•kapitola II•
,,Vstávej!" zavrčel kocouří hlas a hned štouchl do světle šedé učednice.
Světle šedá učednice pomalu otevřela oči. Nad ní se skláněl Měsíček. Seděl vedle ní,pozoroval jí a po chvíli mňoukl; ,,Dnes jdeme na průzkum! Těšíš se?"
Vločka radostně zavrněla, přičemž jí v očích zazářily radostné jiskřičky.
Spolu s Měsíčkem vyšli na mýtinu, kde už Temná noc říkala kdo půjde.
,,Na dnešní průzkum půjdou: Hbitá střela, Liščí ocas, Vločka, Měsíček, Pírko a Tichý trn." kývla na skupinku koček Temná noc. ,,Jo a povede vás Liščí ocas." dodala ještě.
Vločka radostí nadskočila, ale následně si uvědomila že s ní jde i její otec - Tichý trn. Její táta vedle ní stál a pousmál se. Nechci se před svým tátou ztrapnit! Projelo Vločce hlavou.
,,Už se moc těším!" Pískl Pírko a radostně zvedl ocásek do vzduchu.
Do čela skupiny se protlačil Liščí ocas, kterého všichni tiše následovali ven z tábora.
Skupina koček tiše procházela lesem. Liščí ocas je vedl někam až za hranice jejich území, kam většinou průzkumníci chodí zjišťovat, kolik tuláků a kořisti mimo jejich území je.
Vločka ucítila pach zajíce. Nic takového na jejich území už dost dlouho nebylo.
Ale... Bylo tu cítit i dost tuláků. Vločka pokrčila nos. Smrdí to tu jako v doupěti lišky!
Liščí ocas ve předu skupiny zastavil. Zatímco něco vysvětlovat ostatním učedníkům, tak Vločka uviděla na blízké mýtině onoho zajíce. Tiše tedy opustila svou skupinku a doufala, že ho uloví.
Tiše došla až na okraj mýtiny a vyskočila z podrostu. No před ní však z druhé strany vyletěla jiná kočka, která zajíce stihla zabít dřív, než se k němu vůbec Vločka dostala.
Zrzavá kočka zmateně zamrkala a její jantarové oči zazářily. ,,Co jsi zač?! Tady nemáš co dělat!"
Vločka jí zmatený pohled jen opětovala. ,, Já..." Nastala trapná chvíle ticha. ,,Jsem tady se skupinou z Klanu Hromu, na průzkum nás vyslal náš velitel, Kouřový měsíc."
,,Velitel? Ty si z toho klanu odtamtud?" řekla zaujatě zrzavá kočka, přičemž hlavou ukázala na nízkou horu, která obepínala celý les.
,,Ano! A jak se vůbec jmenuješ? Já se jmenuji Vločka!"
,,Červenka." Odpověděla Vločce.
,,Hele... Ty tu žiješ sama nebo ještě s někým?" Optale se Vločka zaujatě.
,,Žiju tady s mojím otcem a zbytkem naší skupinky." Odmlčela se. ,, Nechceš se tady zítra zase sejít? Já už radši půjdu..."
Šedá učednice jí rychle přikývla. ,,Toho zajíce si vem." Mňoukla a vydala se k za pachem členů jejího klanu...
Asi to je další nic moc kapitola, že? No pro příští děj knihy je velmi důležitá a myslím že v další části se to i trochu víc rozjede! Uwu
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro