26
Rafael si povzdychl "Dobře to je v pořádku.Nevstávejte.Půjdu ty dveře otevřít"Protočil očima a šel otevřít dveře a když je otevřel usmál se."Aarone co tady děláš?"."Věc kterou kterou tady vždycky dělám,když jsem tady"usmál se na něj Aaron."Samozřejmně"Rafael věděl že jde Aaron právě za Maxem.Rafael si oddechl,když věděl,že je tam Aaron pro jeho bratra celý den.Poté,co Max řekl svým rodičům všechno o té noci.Poděkovali Aaronovi snad tisíckrát a on řekl všechno co se dělo když Max nebyl doma.
Po nějaké době a po všech rozhovorech si Lovci Aarona velice oblíbili.Byli opravdu šťastní že Max měl po boku někoho,jako byl Aaron.Dokonce Maxe přesvědčil aby vyšel z jeho pokoje."Ahoj Aarone.Proč jsi pořád tam?Pojď dál"Magnus stál za Rafaelem a jasně se umál.Pokaždý,když Aaron přišel Magnus byl opravdu šťastný a zdálo se že zapoměl na jeho starost ohledně Maxe na krátkou dobu.Aaron přikývl a vešel do vnitř.
Alec dal na stůl další talíř aby si mohl dát snídani."Dobré ráno Aarone.Rád tě vidím.Jaká byla tvoje hlídka?"zeptal se ho Alec."Bylo to v pohodě pane.Žádné zvláštní věci venku".Alec se zasmál."Víš že mi nemusíš říkat pane.Nejsme v institutu a nebo ve službě". "Tati musíme jít!"Rafael vykřikl od dveří."Ano už jdu"Alec popadl svoji bundu ale než šel k Rafaelovi promluvil si znovu s Aaronem "Takže já a Rafael musíme do isntitutu a Magnus musí jít za zákazníkem.Max...Max je víš.."Alec ukázal na Maxovi dveře.
"Ano děkuji".Když odešli Aaron přišel ke dveřím Maxe."Maxi?To jsem já Aaron"čekal ale nedostal žádnou odpověď."Tvůj bratr a rodiče odešli a jsou pryč jsem tu jenom já".Najednou Aaron slyšel hluk na druhé straně dveří.Max přistoupil ke dveřím.Když uslyšel Aaronův hlas bylo to jako by se probudil z hlubokého spánku.Když dorazil ke dveřím položil své ruce na tvrdé dřevo a potom na dveře položil i čelo.Pak zašeptal něco co bylo sotva slyšet "Aarone?.."
Tak měli jste pravdu 🙈🙈
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro