Zůstala jsem dostatečně blízko, abych všechno slyšela, ale taky dostatečně daleko, aby mě neviděli.

Steve se snažil dostat k přistavenému vrtulníku, přestože mu bylo jasné, že neodletí. Tony s Rhodym mu zablokovali cestu, stejně jako Nataša a kdosi v černém obleku. Netroufala jsem si tvrdit, jaké zvíře to má byt. Ale rozhodně nějaká kočkovitá šelma.

,,Došla mi trpělivost," řekl Tony po krátkém rozhovoru se Stevem. ,,Hopsale!"

Překvapeně jsem vykulila oči, když kolem nich proletěl někdo v červeno-modrém obleku, nějak vzal Stevovi štít a dosedl na vrtulníku.

Protočila jsem očima, když jsem přes vysílačku uslyšela jeho neustálé okecávání. Stark musel být opravdu zoufalý. Tomu klukovi mohlo být tak šestnáct. No, každopádně já neměla co říkat. V jeho věku jsem byla agentkou a jezdila na mise.

,,Nelenil jsi," konstatoval Steve.

,,Zato ty jsi úplně zblbnul," osopil se na něj Tony. ,,Přitáhnout Clinta a Lexi, zachránit Wandu odněkud, odkud ani nechce pryč, z bezpečí!
Já se tu snažím udržet tým pohromadě!"

,,Tak jsi neměl podepsat."

,,To je marný," vydechl Tony. Musela jsem uznat, že vypadal opravdu bezradně. ,,Vydáte nám Barnese a půjdete s námi a hned!
Buď nebo přijdou speciální jednotky, které se s vámi takhle mazat nebudou!"

,,Našli jsme ho," promluvil Wilson do vysílačky. ,,Jejich quinjet je v hangáru pět u severní ranveje."

Steve nic neřekl, pouze zdvihl svázané ruce nad hlavu. Jen těsně poté proletěl kolem šíp a přesekl nitě.

,,Na něj, Langu," řekl Steve. Lang, který byl do této doby zmenšený na štítu, se náhle zvětšil, odkopl toho kluka stranou a postavil se vedle Steva. Vrátil mu štít, načež Tony zase odletěl.

,,Barnes je můj," promluvil chlap v černé a vydal se k hale. Steve mu byl v patách. Vyskočila jsem, přeletěla budovu a přistála vedle Langa.

,,Čau Rhody," pozdravila jsem ho. ,,Nat."

Neměla bys tu být.

Ale jsem, takže promiň za případné budoucí rány, vyslala jsem k ní myšlenku. Během toho, co jsem byla doma, jsem se pokoušela nějak zlepšit to čtení myšlenek tak, abych i já mohla posílat bezhlasně zprávy ostatním. A fungovalo to.

,,Nechci s tebou bojovat," namítl Rhody.

,,No, budeš muset, protože jiná cesta nevede," odpověděla jsem a poslala na něj kousky kovu. Rhody na mě vypálil, čemuž jsem se pohotově vyhnula a poslala na něj beton. Odrazil můj útok dalším paprskem, který zničil beton. Dál však neútočil.

Uchechtla jsem se, když z haly vyletěl ten kluk v červeném a přistál tvrdě na zem. Rychle se však vzpamatoval a mířil za námi. Hbitě jsem se vyhnula jeho síti, která na mě letěla a vyslala na něj kousky kovu.

Rhody využil toho, že jsem mu nevěnovala pozornost a odletěl pryč. Nejspíš za Stevem.

,,A ty jsi co?" zeptala jsem.

,,Spiderman," odpověděl. ,,Já samozřejmě vím, kdo jste."

,,Bezva," pousmála jsem se. ,,Takže taky víš o mých schopnostech."

,,To ovládání živlů je fakt boží," přitakal, ale odskočil, když jsem na něj poslala kus betonu.

Ze zápěstí mu vystřelila pavoučí síť, na které se zhoupl. Využila jsem příležitosti a preřízla ji ostrým placatým kusem kovu. Na zemi se pak rozplácl.

,,Být tebou zkusím míň mluvit a víc se soustředit na boj," doporučila jsem mu a uvěznila jeho ruce mezi kusy betonu. ,,Toť má rada do budoucna."

Rozběhla jsem se, vyskočila a rozletěla se za Stevem. Postupně se k němu přidali i ostatní a mířili ke quinjetu.

Překvapeně jsem přibrzdila, když se objevil Vision a propálil do betonu dlouho čáru. Dopadla jsem na zem v podřepu a postavila se.

,,Kapitáne Rogersi," oslovil Steva Vision, ,,myslíte si, že to co děláte, je správné, ale pro vyšší dobro se teď musíte vzdát."

O několik desítek metrů dál se přímo před námi postavili Tony, Nataša, Rhody, ten Spiderman a Vision.

,,Co budeme dělat?" zeptal se Wilson.

,,Bojovat."