9. Kapitola
Uběhlo již několik let, s úsměvem sleduji, jak se dostáváš výš a výš ve své kariéře.
Ale, i když máš plno práce, nezapomínáš na mě, Adriane. Každý den za mnou chodíváš k vodopádům, tak jako když jsme byli malí. Já dál studuji na univerzitě, ale ty jsi se rozhodl pro hudební kariéru.
Dokonce ses rozhodl učit děti. Jsem na tebe opravdu moc pyšná. Ukazuješ ostatním všechny krásy přírody. Nikdo z nás nechce, aby další generace, co přijdou po nás, se zapomněly starat o matičku Zemi.
Společně všem ukazujeme, že hraní na hudební nástroj je lepší než hraní na mobilních zařízeních.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro