26
Kihyun
Vraždím toho Ysaláta nebo Ykreténa pohledem. To je můj Kyunnie! Minhyuk mi nevadí, ten se mazlí snad s každým, u toho je to normální, ale to je můj Kyunnie! Jakou mi dalo práci ho ignorovat a vyhýbat se mu, abych nemusel myslet na ten včerejšek a teď tenhle vocas mi to naruší a já musím přestat!"Jaký to je mít pokoj s Kihyunem?" zeptá se starostlivě Wonho Hyungwoona."Jak moc je příjemný, když ti někdo chrstne vařící olej do obličeje?" zadívá se na něj jako hádej."Oi." drbnu do něj, ale jak jsem vytočenej, tak ho málem shodím ze židle. Odkašlu si, chvilku se zase vraždíme pohledem, ale musím přestat, musím hlídat toho Ysaláta, aby mi neobtěžoval Kyunnieho. "Naaa, Kihyun-hyung, je někdy doba, kdy nevypadáš vražedně?" mumlá Bambam, zatímco si drží tác před obličejem, kdybych se rozhodl, že mu jednu fláknu."NE." vražedně zasípu a dál vraždím toho jednoho pohledem. "K-Kyunnie, mohli by jsme si po večeři promluvit...o samotě." prokřupnu si klouby, Kyunnie polkne a pokrčí rameny. Aigoo, zase jsem ho zranil a naštval tím, že jsem ho ignoroval...ale já nemohl jinak. Teda mohl, ale kdybych to dělal jinak, tak bych nebyl ten Kihyun, jakej jsem. Vlastně, proč se mu chci za včerejšek omluvit až teď a proč jsem to neudělal už ráno?Protože jsem Yoo Kihyun.Když dojíme, tak vyjdeme s Kyunniem před budovu. Celou cestu šel pár kroků za mnou, tak odevzdaně a s pohledem osamělého štěňátka. "Kyunnie...chci se omluvit za ten včerejšek." stoupnu si k němu čelem a po chvíli se odhodlám, abych k němu zvedl svůj pohled. "Celej den mě ignoruješ, Hyung." zraněně a dotčeně se na mě zadívá. Na sucho polknu."M-Mě je to hrozně trapný víš...celej ten večer." odkašlu si a snažím se propadnout do země.
...
Jackson
"Vypadá to, že spolu strávíme nějakou dobu." usměju se na Heonyho, když si všimnu, že se na mě na nějakou dobu zasekl pohledem. "Děje se něco?" zeptám se, když nereaguje a vypadá jako v transu. "D-De, vypadá to tak." usměje se. "Přemýšlím, že se půjdu projít po venku, nechceš jít se mnou?" mrknu na něj, když oba dva dojíme a zůstaneme v jídelně prakticky sami, protože zbytek se někam rozprchne. "Dobře." nadšeně se usměje a zakývá hlavou. Vylezeme ven a rychle proklouzneme kolem Changkyuna a Kihyuna, kteří vypadají, že spolu něco řeší. Za rohem ignorujeme Shownu s Minhyukem, kteří vypadají, že si to každou chvíli za tím rohem rozdají. Odkašlu si a jdeme trošku dál do lesa."C-C-Co to bylo." vyjekne Jooheon a přitiskne se na můj bok a oběma rukama chytí moji paži. "Znělo to jako Godzilla," řeknu záhadně a zasměju se, když vidím jeho zděšenou reakci. "dělám si legraci, spíš to byla sova." neubráním se smíchu a on mě práskne do ramene."Přestaň mě děsit!" nafoukne tváře. Je vůbec legální, aby byl někdo tak roztomilý? "Hele, maliny." zasměju se a dřepnu si ke keři. Heony si dřepne vedle mě, začnu vybírat maliny a dávat mu je do pusy. "Mmmm." zavrní blahem a pak na mě zamrká. "Takhle nebudeš mít žádnou, když je všechny dáváš mě." zamručí a vezme malinu a taky mi ji dá do pusy. Usměju se. V téhle pozici vydržíme, dokud neobereme celý keř."Panebože, stmívá se a ztratil se Jooheon a Jackson, panebože, co když je někdo unesl a oni už jsou mrtvíííí!!" začne Bambam hysterčit, uslyším, že se k němu přidalo dalších pár hlasů. Povzdechnu si, řekl bych, že tímhle naše malá soukromá chvilka končí. "Tady dávej pozor." chytím ho raději za ruku, když se vracíme zpátky. Ještě než vylezeme zpoza stromů, tak se zastavím a otočím k Heonymu. Než stihne zareagovat, tak narazí do mé hrudi a zvedne ke mně hlavu. A najednou jako by se svět zastavil, stáli jsme tam jen my dva a dlouze jsme si dívali do očí. Ani jsem nad tím nějak nepřemýšlel, když jsem se k němu lehce přiblížil. Jeho tváře se lehce zbarví do červena a já cítím, jak víc sevře moji ruku. "NĚKDO JE ZABIIIIL." slyším další řev. Povzdechnu si a prohrábnu mu vlásky. "Idioti, jsme tady." zařvu, když vylezeme zpoza stromů a pak pomaličku pustím jeho ruku.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro