•kapitola III•
Už je to asi úplněk od doby, co jsem potkala Červenku.. napadlo Vločku, když seděla opodál od vysoké skály. Den to byl jako každý jiný. Kouřový měsíc a jeho družka Ostružina polehávali opodál, jejich koťata a pár dalších si hráli těsně u vysoké skály a Hvězdář, společně s Tanečníkem seděli v rohu. Na ně se Vločka zaměřila. Tanečník od ní seděl zády a něco Hvězdáři říkal. Ten chvíli letmo přikyvoval, ale pak mu věnoval překvapený pohled a zahleděl se na Stínové srdce, který pochrupával u válečného doupěte.
,,Všichni válečníci, učedníci a průzkumníci nechť se dostaví pod vysokou skálu!" Vyjekla Temná noc najednou.
Na skálu vyskočil Kouřový měsíc, jehož překrásná srst vála ve větru.
,,Na naše území se vrátily lišky!" prohlásil. ,, Ode dneška budou platit přísná opatření. Učedníci bez svých učitelů neopustí tábor. Koťata a matky mají vycházení mimo tábor, zakázané úplně." dopověděl, přičemž propálil všechny shromážděné pohledem.
Vločka jen protočila oči v sloup. Zase nějaké omezení! A pak zahlédla svoji oběť, osamoceného Hvězdáře.
Vločka docupitala k Hvězdáři a posadila se vedle něj. ,,Co chceš?" Zabrblal.
,,Ráno jsem na našem území viděla cizí kočku, pojď to se mnou prozkoumat!" vypískla a vydala se k břečťanové štěně. Hvězdář, který po pár vteřinách pobral, co mu Vločka vlastně sdělila, tiše zanadával a vydal se za ní.
,,Kde je to podělaný kotě.." zavrčel, přičemž se rozhlížel po okolí.
Vločka byla celá šťastná, že se její ďábelský plán vydařil. Chudák Hvězdář pomyslela si. Když se ujistila, že je dosti daleko, začala Červenku schánět. V dálce zahlédla ryšavý kožíšek. To musí být ona! Usmála se. Mohla bych jí překvapit! Dostala geniální nápad.
Jakmile od ní byla několik zaječích délek daleko, skočila na ní. Najednou pod sebou uslyšela vyděšené zakňourání. ,,No dóprčic! To je liščí mládě! Tak Kouřový nekecal!"
Než ale stačila utéct, něco jí draplo za nohu a odhodilo. Proletěla houštím a sejmula černého kocoura, který právě lovil. Ten jen naštvaně vyskočil na nohy, přičemž věnoval otrávený pohled šedé učednici.
Vločka vyjekla bolestí. Chtěla vstát, ale nemohla. Neznámý jí věnoval soucitný pohled. Jakmile se k ní sehl, svraštil nos. ,,Liška" zavrčel.
Už už jí chtěl pomoct vstát, ale najednou ho srazil Hvězdář a ochranářsky se před Vločku postavil. ,, Drž se od ní dál, nebo uvidíš!" zavrčel výhružně. ,,Mňauvajs" odvětil kocour.
Z keře za Hvězdářem se tiše plížila liška.
Cizinec, který který stál čelem k němu se rozběhl. Hvězdářův bojový výraz se změnil v překvapený, když ho černý kocour jen oběhl. Udiveně zamrkal, přičemž viděl tuláka drápat lišku po čumáku. Zvíře zakňučelo a uteklo.
,,Ty jdeš s námi, pomůžeš mi odnést to hloupé kotě. Bez protestů." spražil ho pohledem Hvězdář. . .
Tahle kapitola je dle mého nejvíc! xD Psala jsem jí s ChocolateKara (Rychle jí jděte sledovat!). Možná proto je to tak vtipný a retardovaný. xD
Tak co? Máte nějaké typy, co bude s Vločkou? A kdo je vaše oblíbená postava?
Do příští kapitoly zdar!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro