Changykun

Po chvíli líbaní ho vezmu za ruku a odtáhnu se od něj, nechám se unášet tím pohledem na jeho tvář, ve kterým se leskne směs barev z okolí. Usměju se a jeho ruku víc stisknu, udělá to samé a rozejdeme se, nevíme kam, někam hlavně, když budeme spolu. Už je to dlouho, kdy jsme byly nerušeně jenom my dva. Dojdeme do nějaké restaurace a necháme se usadit. Nějakou dobu se ztratím pohledem na něj místo toho, abych si vybíral, zvedne ke mě oči a kopne do mě pod stolem a usměje se, abych si něco vybral. Zahledím se taky do menu a vyberu si nějakého lososa na něčem s něčím, nevím, je mi to jedno, všechno stejně bude výborné. Kihyun si vybíral stejně, protože když mu obsluha řekne, co tam je, tak zezelená a ještě si vybere něco jiného. Usměju se, a když nám donese víno, tak si usměju.

"Nevím, jestli chci pít." otřepe se, zasměju se a naliji mu trochu do skleničky.

"Nemusíš se opít přeci." zasměju se a on se trochu uvolní. Při jídle ze sebe nemůžeme spustit oči, takže mám v jednu chvíli upatlanou tvář, protože se vidličkou netrefím do pusy. Ale zase to pobaví Kihyuna natolik, že se hlasitě asi 10 minut směje.

"Hyuuung." zaúpím, když se zase zasměje tou vzpomínkou, když vylezeme z restaurace.

"Promiň, Kyunnie, už se nebudu smát opravdu." snaží se nesmát, ale i tak se uchechtne. nafouknu tváře a on vydá slabé aaaawww....

Když projdeme kolem klenotnictví, tak se oba zastavíme a Kihyun po chvíli prohlížení si povzdychne. Zadívám se na prstýnky pro páry a usměju se.

"Hyung, proč jsi nebyl, když jsme byli v restauraci." zasměju se, když dojdeme k veřejným záchodům.

"To se mi nechtělo!" vyjekne"počkej tu." vtiskne mi pusu a odběhne do budovy, otočím se směrem k odchodu a rozeběhnu se pryč.

"Nenene, ještě nezavírejte." doběhnu tam akorát v čas, když chce slečna zamykat, chvíli se na mě vražedně dívá, ale použiju svůj nejroztomilejší úsměv a ona nakonec přikývne a pustí mě dál. Nechá mi vybrat z několika prstýnků, jelikož jsem držel Kihyunovu ruku snad 1000x, tak vím, jak má široké prsty, takže vybrat ten pravý není těžké, zaplatím a moje peněženka zapláče, ale srdce mi bije nadšením. Schovám prstýnky do krabičky a tu si hodím do kapsy u kabátu. Doběhnu na místo a ještě chvilku čekám něž vyjde Kihyun.

"Nečekal jsi dlouho?" usměje se a já zakroutím hlavou.

"Hyung, půjdeme na nějaké hezké místo?" usměju se na něj a on se na mě podezřele zadívá. Nevinně zamrkám a chvíli se procházíme, dokud nedojdeme na náměstí před fontánu. Kihyun k ní nadšeně doběhne a nemůže se vynadívat na směs barev a pohybů vodních trysek, dojdu k němu, a když se ujistím, že krabičku stále mám, tak mu poklepu na rameno. Tázavě se na mě zadívá a já si s úsměvem kleknu na pravé koleno. Nechápavě se na mě zadívá, dokud nevytáhnu krabičku. Zalapá po dechu a přiloží si ruku na hruď.

