6. Kapitola
Ušel jsi dlouhou cestu. Všechen čas, který jsem ti věnovala, stál opravdu za to. Od toho dne, kdy jsem se ti rozhodla ukázat krásy přírody, se na vše, včetně hudby, díváš úplně jinak.
Netrávíš čas zavřený doma. Neprosedíš celé dny u svého počítače. Nedíváš se na mě už jako na blázna, tak jako předtím.
Denně chodíme přes luka až k vodopádům, kde ti denně hraji na housle všelijaké skladby. Miluješ to. Sedáváš kousek ode mě v trávě. Máš zavřené oči a pohupuješ se do rytmu melodie.
Nejvíce mě zahřálo u srdce, když jsi řekl, že chceš umět hrát na housle.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro