeho ruce si mě přitáhnou blíž k sobě, až zády narazím na jeho tělo.

„To bych tě pak nemohl takhle obejmout," odpoví pobaveně, když rty na chvilku odtáhne od mojí pokožky, ale po chvilce polibky zopakuje a posune se až k mému ramenu, kde už mám ale strupy s puchýři, proto se Yoongi včas zastaví, aby mi náhodou nezpůsobil bolest.

„Jestli je ti to ale nepříjemné, řekni mi to včas," ozve se znovu, když mu dlouho neodpovím, ale popravdě, nechci, aby toho nechával. Ač jsem dost napnutý z naší blízkosti a nahoty, stále mě Yoongi zahřívá snad ještě víc než ta teplá voda a já se vlastně cítím dobře. Rozhodně se cítím úplně opačně než ještě v době, kdy se zajímal hlavně o svého bratra.

„To ne, jen je to... nevím, co bych měl dělat," přiznám a opatrně natáhnu nohy, abych je měl také ponořené v teplé vodě.

„Vůbec nic, jediné, co bys měl udělat, je uvolnit se a prostě relaxovat," zašeptá mi těsně u ucha svým lehce chraplavým hlasem, čímž mi způsobí husí kůži po celém těle. Zkusím se tedy párkrát zhluboka nadechnout a trochu uklidnit svoje srdce, dokonce se donutím sám přisunout ještě blíž k němu a zády se na něj lehce položit a opřít si hlavu o jeho hrudník.

„T-Takhle?" Yoongi mě se zasmáním políbí do vlasů a dlaní mě pohladí po boku.

„Heh, jo, přesně takhle, není to fajn?" musím se pro sebe pousmát a přeci jen nakonec přikývnout.

„Vlastně docela jo... ummm, akorát bych tu neměl být déle než deset minut, možná patnáct ještě zvládnu, ale... pak se mi udělají varhánky a ty dost bolí," oznámím svému příteli, ale ten si vyhledá moji ruku pod teplou vodou a proplete si se mnou prsty.

„Neboj, budu hlídat čas," asi mu nemusím připomínat, jak já miluju zase jeho povahu – pozorný a pečující, a hlavně milující celým svým srdcem.

„Miluju tě, Yoongi," odvážím se ozvat do ticha a pevněji stisknu Yoongi ruku. On mi vmžiku odpoví stejně procítěně, jako já jemu. Vlastně ještě víc.

„Taky tě miluju, motýlku, opravdu hodně."

Jak jsem slíbila, jsem tu s další kapitolou <33

Mějte se hezky, hodně štěstí ve škole/práci <33