4
Kihyun
„Hej neslyšels, co jsme říkali?" nevzdají to, i když jsme na chodbě a zase nás zastaví. „Někdo jako ty, Kihyun, by se neměl zaobírat s takovýma lidma jako je Changkyun." Založí si Gun ruce a pozvedne obočí. Už mě nasral.
„Tak hele ty zamindrákovanej kreténe, to, co si vy dva myslíte je mi úplně u prdele, ale evidentně ani jeden nemáte mozek a neumíte soutěžit a s takovýma lidma, co dělaj ostatním naschvály nechci mít nic společnýho." Odfrknu si. „A dejte nám konečně pokoj, běžte si najít někoho, koho zase můžete ztrapňovat a zvyšovat si ego, evidentně to je to jediný, co vám dvěma jde. Nazdar." Vystrčím na ně prostředníček a pokračuju s Changkyunem chodbou. „Nic si z nich nedělej." mrknu na něj a on přikývne. „Bolí to moc?" zadívám se na jeho bok. Bolestně si skousne ret.
„Kihyun," Doběhne k nám Minhyuk, když už jsme venku. „teď vokalíze společnosti, že místo až zítra budou dneska vyhlašovat členy Monsta X. Prej abychom se pořád nestěhovali sem a tam, že členy vyhlásí dneska a pak je rovnou odvezou do společného domu." Přiběhne k nám. „Jsi v pořádku?" zamrká na Changkyuna, který jakž takž přikývne a vyjukaně se na mě zadívá.
„Dobře, díky, Minhyuk." Přikývnu. „Běž k oknu, mh?" popoženu ho, když nasedáme do dodávky, která nás má vzít na slavnostní vyhlašování. „Nemusíš být nervózní, určitě nad ním vyhraješ." Šeptnu směrem k němu.
Ne zrovna s nadějí na mě zamrká, ale jeho koutky se posunou do mírného úsměvu. Pohladím ho po vlasech, abych ho trošku uklidnil a on po chvíli přestane být tak napjatý, ačkoliv neustálé poznámky těch dvou, co seděj za náma, mu moc nepomáhají.
„Hm? Kolikrát se s ním asi musel vyspat, aby v něm získal takovýho ochránce?" slyším Guna jak se zasměje. „Myslel jsem, že má Kihyun na víc, než na tu trosku." Slyším další záchvat jejich chorého smíchu a zatnu ruce v pěst.
„Biane...že to musíš poslouchat." Šeptne Changkyun, když vystupujeme z dodávky a oni jsou dost daleko na to, aby to slyšeli.
„Ty se přece nemáš za co omlouvat." Usměju se a zakroutím hlavou.
Převlékli jsme se všichni do slavnostního a čekáme na vyhlašování. Pohladím Changkyuna po rameni abych ho uklidnil a usměju se.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro