Schylovalo se k dešti. V dáli zněly hromy a občas se objevily i blesky. Rozsáhlé šedé mraky dolů spouštěly kapky, kterýma zářily poslední paprsky slunce, jenž se již začalo schovávat za šedá mračna...
,,Kouřový měsíci." Mňoukla chladně  černá kočka s ledově modrýma očima. Hnědošedý kocour jí kývnutím pozdravil a počkal, až za ním vyskočí na vysokou skálu.
,,Schyluje se k dešti." odmlčela se černá kočka. ,, Přijde bouře."
Kouřový měsíc na ní zmateně mrkl. ,,Ano, já vím, Půlno-."
,,To není všechno," zmrazila ho opět Půlnoc pohledem. ,, Bouři rozpoutá jed, který pronikl až do srdce hromu." zavrčela.
Kouřový měsíc od ní odtrhl zrak, svěsil hlavu a povzdechl si. ,,Chápu, nové proroctví od Hvězdoklanu."

Břečťanová stěna, jež zakrývala vchod do tábora se rozhrnula a prošla jí tmavě šedá kočka. ,,Nechci váš čajový dýchánek rušit," začala. ,,Ale vedu vám návštěvu." mrkla vzrušeně. Za ní z tunelu vystoupili dva kocouři, jeden téměř černý s nevýraznými fleky a překříženýmy jizvamy na hrudi, druhý hnědý, světle mourovaný se zlatýma očima.
,,Návštěvu?" zašeptal Kouřový měsíc. ,, Doufám, že je to důležité."
Kouřový měsíc koutkem oka zaznamenal, že do tábora se protáhla ještě zrzavá kočka a světle šedý  kocourek s tmavšími pruhy. Byla to Jiskra, průzkumnice a nový učedník, Měsíček.
,,Ti dva se prali těsně u tábora. Vlastně se divím, že jste je neslyšeli!" Ohlásila Temná noc.
,,Možná jste prostě jen hluché krysy..." Přecedil mezi zuby hnědý mourek.
,,Tak co s vámi?" mrkl na dva kocoury Kouřový měsíc.
Půlnoc, která stále seděla vedle něho ani necekla.
,, A jak se vůbec jmenujete?" Optale se Kouřový měsíc.
,,Tanečník. Jmenuji se Tanečník." mňoukl tmavý kocour. Mourek vedle něj jen zavrčel ale nic neřekl.

,,Zatím zůstanou tady," mňoukl Kouřový.
Tmavý kocour se pousmál a zavrněl ,,Bude mi ctí."
Kouřový měsíc zasekal ocasem. ,,Jako vězni."

Omlouvám se, že je prolog moc krátký xD. Ale i tak doufám že jste si prolog užili a u další kapky zdar! ♥️