Changkyun

"MINHYUK, JÁ TĚ ZABIJU" je to, co mě probudí ze sladkého spánku, zároveň mě probudí Minhyuk, který se schová ke mě do postele a zahrabe se pod peřinu.

"Dělej, že tu nejsem!" vypískne a snaží se splynout s matrací.

Pozvednu obočí, zajímalo by mě, co zase provedl. Za chvíli se mi dostaví odpověď, když Kihyun-hyung rozkopne dveře, ano, rozkopne, stačím uhnout kusu dřeva, co letí mým směrem, hádám, že do konce pobytu budeme s Minhyukem, nebo teda jen já, pokud Minhyuk umře, s otevřenýma dveřmi. Manažer bude nadšený, až to bude vysvětlovat. Ale to není teď důležité, protože, když sjedu pohledem na Kihyuna, tak se zarazím, jak může být někdo, tak roztomilý, oh můj bože, je úplně sladký s těmi růžovými vlásky, vypadá jako andílek a cukrová vata zároveň....kdyby nevypadal 5 sekund před masovou vraždou, tak bych ho objal a zulíbal.

"Hyung." oklepal jsem se, když na mě sjel pohledem.

"Kyunnie, jestli se ho snažíš skrývat, tak si nemysli, že nejsem schopný zabít i tebe!!" vyjekne a začne prohledávat skříně, koupelnu a podívá se pod postel.

"Samá vodaaaaaa~" ozve se po chvíli z pod mojí peřiny, když zrovna chtěl Kihyun odejít. Hádám, že Minhyuk už zapomněl na to, proč se schovává, ehm.

Podrbu se v zátylku, když Kihyun dojde k posteli a strhne ze mě peřinu.

"Tady jsi," vražedně se usměje a Minyhuk ztuhne, když si uvědomí, že vlastně nehrajou na schovávanou, ale na to, kdo uteče přežije. "připrav se na smrt!!" skočí po něm a začne ho tahat za vlasy, různě fackovat.

"Minyhukkieee." doběhne do pokoje Shownu a já chytím Kihyuna kolem pasu. Shownu mezitím vezme plačícího Minhyuka do náruče a utíká s ním pryč.

"Hyung, to stačí." snažím se ho udržet, aby se za nimi nerozběhl.

"Nech mě jít, Kyunnie, za tu ohavnost zaplatí!!" vyjekne.

"Ale lásko, vždyť jsi k sežrání." usměju se na něj a vtisknu mu pusu na tvář. Ztuhne ve všech pohybech a překvapeně se na mě zadívá.

"Myslíš?" zamrká na mě, usměju se, když si všimnu, že už je v klidu a víc se uvolní, posadí se mezi moje nohy a přitiskne se mi zády na hruď.

"Mhh, de, myslím, vypadáš úžasně," usměju se. "jako vždy." dodám když vidím jeho pohled a vtisknu mu rychlou pusu, nesouhlasně zavrní a my se na chvíli ztratíme v líbaní, pak se od sebe odtrhneme.

"Ale i tak ho zabiju." nafoukne tváře a založí si ruce na hrudi, musím se usmát nad jeho roztomilosti a víc ho obejmu.

...

Jooheon

Slyším obrovskou ránu z vedlejšího pokoje, pak chvíli ticho a pak křik. Otřepu se, všichni u nás ve skupině ví jednu věc, vrahové, klauni nebo duchové jsou normální formy strachu, každý má strach z něčeho, nebo pokud jste já, tak máte strach ze všeho, ale....ale všichni sdílíme stejný strach, je jedno, jestli jsem to já nebo Shownu, všichni sdílíme strach jménem Yoo Kihyun, který se mění v nejděsivější noční můru, pokud se naštve.

Po chvíli přijde do pokoje Shownu s plačícím Minyhukem v náruči. Drží se ho jako klíště a druhou rukou se drzí za tváře, které se barví do ruda, divím se, že nemá zlomenou čelist na 3x.

"Co to bylo za ránu." zeptá se se smíchem Jackson, hádám, že on se nebojí ničeho.

"Kiyhun vykopl dveře z pantu a srovnal na zem jednu stranu futer." zatřese se Shownu. celý se otřepu. Ale Jackson není jako my, určitě toho vydrží víc. S úsměvem se na něj otočím a zjistím, že je celý bledý a drkotá zuby.

"Jooheony!! Nikdy nesmíme Kihyuna naštvat!" vyjekne a zahrabe se pod peřinu.

"To je pravidlo číslo 1, všichni ho nějak dodržujeme, až na Minhyuka, který rád riskuje život," povzdechnu si. "co vlastně udělal tentokrát?" zadívám se na Shownu a Jackson vykoukne z pod peřiny.

"Podle všeho obarvil Kihyunovi vlasy na růžovo, zatímco spal." odkašle si shownu, bože, Kihyun nenávidí růžovou. Ale podle všeho hádám, že ho nějak Kyunnie uklidnil, protože není slyšet žádný křik, třeba...se nasnídáme v klidu.

"Co se to tu děje? Slyšeli jsme křik!" doběhne k nám JB a ostatní členové GOT7, nejdřív se nechápavě zadívají, co dělá Jackson u mě v posteli.

"Kihyun, chtěl zabít Minhyuka, že mu obarvil vlasy na růžovo, takže se u snídaně o tom nezmiňujte." zadívá se na ně Jackson vážně. Všichni přikývnou po otázce, kde je teď, asi aby se vyhnuli osamocenému setkání na chodbě.

"Vypadá to, že je u Changkyuna." zamumlá ospale Wonho.

"Panebože, aby mu něco neudělal!" vyjekne Yugyeom a rozeběhne se někam pryč. Jackson svraští obočí a probodne očima místo, odkud Yugyeom odběhl, nechápavě se na něj zadívám, zakroutí hlavou a usměje se.