Probudila jsem se do pomalu sněhové bouře, ano tak to venku vypadalo. Otevřela jsem políčko 9. A začala si číst papírek.

,,Je vážně mnoho oříšků,
Já jejich barvu znám.
Máš ráda barvu oříšků?
Na to já se tě ptám.
S láskou,
Ten s oříškovými kukadly♡"

U toho byl přibalen malý lískový oříšek. Rozlouskla jsem ho a s chutí ho snědla. Vedle kalendáře byl ještě lístek od Marlene se vzkazem:

Nechtěly jsme tě budit, tak až se vzbudíš, tak za námi přijď na snídani.
Marlene.

Tak jsem se rychle upravila a běžela na snídani za holkama. Seděly společně s Poberty a Frankem. Ani mě to nepřekvapilo. Posadila jsem se na poslední volné místo mezi Marlene a Jamese.

,,Dobré ráno!" Řekla jsem všem.

,,Dobré ráno Lily!" Řekla většina osazenstva. Snídali jsme za příjemné konverzace, a já se cítila skvěle, i přes to, že venku pomalu zuří sněžná bouře.

James do mě lehce drknul tak jsem se na něj podívala. Naznačil, že mi chce něco dát pod stolem. Vložil mi papírek do ruky, naše prsty se lehce dotknuly, nacož mě lehce, ale příjemně zašimralo na prstech.

Rozevřela jsem papírek.

Nechceš dnes zajít do knihovny?
Střapatý pako.

,,Jak jsi tohle zjistil?" Zeptala jsem se s údivem.

,,Lily tys dříve vyřvávala "To střapatý pako Potter! Jak ten mě štve!" Takže myslím, že je jasné jak to vím." Odpověděl James a pousmál se.

,,Promiň, to je mi líto." Řekla jsem s fakt očividným proviněním.

,,To nic Lily. Půjdeš?" Zeptal se nejistě.

,,Jasně, že jo! Můžem klidně hned." Řekla jsem a koukla na Jamese s otázkou v očích.

,,Jak si přeješ." Odpověděl a tak jsme vyrazili směr knihovna.

,,Tak co tu budem dělat? Učit se nemíním takže...?" Ptal se James.

,,Co si jen tak povídat? Třeba... od kdy to o Remusovi víte?" Zeptala jsem se Jamese.

,,Co? Co bychom o něm měli vědět?" Zeptal se dost rozhozeně a nervózně.

,,Nemusíš to na mě hrát. Vím, že je Remus vlkodlak." Sdělila jsem mu.

,,A, A ty se ho nebojíš?" Zeptal se nejistě.

,,Ne, proč bych se ho měla bát? Je to pořád ten milý kluk, který to ale nemá moc lehký." Dokončila jsem svou myšlenku.

,,Tak dobře, řeknu ti o tom víc, ale někde jinde, kde bude víc soukromý."

,,Do vaší ložnice nejdu." Řekla jsem se smíchem.

,,To ne, my jdeme jinam." Řekl tajemně James, vzal mě za ruku a táhl mě do hlubin hradu.