Osm lvíčat se potácelo vysokou trávou. ,,Kdy už tam budeme? Začínám mít hlad.." postěžoval si malý šedivoučký lvíček. Jeho ouška byla sklopená a různobarevnýma očima se rozhlédl po svých přátelích. Nandi se na něj otočila. ,,Mohl jsi zůstat u Anuky... Takhle si tu budeš stěžovat pořád," otráveně protočila očima. ,,Ale abych řekl pravdu, také se mi ozývá žaludek," přiznal se Rakash. ,,Dobře, dobře. Zastavíme a odpočineme si. Lyno, můžeme zkusit něco chytit, co ty na to?" Nandi se otočila na krémově zbarvenou lvici, která přikývla. Maphe se unaveně posadil na kámen a ohlédl se. Ušli celkem dost, skála, která se tyčila nad krajinou, však byla stále vidět, ale to ona bude vždy. Spíše se rozhlédl po hlídce. Kdyby je někdo načapal, měli by problém, ale když se jen porozhlídnou rychle za hranicemi a do stmívání se vrátí, nebude to problém, ne? Xurius padnul vedle kamene a tlapkami si parkrát přejel po hlavičce. ,,Už nemůžu," zavzdychal a s vyplazeným jazykem se podíval na tmavého lvíčka vedle sebe. Rakash se trošku zasmál. ,,Vypadáš jako rozespalý hroch," zašklebil se hravě. Xurius se zvedl do sedu. ,,No ty jsi rozcuchaný jak pes hyenovitý," zasmál se a tlapkou do něj lehce strčil. Stačila chvilka a už se oba dva hravě překulovali jeden přes druhého. ,,Myslela jsem, že jste unavení," zamumlala Uzuri a vyskočila k Maphovi, kde se usadila. ,,Vypadáš zamyšleně," střihla kulatým ouškem. Maphe se na ní podíval a švihl ocáskem. ,,Ano, jsem zvědavý, kdo bude můj učitel." Uzuri se trošku zasmála. ,, Není to snad jasné? Kdo jiný, než tvůj otec. Jsi dědic, ne? Takže tě musí učit sám král," rozhlédla se, jestli někde neuvidí dva lvice co odešli. Neviděla, ale slyšela výkřik ptáků a drobných savců, takže odhadla, kde asi jsou. ,, Máš pravdu, pokud to bude můj otec, tak se budu snažit být jako on," usmál se Maphe. Uzuri se jen zasmála. ,, Vždyť ty už jsi prosimtě~." Maphe se drobně zastydil. ,,N-no.. a kdo bude učit Xuria?" změnil rychle téma. Uzuri se zamyslela. ,,To nevím.. kdo nemá učedníka?" ,,No, Celeri si učedníky zatím nebere, to víme... Neshi má Biu, Zafiře ho nešoupne a Leonora má Lynu. . Víš, že tvůj otec si trošku potrpí na výcviku. Vousky má vždy hladké, když vidí, že si vedete dobře," zasmála se. Maphe se usmál, byl to hezký kompliment. ,,Nemůže ani Karovi," vmísila se do rozhovoru Pic a taky k nim vyskočila. ,,To je tak arogantní lev! Hříva načechraná, srst urovnaná, oči třpitivé... Pýcha až nad mraky! Je mi Nandi až líto, že ho má za učitele!" zašklebila se a to donutilo všechny se zasmát. ,,Sarafina je moc mladá.. Kai by mohl, to je pohodář," pousmála se Pic. Maphe přikývl. Světle šedo-béžový lev byl milý a velice empatický, byl by nejspíše skvělý pro jeho bratra. ,,No... a tím jsme vše vyřadili, protože nemyslím si, že by-" nasucho polkla. ,,Ne! Arawnovi ho snad nedá ne?!" vyjekla Uzuri. Maphe se zatřásl, nevěřil ani jednomu z těch nováčků, jen Vivi, malému fenkovi. Ta byla vskutku jako oni.

,,O čem je řeč?" ozvala se Lyna přes dva malé ptáčky, které držela v tlamě. Nandi vyšla za ní, také s dvěma ptáčky v tlamičce. ,,Ehh... Peří," vyplázl Xurius jazyk. Lyna se lehce zamračila a odložila drobný, ale úspěšný úlovek. ,,Příště si lov sám! Nandi se málem zřítila do trní!" Mrskla ocasem ke své kamarádce a Xurius lehce pod její přísností ucukl. ,,Omlouvám se.." zašeptal pouze. ,,Co je to za ptáky?" pozvedl Rakash obočí. Lyna se uculila. ,,Křepelky vdovky a to co má Nandi jsou Čírky.. popelavé myslím." Čírky byly větší než křepelky, byly to takové středně velké kachny. ,,Na co čekáme? Ať můžeme dál ne?" pobídla je Pic a hned si ukradla jednu křepelku. ,,Hej!" Rakash na ní pobaveně skočil.

