Zastavím autem před pletivem obehnaným kolem nižšího ovšem širokého bílého domu, jenž patří sestře Namjoonova partnera. Nikdy jsem tady nebyl, neměl jsem důvod, ale když jsem si volal s Joonem, zda bych s ním mohl mluvit, napsal mi tuhle adresu a ať prý pro něj sjedu, když už jsem v tom autě.

Vedle je pootevřená větší brána pro auta, tudy taky vejdu na pozemek a zastavím se před dveřmi, stačilo jednou zazvonit na menší knoflíkový zvonek a už zaslechnu, jak se dveře pomalu otvírají. Doufal jsem, že se hned střetnu s pohledem už nachystaného Namjoona, ale místo něj se na mě usměje jeho vozíčková polovina.

„Kdopak nám to sem zavítal," zakření se, nad tím protočím očima a máchnu paží směrem k vnitřku.

„Namjoon o mně ví, jde už?"

„Mm, ani se mě nezeptáš, jestli si ho můžeš půjčit?" pozvedne obočí, vím, že to nemyslel vážně, přesto mi to nepřišlo vtipné, nejspíš nemám stejný humor, jako má on. Povzdechnu si a odstoupím dál od dveří.

„Počkám na něj, řekni mu, že už jsem tady," Jin mi na tohle neodpoví, se svým vozíčkem se rozjede dál do domu a ztratí se mi z očí. Otočím se směrem ke svému autu za pletivem, přijde mi, že už není takové horko, mám takový pocit, že bude pršet, ale to já jedině přivítám.
Mám rád déšť, voní po něm okolí a nejlépe se při něm spí, pročistí vzduch a hned se člověk cítí víc svěží.

„Promiň za čekání," ozve se za mnou konečně hlas, který jsem tolik očekával. Pousměju se a máchnu rukou, abych naznačil, že mi to nijak nevadilo. Vůbec mi nevadí čekat, spíše se střetnout s někým, s kým jsem to neplánoval, jako je třeba někdo na kolech.

„V pohodě, kam chceš zajet? Někde, kde se dobře komunikuje," řeknu, když společně nasedneme do auta, já za volant a Namjoon na místo spolujezdce. Připoutá se, přitom vydechne přebytek vzduchu a zapřemýšlí se.

„Ehmmm, můžeme třeba do parku, tam je asi na povídání nejlepší prostor," s tím musím souhlasit, hlavně je tam chládek a klid. S kývnutím tedy vyjedu směrem k určenému místu.

***

„Jungkook je sám doma?" optá se mě po chvilce šedovlásek, co procházíme po pěší cestičce ve zdejším parku. Je tady úžasný vzduch a tomu napomáhá i brzké deštivo, nad námi už se to mračí a atmosféra kolem je nasáklá tou stejnou vůní, jako bývá poté, co zaprší.

„Ne, někde trajdá, myslím, že vytáhl ven toho klučinu, kterého učím na klavír," Namjoon se ke mně nahne a pozvednutím obočí naznačí, že by rád věděl detaily, neboť je mu tahle zpráva novinkou.

„Tak klučina?"

„No jo, prvně to vypadalo, že ho Kook brzo vynese v zubech, ale stačil, aby s ním byl jeden den trochu déle a náhle se to přehouplo, ještě se přede mnou nad ním úplně rozplýval, člověk si i řekne, jak je tohle vůbec možné."

Můj společník to odkývne hlavou, nejspíš tomu rozumí, on je hodně inteligentní člověk, dá se s ním rozebírat jakékoliv téma, aniž bych se obával nějaké špatné reakce, anebo snad hádky. Vždycky byl takový, a to jsem na něm nejvíce obdivoval.

„To víš, že to je možné, člověk mnohdy neví, co má před sebou a jak mu to dojde, je konec, všechno se otočí vzhůru nohama, někdy k lepšímu, jindy k horšímu. Ale říká se, že člověka, jenž tě nejvíc štve, ve skutečnosti nejvíce miluješ," zamyslím se nad tím a možná by to v tomhle případě dávalo i smysl. Ale ne vždy tomu tak je.

„Chtěl jsem s tebou mluvit o Jiminovi, Joone," vydechnu konečně při příležitosti a vysoký mladík ke mně stočí zvědavý pohled, „dneska jsem ho vezl k lékaři, nenastoupil na autobus, ale...to je asi vedlejší informace. Každopádně, musel jsem ho utěšit, hodně brečel a já jsem se v tu chvíli cítil, že jsem vlastně teď jeho největší podpora a snažil jsem se mu to i dokázat."

„A podařilo se?"

„Svým způsobem...nejspíš jo. Ale potom jsem ho oslovil trochu jinak, než je zvykem a on se toho hned chytl, myslím, v dobrém slova smyslu. Asi víš, že se těmto lidem říká motýlci, i k tomu jsme se dostali a já jsem se přiznal, že pod pojmem motýl si představím jedině jeho. Co mě ale dostalo nejvíc, to, když řekl: jestli jsem já motýl, tak ty by sis měl říkat květina."

Zastavím se, když svoji větu dořeknu a pohlédnu na lavičku kousek před námi. Možná bychom si mohli taky sednout. Přijdu tedy až k ní a posadím se na dřevěný povrch a Namjoon hned vedle mě, stále zamyšlený z toho, co jsem mu prozradil.

„To zní zajímavě, teď jen otázka, co si pod tím představit, je plno způsobů, jak to mohl myslet. Já bych to třeba pochopil tak, že jsi mu prostě blízký, možná se mu i líbíš, ať už pohledově nebo povahově, jsi pro něj něčím jedinečný, stejně, jako je on pro tebe."

Zahledím se na neurčitý bod před sebou, i já jsem to pochopil podobně, motýlci mají přece rádi květiny, jsou s nimi spojovány, a i Jimin mě přirovnal k něčemu, co je pro motýli typické, ale ať už to znamenalo cokoliv, vyvolalo to ve mně obrovské množství pocitů, po kterých jsem do teď nejistě pátral.

„Joone, kdybych byl svým bratrem, nejspíš bych řekl to stejné, co mi Jungkook řekl o tom klukovi, protože on má jistotu, že ke stejnému pohlaví opravdu pociťuje náklonost, není to pro něj nic neznámého, ale já jsem nad tím tolik nepřemýšlel a nikdy jsem neřekl, které pohlaví mě přitahuje, proto jsou pro mě novinkou pocity, kterým bych za normálních okolností rozuměl..." Namjoon se na mě nejistě podívá a položí mi dlaň na rameno.

„Nestyď se přede mnou a buď konkrétní," řekne a já si pro sebe kývnu hlavou.

„Promiň. Chtěl jsem říct...zamiloval jsem se, ale můj mozek si to nechce přiznat, proto hledá jiná východiska a zbytečně mě mate," vydechnu sklesle, načež se Namjoon usměje a povzbudivě si mě přitáhne blíž k sobě, abych se o něj opíral celou svojí váhou.

„Ahh, Yoongi, vždyť je to v pořádku, není důvod hledat jiná východiska, když sám víš, co k tomu klukovi cítíš. Je to stejné, jako bys něco namaloval červenou barvou a potom hledal cesty, jak ostatní přesvědčit o tom, aby v tom viděli jinou barvu. Je to, jak říkáš, potom tě to akorát zmátne, tak proč to prostě nenechat tak, jak to je?" pousměju se nad tím, věděl jsem, že bude stát za mnou, ale obávám se, že v tom není jen problém orientace, ale i jiných věcí.

„Nejde jen o tohle, Joone...neděsím se toho, že jsem se zamiloval do mužského pohlaví, nepotřebuju se přesvědčovat o tom, že jsem pouze na ženy, když to není nejspíš pravda, ale spíš mě trápí něco jiného. Jimin jde teprve na střední školu, zatím, co já už mám tři roky po maturitě, oproti mně je ještě dítě, a prostě...tenhle cit k němu není vůči němu správný," vydechnu sklesle, ale nad tím Namjoon zakroutí hlavou v nesouhlas.

„Yoongi, byl by dítě, i kdyby mu bylo osmnáct a tobě devatenáct, důležité je, že už dávno není pod zákonem, je dospívající, pomalu vplouvá do dospělosti a opravdu to není takový rozdíl mezi tebou a ním, jak to na první pohled vypadá. Mně bylo patnáct, když jsem měl první vztah, mému bývalému příteli bylo dvacet let a taky nám to vcelku fungovalo, nikdo se na nás nedíval skrz prsty, když nepočítám pohledy kvůli naší orientaci, a ty jsi říkal, že Jiminovi bude sedmnáct, vždyť to vůbec není tak hrozný rozdíl, hmm?"

Namjoon dokáže mnohdy mluvit opravdu tak moudře, a hlavně mi to opravdu pomohlo zvednout náladu a pozitivní myšlení. Možná má pravdu, možná bych se nemusel cítit špatně, možná to opravdu není takový věkový rozdíl, jak se zdá.

„Děkuju, Joone, jsi úžasný člověk, víš to? Ale teď záleží ještě na Jiminovi, dokud mi on sám nedá najevo, že by to mohl cítit stejně, nebudu nic naznačovat a ani nic hrotit, budu se k němu chovat stále stejně, ať už by to bylo z jeho strany jakkoliv," řeknu nakonec svoji myšlenku a Namjoon mě hrdě a souhlasně pohladí po vlasech.

„Takže ti teď budu přát hlavně hodně štěstí, ať už to dopadne jakkoliv, mimochodem, neboj se o tomhle mluvit i s Jungkookem," usměje se a já si nad tím hned povzdechnu a opřu se víc do lavičky, nadechnu se voňavého vzduchu a vzhlédnu vzhůru, když ucítím na své paži malé dešťové kapičky.

„Mm, asi bychom měli jít k autu, než se rozprší úplně," uchechtnu se a šedovlásek ihned přitaká na souhlas.

„Pravda. Tak pojďme."

Zdravím <33

Tak, Yoongi si to v hlavě urovnal, teď ještě čekáme na Jimina :Ddd

Mimochodem, jaký vy máte názor na jejich věkový rozdíl? Klidně řekněte cokoliv, na příběh to nebude mít vliv xdd (Jimin 16, téměř 17 a Yoongi 22) :Dd<33

Jinak užívejte další prázdninový den <33