"Kihyun-hyung, vím, že jsem tě nechal čekat dlouho a vím, že jsi byl víc než ochotný mi dát tolik času, kolik potřebuju. Jenže já víc času nepotřebuju, miluji tě, hyung, tak moc, že to nedokážu ani slovy popsat. Miluji tě teď a budu i za tisíc let....vím, že je to asi klišé, ale budeš můj přítel? Necháš mě být něk.-" nedokončím to, protože mi Kihyun-hyung skočí kolem krku a křičí u toho ano. "HYUUUNG, nenechal jsi mě to dokončit." nafouknu tváře. Zasměje se a já si všimnu, jak jeho tváře zdobí slzy.

"Když jsi byl tak cool a roztomilý, Kyunnie, promiň mi to," zasměje se a zvedne se a pomůže zvednout se i mě. A pak nastaví ruku. "dej mi už ten prsten," nedočkavě poskočí. Usměju se a nasadím mu prsten a pro sebe se usměju, když mu sedí perfektně, nasadí mi ten můj a pak mi skočí kolem krku znovu a znovu se vzlyky. "taky tě miluju, Kyunnie." zašeptá a já nečekám ani chvíli na to, abych se vpil do jeho rtů.

....

Jooheon

 Nechám se jim vést ulicemi, které nepoznávám a mám co dělat, abych mu neskočil kolem krku, nemůžu vydržet to, jak jsme od sebe daleko, i když svírá mojí ruku.

Dojdeme k veliké budově a já si uvědomím, že už jsme na místě. Když zaplatí za pokoj, tak vlezeme do výtahu. Slečna na recepci na nás podezřívavě koukala, ale nemohlo mi to být víc jedno jako teď, když mě Jackson natlačil na stěnu výtahu a vrhnul se na moje rty. Zajel jsem mu rukou do vlasů a nechal se unášet těmi všemi pocity, co mi pulsují tělem. Když se ozvalo lehké cinknutí signalizující naše patro, tak se od sebe odtáhneme a vystoupíme, dojdeme chodbou k našemu pokoji a já se nemůžu vynadívat na tu krásu, je to luxusní pokoj.

"Jackson to muselo stát strašně moc peněz." vyjeknu a on zakroutí hlavou se slovy, ať to neřeším, nafouknu tváře, ale i tak se obrátím k oknu a zadívám se na ten krásný výhled. Nechám se unášet pohledem na všechny ty místa, na ty světla a na tu krásu, že si ani neuvědomím, že zhasl v pokoji a došel ke mě. Všimnu si toho ve chvíli, kdy mě jeho paže obejmou kolem pasu a on se nalepí na moje záda. Zavrním, když si bradu opře o moje rameno a víc mě k sobě natiskne. Chvíli takhle stojíme a já vidím v odrazu okna, že má zavřené oči a usmívá se. Po chvíli se od něj odtáhnu a otočím se k němu čelem. Položím mu ruce na tváře a vtisknu mu krátký polibek.

"Skočím se osprchovat," šeptnu mu do rtů a on začne laškovně zvedat obočí. "y-ya! Takhle jsem to nemyslel!'!" vyjeknu a plácnu do hrudi a uteču do koupelny celý rudý, z pokoje slyším jeho smích.

Hodím si rychlou sprchu a pak skočím do postele. Jackson taky dojde od koupelny a po chvíli vyleze. Vleze si přímo nade mě.

"Tak, kde mám tu vášnivou noc v hotelu, mh?" pozvedne obočí, zrudnu a zahrabu se pod peřinu.

"Nezlob měěě." zaúpím a on se zasměje a plácne sebou vedle mě, stáhnu ze sebe trochu peřinu a vidím, jak se na mě dívá a sladce se usmívá. Otočím se k němu čelem a vtisknu mu pusu.

"Dobrou, Jackson...miluju tě." zavrním mu do úst.

"Já tebe taky, Jooheony, krásně se vyspinkej." přitáhne si mě k sobě a já se nadšeně přitulím do jeho náruče a obklopen jeho vůní, kterou tak miluju zavřu oči a nechám se pomalu unášet, pocitem jeho pevných rukou a lehkého oddechování, do světa snů. Na to se rychle zvyká a já....já si na to chci zvyknout.