. . .

Ocitli se jinde, na děsivém místě. Jejich tlapky se začali trošku bořit do lepkavého bahna. Maphovi to ušpinilo krásně čistou srst, až se oklepal a tím pocákal Pic. ,,To jsi si mohl odpustit!"prskla na něj. Maphe stáhl ouška. ,,Nehádejte se, vypadám snad, jako bych to bahno milovala?" protočila Nandi očima a vyskočila na pevnou zem. Pevná ovšem nebyla, a tak oranžová lvice zahučela skoro až po krk do čvachtavého bahna. Překvapeně vyjekla a začala kolem sebe házet tlapkami. Lyna, která šla hned za ní, jí rychle popadla za kůži na krku a vytáhla jí z hlubší mělčiny. ,,To je nechutné..!" odfrkl si Xurius. ,,Souhlasím s tvým bratrem, Maphe," zamumlal Rakash a zastřihal ušima. Měl pocit, že něco slyšel. Moonlight šel poslední a byl potichu. Uzuri se na něj otočila. ,,Děje se něco? Jsi nějaký zamlklý." Moon se jen trošku zamračil. ,,Nestarej se..." zamručel nepříjemně a pouze stočil pohled. Uzuri sebou lehce trhla, ale ne nijak výrazně. Zase se věnovala cestě. ,,Pevná zem!" ozval se Xurius a vyskočil na malý kámen. Půda okolo něho byla uhlazená. Nebyli v bažině, ale kousek od ní. Nijak je to ale neuklidňovalo. Všichni ho následovali. ,,Tak mladí lvíčci... Co tu děláte tak sssami?~" ozval se syčivý hlas. Maphe sebou prudce trhl, Nandi leknutím nadskočila a Lyně uklouzla noha na bahně a zřítila se do něj po hlavě. Ze stromu vedle nich se dolů sesunula olivově šedá hlava s hnědými skvrnami. Její zelené pronikavé oči s divoce výraznou čárkou uprostřed je děsivě pozorovaly. Xurius se choval za ostatní. Nikdo z nich se nachvilku nepovážil mluvit, ale nakonec lehce vystoupila Nandi. ,,J-jen procházíme. Nechceme trable," snažila se, aby se jí neklepal hlas. Krajta si je všechny pozorně prohlédla. ,,Kampak máte namířeno, moji milí? Tady je to pro vásss nebezpečné~" zasyčela znovu, až jí vyjel z tlamy jazyk. Lyna věděla, že tohle je škrtič a i když nemá jedové zuby, její stisk by je rozdrtil všechny najednou. Ovšem krajta vypadala klidně. ,,Chceme se dostat přes bažinu.. p-prý je tam zajímavé území," odpověděla znovu Nandi. Už zněla více nebojácně. Krajta se rozhlédla. ,, Mám pro vásss zkratku~," svým těžkým a velice dlouhým tělem se svezla až dolů. Maphe hlasitě polkl. U všech králů! Ten had je obří! ,,Opravdu?" Ozvala se tentokrát Lyna. ,,V-vy nás ne-nesníte?" Zeptal se zaražený Xur. Krajta jen vydala podlouhlý, syčivý zvuk, jakoby se zasmála. ,, Jissstě, že ne. Nechci mít problémy u vašeho veličenssstva." Oči cíleně upřela na Mapha, až sebou malý lev znovu škubl. Krajta se plazila po překvapivě tvrdém povrchu a lvíčata šla za ní. Byla opravdu mohutná, div se nepropadala. Rakash nad tím nevěřícně zavřel malou hlavou. ,, Nevěřím jí...!" Sykl Moonlight Pic. Ta pouze zavrtěla souhlasně hlavou. Rakash s nimi také souhlasil. Bylo jim řečeno nikdy nevěřit hadům, ale, co když krajta mluví pravdu? Takhle by se stihli vrátit před soumrakem určitě! Krajta se lehce zvedla se svým tělem a začala se plazit okolo stromu. ,,Tady má cesssta končí... Dál jděte sssami, cukroušššci~" zasyčela. Všichni ještě stáli na místě, dokud i špička ocasu nezmizela v koruně stromu. ,,Snad mluvila pravdu," povzdychl si Maphe a zašel do hustého křoví. Lyna šla hned za ním a Nandi je následovala. Za Xuriusem se ozvalo hlasité zasyčení. Xur i Rakash sebou prudce trhly, aby mohli čelit dlouhému a dost vysokému hadovi. Kobry tělo bylo černé, s častými žlutými pruhy, žlutou tváří a břichem. Tohle už jedovatý had byl a nevypadal dvakrát přívětivě. ,,Pryč!" vyhrkl Rakash a lehce vrazil do Xuriuse, kterého svalil do křoví. Kobra sebou trhla kupředu s cílem zabořit jedové zuby do tmavého lvíčka, ale Rakash též skočil do křoví, ve kterém také zmizel. Moonlight se odrazil, dopadl na tělo kobry a opět se rychle odrazil, než se do něj zakousla. Kobra sebou vztekle zaškubala a tak dala šanci i Uzuri, aby vzala nohy na ramena a rovnou do křoví. Trní jí lehce trhalo pískově zbravenou srst. Vyletěla ven ze křoví a už nestihla zabrzdit. Vrazila plnou silou do Moona, který stihl zastavit za Lynou. Lvice se i s jedním lvem se zřitili z malého srázu a začali se kutálet po ztvrdlé a zašpiněné zemi dolů. ,,Lyno!" vytřeštil Maphe oči, jelikož jeho kamarádka ještě před drobnou chvilkou stála vedle něho. ,,Nestůjte tu jak antilopy čekající na geparda... Hněte sebou!" zavčela Nandi a začala opatrně sjíždět drolící se půdu. Maphe to s Rakashem i Xuriusem vzali po kamenech hned vedle. Pic, jakmile uslyšela syčení za ním, taky radši začal sjíždět, ale podjela jí noha, takže se začala spíš kutálet jako plod ze stromu, přičemž srazila Nandi. ,,Myší mozku!" prskla na ní, když se dole svalili. Pic se lehce zamračila. ,,Stála si v cestě! Nemůžu za to, že jsi tak velká!" prsknula na oplátku tmavší lvice ,,Noták! To se tu hodláte servat?" skočil mezi ně Rakash, který byla už dávno v klidu dole, ještě před nimi.

,,Au... asi jsem si něco zlomila," postěžovala si Uzuri, zvedla se z Moona a Lyny. ,,To spíš tohle je myší mozek..!" zavčel Moon, vstal a oklepal se. ,,Omlouvám se, nevěděla jsem, kde je konec..." Moon se zamračil a už chtěl něco říct, ale Maphe ho přerušil. ,,U všech králů..." vydechl překvapeně. Uzuri střihla tázavě ouškem, ale pak vyvalila oči, jako všichni ostatní.  Rakash švihl ocasem. Ležela před nimi velká kostra, nešlo ani říct čeho. ,,No.. ale páchne to tu namátně," ohrnul Moon nos. ,,Pojďte!" pobídla je Pic a Nandi vyběhla za ní, jakoby na malou hádku zapomněla. ,,N-no nevím..." Zašeptal Maphe. ,,Možná by jsme měli-" ,,Neříkej, že území, kde vidíš kostru, bahno a rozpadající se pohyblivou zem, ti nahaní hrůzu, dědici," odfrkl si Moon a šel za ostatními. Maphe si povzdychl a ještě se podíval na Lynu, zatímco Xurius šel s Rakashem dál. Krémová lvice se zvedla a vyklepala si z kožíšku prach a kamínky. ,,Jsi celá?" střihl světlý lev starostlivě ouškem. Lyna přikývla a pousmála se. ,,Nemusíš mít žádné starosti," přátelsky do něj něžně strčila a vyběhla za ostatními, aby je dohnala. Maphe si ještě jednou povzdychl. Jestli tohle nějak zjistí jeho otec, bude v maléru... Pomalu se rozeběhl za ostatními a nevšiml, že se na něj dívaly dva páry očích, jedny zeleno-žluté a druhé jasně žluté. ,,Přišla návstěvička~," zasmál se majitel žlutých očích a odběhl i s druhým pruhovaným stvořením za křivé a vysoké kameny.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Imma back! Určitě jsem vám moc chyběla, já vím xD. No, doufám, že se vám tato kapitola bude líbit, tu další hodlám mít delší, jelikož jí trošku smíchám s ještě další věcí, ale snad si mou amatérskou četbu jakžtakž užíváte. :D Další díl apokalypsy bude, až bude trošku víc hlasů, ale ten, kdo se do apokalypsy nehlásil, může klidně volit také C: A tato krásňoučká kapitola má 1790 slůvek, takže xD

Jinak! POJĎTE A TROŠKU ZVEDNEME MOJÍM DVOUM SKVĚLÝM KAMARÁDKÁM A TAKÉ POMOCNÍKŮM, KTEŘÍ SE PODÍLEJÍ NA TVORBĚ APOKALYPSY A JSOU MÝM VZOREM (bez nich bych tu nebyla :3)! Pojďte trošku hypnout MakyKulik & the_czech_schnitzel ❤💚💙💜. Bez nich bych tu s vámi nebyla! Cx moc moc vás prosím! Mají i úžasné knížky! Vsadím se, že si je zamilujete 😍